Avatar uživatele
Vitek04

Jestliže je vesmír konečný podle studií, co je potom za vesmírem?

Tak mně napadlo, když většina názorů se shoduje, že vesmír je konečný, co je potom za ním? Velká bílá hmota nebo něco podobného, nebo co to je za ním?

Zajímavá 2Pro koho je otázka zajímavá? paul1, Kepler před 1330 dny Sledovat Nahlásit



Nejlepší odpověď
Avatar uživatele
Kepler

Slovo vesmír by se dalo přeložit jako Veškerenstvo, Jsoucno. Tudíž otázka postrádá smysl. Můžeme jen dohlédnout jen tak daleko, odkud k nám doletělo světlo za 13,8 miliard let. Jak to vypadá dál, nevíme, ale někam ten časoprostor i hmotné objekty v něm obsažené expandovat musí. Dokonce ani s jistotou nevíme, jestli Vesmír bude pořád expandovat stále dál (otevřený Vesmír), nebo se od určitého okamžiku zase začne smršťovat zpět si singularity (cyklický Vesmír).

0 Nominace Nahlásit

Další odpovědi
Avatar uživatele
aliendrone

Gmm, to máš asi z nějakého populárně-naučného pořadu. Český dabing (kdysi špičkový) je dnes asi nehorší na světě. Dialogy běžně překládá google a „mistři umělci“ jsou natolik tupí, že se nad nesmyslností překladu ani nepozastaví. :(
Nicméně v tomto případě je to někdy i nad chápání myslícího člověka, natož nějaké mediální coury.

Vesmír JE nekonečný (ve smyslu, že „nedojdeš na jeho konec“), tou „konečností“ se myslí (a byl by to mnohem lepší překlad) že je OHRANIČENÝ. Přirovnal bych to k matematickému intervalu <0, 1> . Přestože je jasně ohraničený, JE v něm NEKONEČNO reálných čísel, chápeš? No a podobně jako dokážeš ohraničit nekonečno čísel v uvedeném intervalu, tak je „nějak“ (přesnou představu pochopitelně nemůžeme mít) ohraničen i vesmír. :)

Hranice vesmíru prostě NEMÁ žádnou „druhou stranu“, proto je nesmyslné se ptát na to, „co je na druhé straně“. Vesmír je prostě objekt podobný Kleinově láhvi http://oko.yin­.cz/31/kleino­va-lahev/kleinova-lahev.jpg , ta také nemá „vnitřní“ a „vnější“ stranu. (ve skutečnosti ač se jeví jako těleso jde o zajímavě zakřivenou PLOCHU, pozoruhodné na ní je, že do ní můžeš i tak nalít vodu ;) :D)

Touto problematikou se zabývá odvětví zvané topologie, až na pár základních trivialit je to skrz naskrz jen o výpočtech (přirozeně, pro člověka je prakticky nemožné si ke třem prostorovým dimenzím představit jednu či více dalších navíc, pro matematiku je to „brnkačka“, tak proto), tudíž se to dá velmi obtížně slovy popisovat. Pokud by ti vystačila čísla, tak topologie je ten správný směr kudy z lesa.

NEBO JINAK – v podstatě se ptáš na „druhou stranu“ Moebiovy pásky (kde jako je). Jo, pásky mají obvykle DVĚ strany (a 2 hrany), ale ta Moebiova JEN JEDNU. Proto je to nesmyslná otázka. ;) :) PRo lepší pochopení > https://www.y­outube.com/wat­ch?v=YqCmu1ppKqQ&ab­_channel=VIDA%21sci­encecentrum

0 Nominace Nahlásit


Avatar uživatele
paul1

Je to takové těžce pochopitelné – nekonečný vesmír a rozpíná se, přičemž se rychlost rozpínání zvyšuje. Hranice, kterou jsme byli schopni pozorovat je cca 13,8 miliardy světelných let. Skutečná vzdálenost je prý ale až 45 miliard světelných let. A za tím? Nic.

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
zjentek

Vy lidé máte mozek naprogramován tak, že vám vesmír přijde veliký. Ale nemusí být. Já si vesmír představuji jako jednu buňku nějakého živočicha/něčeho živoucího. A okolo jsou další buňky, celá tkáň, pletivo… to by chtělo mikroskop.

Vědci také přišli na to, že některé bakterie mají motor. Ani bych se potom nedivil, kdyby tomu tak bylo. Pokud budeme mít štěstí a i nás někdy navštíví obří vesmírné plavidlo, mohla by to být právě nějaká taková bakterie, na který ten „náš“ živočich trpí.

…Ale chce to představivost. (;

Upravil/a: zjentek

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
PepasAvalonu

Přece nic. Zkus si to představit (NIC si nepředstavuj). Prostě tam NIC není. Těžké na pochopení.
Co vidíš za sebou? (za předpokladu, že před sebou nemáš zrcadlo a neotáčej se. A taky se nesnaž představit si, jak to za tebou vypadá, jen řekni, co VIDÍŠ za sebou… přece nic ;)). Není to skutečně nic – žádná prázdnota, ani bílá ani černá, ale prostě skutečné NIC. Nemůžeš vidět něco, co neexistuje. Nemá to barvu, není to nijaké, nemá to NIC.

Upravil/a: PepasAvalonu

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
Gus_Fring

Kepler a spol. to tu už hezky vysvětlili. Jen bych chtěl dodat, že pokud by tam byla „jen“ velká bílá hmota, tak by to znamenalo, že je to plné fotonů. Což neznamená, že by to bylo nic. :D

0 Nominace Nahlásit


Diskuze k otázce
Avatar uživatele
Rilika25

Příspěvek smazán administrátorem.

před 1146 dny Odpovědět Nahlásit
Avatar uživatele
PepasAvalonu

aliendrone, lajčík, ale s dabingem nesouhlasím. Pořád je špičkový (ale VŽDY platilo, jak kde a jak u čeho).

před 1330 dny Odpovědět Nahlásit
Avatar uživatele
aliendrone

Kepler, paul1 >>> Je to náročné téma na dlouhou diskuzí, ale za vědomosti (většina lidí neví VŮBEC NIC!) dávám palec. ;) :)

zjentek >>> Za „motorové bakterie“ by měla být asi nominace, jenže to je obor biologie a my jsme spíše v kosmologii, takže jen palec, bo jsem se zasmál. BTW – když už jsou ty děffky motorizované, tak doufám že plní euroemisní limity! ;) :D :D

před 1330 dny Odpovědět Nahlásit
Avatar uživatele
zjentek

No… já bych pro sichr moc nesmál… „The bacterial flagellum is driven by a rotary engine (Mot complex) made up of protein, located at the flagellum's anchor point on the inner cell membrane. The engine is powered by proton motive force, i.e., by the flow of protons (hydrogen ions) across the bacterial cell membrane due to a concentration gradient set up by the cell's metabolism (Vibrio species have two kinds of flagella, lateral and polar, and some are driven by a sodium ion pump rather than a proton pump[23]). The rotor transports protons across the membrane, and is turned in the process. The rotor alone can operate at 6,000 to 17,000 rpm, but with the flagellar filament attached usually only reaches 200 to 1000 rpm. The direction of rotation can be changed by the flagellar motor switch almost instantaneously, caused by a slight change in the position of a protein, FliG, in the rotor.[24] The flagellum is highly energy efficient and uses very little energy.[25][un­reliable source?] The exact mechanism for torque generation is still poorly understood.[26] Because the flagellar motor has no on-off switch, the protein epsE is used as a mechanical clutch to disengage the motor from the rotor, thus stopping the flagellum and allowing the bacterium to remain in one place.[27]“>>>htt­ps://en.wikipe­dia.org/wiki/Fla­gellum

před 1330 dny Odpovědět Nahlásit
Nový příspěvek