Avatar uživatele
paul1

Jíme zdravé potraviny?

Při surfování po netu jsem natrefil na tzv. "ultrazpracované, neboli vysoce průmyslově zpracované potraviny.
Průmyslově zpracované potraviny vznikají úpravou, při nichž se vstupní suroviny komplexně upraví nebo rozloží, aby se výsledný produkt dal dlouho skladovat a zjednodušila se jeho případná následná příprava. Kromě toho se upraví chuť. To vše si vynucuje mnohé přídavné látky, vysoká množství cukru, soli.
Všechny dodávané umělé ingredience, barviva, zahušťovadla, dochucovadla, byly podle experimentálních a epidemiologických důkazů spojeny s „nerovnováhami střevního mikrobiotu a systémovým zánětem“
Zdroj: https://www.id­nes.cz/xman/sty­l/prumyslove-vysoce-zpracovane-potraviny-zdravi-studie-fastfood.A240229_115­801_xman-styl_fro/2#space-a
Patří sem např.:
sladké nápoje, jako jsou sycené nealkoholické nápoje, sladké kávové nápoje, energetické nápoje a ovocné punče
sladké nebo slané balené občerstvení, jako jsou chipsy a sušenky
slazené snídaňové cereálie a slazené ovesné vločky
směsi na pečení, jako jsou směsi na nádivky, koláče, brownies a sušenky
rekonstituované masné výrobky, jako jsou hot dogy a rybí prsty
mražená jídla, jako je pizza
práškové a balené instantní polévky
cukrovinky a jiné cukrářské výrobky
balené chleby a housky
energetické a proteinové tyčinky a koktejly
koktejly a prášky nahrazující jídlo určené k hubnutí
těstoviny v krabičkách
zmrzlina, slazený jogurt a kakaové směsi
margarín a další ultraprůmyslově zpracované pomazánky, jako je např. slazený smetanový sýr
Více zde:
https://www.uspesna-lecba.cz/stra­va/zdrave-potraviny-vs-vysoce-prumyslove-zpracovane-potraviny-co-je-dobre-vedet/
Mezi zdravé potraviny patří např.:
zelenina a ovoce, včetně čerstvých, mražených nebo neslazených sušených produktů
obiloviny, jako je hnědá rýže, quinoa a pohanka
luštěniny, jako jsou fazole a čočka
kořenová zelenina s vysokým obsahem škrobu, jako jsou brambory, maniok a sladké brambory
drůbež, vejce a ryby
obyčejný jogurt, např. Hollandia
100% ovocné nebo zeleninové šťávy
bylinky a koření
čaj
ořechy a semena
Více zde a doporučení pro zdravé stravování:
https://www.uspesna-lecba.cz/stra­va/zdrave-potraviny-vs-vysoce-prumyslove-zpracovane-potraviny-co-je-dobre-vedet/

Uzamčená otázka

ohodnoťte nejlepší odpověď symbolem palce

Zajímavá 3Pro koho je otázka zajímavá? aliendrone, Savier, Disraeli před 248 dny Sledovat Nahlásit



Nejlepší odpověď
Avatar uživatele
da ny

Odpoveď byla označena jako užitečná

Asi, jak, kdo…
Jistě, že většina, ne!
Věřím, že většina národa VÍ, co je a není zdravé.
TO, JESTLI DBÁ, je věc jiná.
V dětství, jsem díky znalé mamince jedla velmi zdravě. A to, co jsme i koupili v obchodech (Potravinách) , masně a zelenině, bylo většinou zdravé (naše normy byly dostatečně přísné).
Dělala se i domácí šunka. Žádné plastové obaly nebyly. Všechno ve skle a v papíru. Později přišly i k nám (na východ) PLASTY. v KELÍMKU jogurt, smetana, dezerty, mléko v pytlíku apod. Mléko měli „zdravé rodiče, jejich sourozenci a rodiče…. 😉 Já už ne . PROČ? Protože měli k dispozici mléko od jedné krávy. V momentě, kdy už je zemědělci slili do konví, přestalo být zdravé, ještě před zpracováním v mlékárnách. Přesto se i z mléka takto zpracovaného a v pytlíku prodávaného, dal udělat tvaroh. Přišla doby, kdy to nešlo/nejde…….
Instantní polévky byly 3 – 5, ty jsme doma neměli. Jen o dovolené na stanování apod.

Vše se vařilo doma (a ve školní. podnikové jídelně). Sladké pokrmy a dezerty se pekly doma. VĚDĚLI JSME, CO JÍME, celkem VŽDY. Y.
„Prasilo“ se jen zřídka (sušenky, uzeniny, slané brambůrky…). Pili jsme čaj, meltu domácí šťávu. Kupovanou jen zřídka, stejně tak limonády.
PRASILI UŽ naši PRARODIČE. Baštili Kunerol, tedy margarpny
(moji ne, ti byli na másle a na sádle).
Pamatuji z dětství Sanu, Visu, Juno, 100% tuk i Heru, která přežila dodnes. Dodnes jde hlavní sestra másla na dračku ;-( (je levná a „přece rostlinná“). PŘIZNÁVÁM, bez mučení, tady mamka selhávala 😉 Ty margaríny, nějaký čas používala také. Dokonce podlehla vlně „ucpávače cév“, v podobě slunečnicového oleje 😉
Ten jde stále na dračku a naše regály v prodejnách potravin zaplavil jeho dovoz z Německa. Podobně margarín Lince (než přišla Flora, Rama a spol.).
VÍM, CO JÍM!
ANO I KÁ NĚKDY PRASÍM. 😉
Někdy si koupím „sušenku“ , perník, bonbon, kousek hořké čokolády, vánočku (tu nepeču), kupuji pečivo….
Párkrát v roce udělám z taveného sýru pomazánky na chlebíčky nebo slaný dort. Koupím satdinky na rybí pomazánku nebo ryby v tomatě, sem tam sterilované okurky, papriku, celer a cibulky. Už léta nezavařuji téměř nic, Někdy marmeládu (mám zdroj té domácí). Kupuji hořčici, někdy Tatarsou omáčku nebo majonézu.
Někdy koupím džus (ředím vodou), výjimečně Colu.
JÍM I z Vašeho seznamu „ZDRAVÉ POTRAVINY“. 😉
ALE, nejsem přesvědčená, že jím zdravě.
Jak moc jsou zdravé brambory, které jsou bledé a vodnatí, pěstované v Africe, brambory, které černají a třetinu pytlíku vyhodím (!) Ty mé jsou zdravější, když je pořídím z nedalekého, známého zdroje….
Tak je to často is vejci. Ale velká část národa je kupuje v marketech.
Zdravá DRŮBEŽ (?). Tak tady mám MÍNUS 😉 Už nemám domácí zdroj (zřídka). Kupuji tedy hormony nacpaná kuřata, JAKO VĚTŠINA NÁRODA. Ne proto, že jsou levná, ale proto, že krůta a hovězí, se věčně jíst nedá. Změny je dobrá.
RYBY, tak tady také nemám bod 😉
Sladkovodní mi moc nechutnají (zřejmě pozůstatky pylové alergie, jarní, časné ⇒ takoví lidé nemají ny ryby mnoho chuti).
A ty mořské? Tam jsem mlsná, takže zřídka …. PTÁM SE, jak moc jsou mořské ryby zdravé? Ryby pěstované v mořských sádkách (často karcinogenní). Nebo ty plné ropy atd., plovoucí v moři a ryby jsou jich (prokazatelně) plné? Je to zdravé, nebo ne?
Neobyčejný, zdejší, bílý jogurt Hollandia nebo Madeta, už nesmím.
No, jediné tyto 2 vzorky jogurtů z 10, při tetu, byly jogurty!!! Domácí jogurty si tedy nedělám, když je už nemohu konzumovat. Nahradím tvarohem a zakysanou smetanou.
ZELENINA
Nemám 100% domácí zdroj. Ze známého českého, jen omezeně. Tady se zelenině moc nedaří. CO KOUPÍM V MARKETU, netuším a raději nezkoumám….(!)
OVOCE
Domácí mám jen jablka, trochu třešní a švestek. Dále maliny, ostružiny, rybíz, angrešt, jahody a kanadské borůvky – To bohužel moc nesmím (zrníčka jsou pro má střeva, něco, jako kdybych je vzala železným kartáčem). Mám letitý zdroj = „Frutu Álu“, na výrobu domácí marmelád a šťáv (ty nepiji).
V dnešní zelenině a ovoci vitamíny a minerály hledat, by bylo marné. Tedy pokud je zodpovědná, lidská ruka vědomě nepřihnojí.
Rajčata s rybími geny nekonzumuji (snad).
Mám zdroj paprik, avokáda, cibule, lilku, pomerančů (které nejím, jen šťávu (tu ne v zimě) aj. z EKO farmy ze Španělsky, maximálně 5, 6 dní staré. Zralé. Pomeranč se sebere, až když spadne 😉 Bez chemického ošetření. Koupím, většinou podaruji rodinu. Syrová paprika mi nechutná a nikdy nedělala dobře (pro KS AB, údajně ani vhodná není). To je zřejmě zdravé 😉
Většina národa je opět odkázaná, na tu marketovou (mrtvou), bez energie a sotva zdravou, vtom je na tom ovoce a zeleniny stejně).
Tedy, ty „zdravé potraviny“, jsou zřídka zdravé. Konzumuje je většina národa.
Velká část lidí informace má. Ale nedbá, dokud nepřijde nemoc a někteří, ani pak ne.
Někoho nezajímají. A VÝROBCI a trh nabízí vše, VYTVÁŘÍ „ZÁVISLÁKY“ (chuťové a nejen to). Vše se stále udá, koupí. A proto stále ještě produkuje.

1 NominaceKdo udělil odpovědi nominaci?paul1 Nahlásit

Další odpovědi
Avatar uživatele
Ametyst

Jistě že ne. Otraviny jsou vyrobeny za účelem zisku. Co je horší- že se potravinářský průmysl změnil na chemický. Učte dětičky chemii, aby uměly udělat zdravější nákup potravin.

0 Nominace Nahlásit


Avatar uživatele
Drap

Zdrávé jen velice po skrovnu. I zelenina a ovoce bývá v supermarketech už upravené.- Toho co si sami vypěstujeme či pořídíme přímo od farmáře ze dvora je velmi málo.

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
Disraeli

Ne, většinou ne. ;) Ani ty ‚zdravé‘ a přírodní nejsou většinou zcela zdravé. Už kvůli třeba znečištění (vzduchu, vody, půdy) nebo zemědělsko-průmyslovému pěstování a zpracování (včetně chemického ošetření různého druhu – během růstu – na podporu, po sklizení, při následném zpracování, dovozu a skladování). Platí samozřejmě i třeba pro dobytek/maso.
BTW nevěř ani tomu, co si doma vypěstuješ na „své“ zahrádce a že je to zcela zdravé a nezávadné… z čeho to pěstuješ (jaká semena, odkud, z čeho atd), v čem (kvalita půdy, vody,..), co k tomu přidáváš (hnojiva). Ale i třeba (mírně) zvýšená radiace různě v okolí v důsledku lidské činnosti. Svět už je znečištěný a „tvoje“ zahrádka taky není v bezpečí a přes plot se to vše v pohodě dostane. V celku jedno jestli jsi ve městě, na vesnici nebo třeba v lesích a horách (rozdíly jsou, ale je to spíše zanebatelné). Život dnes a ještě třeba tak před 200 lety byl něco jiného (co se prostředí týká).
„Složitější“ potraviny jsou pak složeny z různých nezdravostí, v jisté míře závadných látek (poživatelných, ale s neblahými efekty), konzervantů, skladovány nejčastěji v plastech apod.
A pak „maličkosti“ jako vysoké množství cukrů, soli, nezdravých tuků a umělých přísad. Nezdravé jídlo, protože obsahuje třeba i zdravé ingredience, ale v přehnaném množství – tedy nezdravém. Moc slané, sladké, smažené atd. Taky různá dochucovadla a různé umělotiny – třeba jen na zlepšení té chuti (ale i pro hezkou barvu, tvar, pro zachování/dlouhou záruku a X dalších věcí).
Dejme si místo slzazené sra_ky, uměle oslazenou dietní sra_ku, to je mnohem „lepší“. :D Začnem jíst zdravě, takže „alternativy“, tak si pojďme pokupovat bio a jinou ovoce-zeleninou, balenou, uchovávanou v plastech a znečistěnou stejně jako všechno ostatní.
Tolik závadných látek a chemikálií, že to ovlivňuje i hormonální rovnováhu lidí nebo i plodnost a celkové zdraví.

Taky jsou zde na jedné straně nečistoty (díky znečištění všeho) a na druhé třeba zase „čističe“ (chemické; konzervační látky, odstaňování nečistot a předcházení tvorbě mikroorganismů, bakterií v potravinách, číštění různých plodin a používání závadných prostředků a látek, ale i celé zpracování/výroba může zahrnovat různé postupy, které se negativně promítnou na kvalitě té potraviny, či nápoje). Obojí samozřejmě nezdravé.
Kvantita, ‚jednoduchost‘, rychlost (pásová, hormadná výroba a zpracování), produktivita, „čištění“, atd., ovšem kvalita někde jinde.

Upravil/a: Disraeli

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
Filip84

Nerozumím smyslu otázky: Ty se, vlastně, neptáš, Ty si sám odpovídáš! 🤪

Ano, u takové mychaly 🤪 schyzofrenije předpokládám, že to neví. To samé, třeba, u jyřýka 🤪 šalamouna Knyhovníka. Ale jsem si jist tím, že to nechtějí vědět, nepotřebují vědět, neudrží to v hlavě, je to na ně moc komplikované, tak, příliš, nechápu, pro koho je toto banální sdělení určeno?

To, že hotové potraviny a potravinářské výrobky, které jsi vypsal v první stati, jsou zdravé asi obdobně, jako kulka do hlavy nebo bensin do žíly, ví každý, kdo to vědět chce. Jiná otázka je, jak s tou informací naloží – to je, ovšem, ryze jeho věc, nikoli Tvá, nebo má, starost. Nebo starost kohokoli jiného krom toho, koho se to exaktně týká, že. Ten, kdo to vědět nechce, to nikdy vědět nebude, i kdybys mu to přibil na vrata. Tak k čemu to sdělení, prosím pěkně, je?

A jestli jsi tohle objevil až nyní, je mi Tě upřímně líto.

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
Hlada

Nejíme zdravě. Otázkou je. čemu to vadí, když se za posledních několik desetiletí dramaticky prodloužil věk.

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
aliendrone

Víš, tohle je dost zajímavá otázka. Určitě má potenciál rozproudit diskuzi, o tom žádná. To, že můj názor ka „kvalitu“ potravin (se domnívám pár lidem známý) je takový, že systém VĚDOMĚ PÁCHÁ GENOCIDU na svých občanech (kam se hrabali proti dem(ent)okratům náckové s rasovou teorií a holocaustem) je MOŽNÁ pro někoho zajímavé. Fakt, že nás „kvalitní potraviny“ ZABÍJÍ mě už tak moc nebere, protože se nechystám žít věčně a svoje jsem si užil.

Jen k otázce dodám, že stačí se podívat na nárůst tzv. „civilizačních chorob“. To NEMÁ NIC SPOLEČNÉHO s nějakou ekologií. Mohu prohlásit, že za posledních 30 let se kvalita ovzduší a životního prostředí značně ZVÝŠILA. No a PŘESTO za posledních 30 let se NAOPAK počet civilizačních chorob znásobil. Typicky cukrovka > 1990 cca 350 000 v 15 0­00 000 ČSFR. DNES 1 000 000 v 1­0 000 000 Čes­ku. Když to není vzduchem apod., zbývají JEN POTRAVINY, to je jasné. Nemusím být ani pamětník, abych pamatoval jak co vypadalo a chutnalo KDYSI a DNES.

Kdepak, to pouštím z hlavy . Budu už dávno prdět do hlíny, až dnešním mladým dojdou S JISTOTOU souvislosti a budou nuceni čelit důsledkům.
Proto mě to nebere, nedožiji se toho.
Čeho se ale MOHU dožít je GLOBÁLNÍ TERMONUKLEÁRNÍ VÁLKA. TO JE TÉMA O KTERÉM JE NEZBYTNÉ MLUVIT, kdepak potraviny.

Je tu snad někdo, kdo si myslí, že nás Putin straší? Těm s krátkou pamětí připomenu KOLIKRÁT Putin varoval Úkáčka (i zbytek světa), že tam vlítne, jestli nenechají „námluv s NATO“? No KOLIKRÁT!?! Jasně, veřejnoprávní LŽElevize a mainstream media vás „náhodou opoměli“ o tom informovat, to ale NENÍ omluva.

Myslí si snad někdo, že přesouvá raketojaderné systémy na západ „jen tak“? Že jeho výstraha, že pokud vojáci NATO vstoupí do konfliktu (který Ukrajince nezajímá a ani NECHTĚJÍ za šmejda Volodymyra bojovat) je jen nějaké plané strašení? Že to v naprosém zoufalství „nezmáčkne“? OPRAVDU si to někdo myslí? ZAMYSLETE SE, Rus už NEMÁ KAM ustoupit. Mír Volodymyr NECHCE, leda „vítězný“ (a každý ví, CO to znamená) a na to logicky nepřistoupí Putin.

Jestli bylo někdy načase vřískat NECHCEME JADERNOU VÁLKU, je to TEĎ! Ať jdou Fialoví zkurvysyni do prdele i se svými chábry. Jestli Volodymyr a Ukroši chtějí bojovat, ať bojují. Jestli bojovat NECHTĚJÍ, ať uzavřou mír! Ale na nějaké pindy o „nebojových VOJENSKÝCH jednotkách“ a jejich vyslání KAŠLU. PRDÍM na nějaké přivykání veřejnosti k této myšlence (salámovou metodou), není třeba ani IQ tykve, abych si domyslel, KAM to povede. 😕 😕 😕

Tak promiň, že jsem ti ohledně potravin odpověděl tímto způsobem. Jenže je to prostě tak, že mě NEZAJÍMÁ, jestli mi současné"kvalitní potraviny" zkrátí život o 30 let. I kdyby o 50 nebo víc. Tak jako tak je NEMÁM. Jenže roku 2025 bych se mohl s porcičkou štěstí dožít. OVŠEM JEN TEHDY, POKUD NA NEBI NEVYROSTOU ATOMOVÉ HŘÍBKY! 😕 😕 😕

Žádní vojáci NATO pro Ukroše a Volodymyra!

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
ChatGPT

Stravovací návyky každého jedince jsou velmi odlišné a záleží na mnoha faktorech – od životního stylu, přes finanční situaci, až po přístup k informacím o zdravé výživě. Stále více lidí by si ale mělo být vědomo škodlivosti ultraprůmyslově zpracovaných potravin a jejich dopadu na zdraví.

Omámeni hektickým životním stylem a pohodlím, stále častěji sáháme po hotových jídlech, rychlém občerstvení a nezdravých sladkostech. Na druhou stranu, roste také počet lidí, kteří se snaží stravovat zdravěji a přirozeněji.

Výhodou zdravých, neboli minimálně zpracovaných potravin, je jejich bohatství v živinách a absenci škodlivých přísad. Mars, Snickers atd. by měly nahradit ořechy a sušené ovoce, slazenou limonádu pak bylinný čaj nebo čistá voda.

Je důležité se naučit číst etikety a vědět, co která složka znamená. Nadměrná konzumace cukru, soli a škodlivých tuků má negativní vliv na zdraví a může způsobovat řadu zdravotních problémů, včetně obezity, cukrovky a kardiovaskulárních onemocnění.

Pokud si chceme udržet dobré zdraví, měli bychom se vyhnout konzumaci potravin obsahujících přidaný cukr, rafinované mouky a obzvláště průmyslově zpracované potraviny. Místo toho bychom měli dávat přednost čerstvé zelenině a ovoci, celozrnným potravinám, luštěninám, kvalitnímu masu a mléčným výrobkům.

0 Nominace Nahlásit


Diskuze k otázce
Avatar uživatele
Disraeli

Ametyst anebo se naopak začnou věnovat chemii a budou se účastnit chemického zpracování potravin. :D

Avatar uživatele
aliendrone

Hlada >>> To je tedy „ZÁHADA“, to prodloužení věku za posledních několik desetiletí. 😮 😉
Jen jestli v tom nemá prsty POKROK v medicíně, farmacii a souvisejících oborech za posledních několik desetiletí. Mě jen tak napadlo, muehehehe, tebe NE? 😉 😁 😁

Avatar uživatele
Filip84

aliendrone: Reálně se délka dožití zkracuje; vysvětlím.

Statistika průměrné délky života stojí na principu, že se sečtou roky úmrtí všech jednotlivců a podělí se počtem.

Takže, dejme tomu – ryze theoreticky a per exemplum:

máš skupinu deseti osob a:

  • jeden zemře v 90, jeden v 50, 2 v 5 letech a 6 v 0 letech. (90+50+5+5+0+­0+0+0+0+0)÷10 = 15 let – průměrná délka dožití je 15 let.
  • jeden zemře v 90, jeden v 50, 2 v 5 letech, 2 v 10 letech, 4 v 0 letech. (90+50+5+5+10­+10+0+0+0+0)÷10 = 17 let – průměrná délka dožití je 17 let.
  • jeden zemřev 90, jeden v 80, jeden v 50, 2 ve 40, 2 v 5 letech, 2 v 10 letech, jeden v 0 letech (90+80+50+40+­40+5+5+10+10+0)÷10 = průměrná délka dožití je 33 let.

Nic proti, jenom je to potřeba mírumilovným pracujícím, bourgeoistům, zlodějům, pacientům s hlavou, etc., prostě průměrné populaci, takto vyložit a podat, ne na základě toho tvrdit, že se zlepšilo něco jiného, než kojenecká úmrtnost!

Já vycházím z jiné logiky: kojenecká úmrtnost byla, je a bude. Ano, když někomu zmře novorozenec, je to těžkej moment v životě lidským, bílá rakvička, nesou jí samý ženský – chápu. Taky proto naše – slavná a vyhlášená – medicína dělá, seč jí hnáty stačí, co může, aby byl počet bílých rakviček co nejmenší: RZS už není jenom v Praze, doktor Karlík ze záchranky se naučil nepřímou srdeční masáž, každý lékař, který jde rodit fakana, si umyje hnáty, a kdo si neumyje hnáty, vyfasuje 10 let za antisovětskou propagandu, etc. etc. etc. Nicméně tohle nic nevypovídá o délce a kvalitě života dospělé populace.

Pomineme-li, tedy, tu kojeneckou úmrtnost, od určitého věku začne počet umrlců klesat a klesá, a od určitého věku začne počet umrlců, zase, stoupat a stoupá a stoupá, až dosáhne svýho vrcholu, pak začne zase klesat. A tento rok je statisticky významný, protože do tohoto věku se dožilo nejvíce lidí z běžný populace.

Pro srovnání:

  • v roce 2016 zemřelo nejvíce žen v 86 letech (2,359 umrlců),
  • v roce 2006 zemřelo nejvíce žen v 84 letech (2,573 umrlců),
  • v roce 1996 zemřelo nejvíce žen v 82 letech (2,577 umrlců),
  • v roce 1986 zemřelo nejvíce žen v 79 letech (2,991 umrlců),
  • v roce 1976 zemřelo nejvíce žen v 79 letech (2,479 umrlců),
  • v roce 1966 zemřelo nejvíce žen v 79 letech (1,798 umrlců),
  • v roce 1956 zemřelo nejvíce žen v 77 letech (1,565 umrlců),
  • v roce 1946 zemřelo nejvíce žen v 76 letech (1,320 umrlců),
  • v roce 1936 zemřelo nejvíce žen v 77 letech (1,783 umrlců),
  • v roce 1926 zemřelo nejvíce žen v 72 letech (1,646 umrlců) a
  • v roce 1920 zemřelo nejvíce žen v 75 letech (1,681 umrlců).
  • v roce 2016 zemřelo nejvíce mužů v 69 letech (1,760 mužů),
  • v roce 2006 zemřelo nejvíce mužů v 79 letech (1,729 mužů),
  • v roce 1996 zemřelo nejvíce mužů v 74 letech (2,053 mužů),
  • v roce 1986 zemřelo nejvíce mužů v 75 letech (2,642 mužů),
  • v roce 1976 zemřelo nejvíce mužů v 71 letech (2,377 mužů),
  • v roce 1966 zemřelo nejvíce mužů v 66 letech (1,789 mužů),
  • v roce 1956 zemřelo nejvíce mužů v 73 letech (1,463 mužů),
  • v roce 1946 zemřelo nejvíce mužů v 72 letech (1,217 mužů),
  • v roce 1936 zemřelo nejvíce mužů v 73 letech (1,567 mužů),
  • v roce 1926 zemřelo nejvíce mužů v 72 letech (1,384 mužů),
  • v roce 1920 zemřelo nejvíce mužů v 68 letech (1,375 mužů).

Jen pro illustraci, co dělá tu celkovou „průměrnou délku života“ uvádím počet zemřelých ve věku 0 let (muži / ženy / celkem):

  • v roce 2016 182 / 135 / 317,
  • v roce 2006 214 / 138 / 352,
  • v roce 1996 290 / 257 / 547,
  • v roce 1986 961 / 678 / 1,639,
  • v roce 1976 2,110 / 1,470 / 3,580,
  • v roce 1966 1,831 / 1,264 / 3,095,
  • v roce 1956 2,381 / 1,800 / 4,181,
  • v roce 1946 10,244 / 7,760 / 18,004,
  • v roce 1936 9,210 / 7,085 / 16,295,
  • v roce 1926 16,930 / 13,023 / 29,953,
  • v roce 1920 23,247 / 18,192 / 41,439.

A pro srovnání, válečná léta 1939 – 1945 (ženy / muži):

  • v roce 1939 zemřelo nejvíce osob v 79 / 73 letech,
  • v roce 1940 zemřelo nejvíce osob v 77 / 70 letech,
  • v roce 1941 zemřelo nejvíce osob v 74 / 73 letech,
  • v roce 1942 zemřelo nejvíce osob v 73 / 73 letech,
  • v roce 1943 zemřelo nejvíce osob v 73 / 69 letech,
  • v roce 1944 zemřelo nejvíce osob v 78 / 74 letech,
  • v roce 1945 zemřelo nejvíce osob v 76 / 74 letech.

Co z toho vyplývá? Že když se mi narodí dítě, je větší šance, že přežije, než když jsem se narodil já. Že já nemám ani moc reálnou šanci se dožít věku jako za Protektorátu. A že moje ženská mne přežije tak o deset let!

Jo, ono si to chce, občas, i něco přečíst, ne jenom papouškovat kydy a propagandu! 🙄

https://www.czso­.cz/csu/czso/um­rtnostni-tabulky-v-casove-rade-1920-2016

Nový příspěvek