Jeli jste už někdy stopem?

Jako učeň a později jako voják jsem stopem cestoval velmi často. Nejméně 30 let už jsem tento způsob dopravy nevyužil. Jednou mi zastavila v té době nesmírně populární skupina Katapult a odvezli mě až před barák.

Mnohokrát (v době studií); povídalo se, bylo to prima, měly jsme „štěstí“ ;)
Posledních 5 let jen začátkem července 1 – 2 dny, s kamarádkou/spo­lužačkou z dětství , která přijíždí z Moravy na MFF v KV, do míst svého dětství (letos i po Německu). Většinou nám ujede nebo nejede vlakový či autobusový spoj…
Po cestě se konverzuje.
V BMW nás vezl Ukrajinec (svářeč), žijící 14 let s manželkou (Ruskou) v bývalé východní části Německa. Byl rád, že si může „popovídat“ i rusky .Daří se mu, stýská se mu po domovině, děti, ty už jsou „Němci“ 😁

Když jsme jezdívali s našima k babičce a do JČ a bylo v autě místo, brával táta stopující vojáky základní služby.

Upravil/a: quentos

Ano, několikrát (pamatuju dva případy, možná jich bylo o něco málo víc).
Ani moc ne, v tom druhém případě vůbec (stopovali jsme ve dvou se spolužákem a řidič se bavil spíš s ním).
Nijak zvlášť mě to neokouzlilo, na rozdíl od jednoho kamaráda, kterej má autostop jako dlouhodobej koníček…

Před mnoha léty jsem jezdíval stopem velice často. Několikrát jsem projel křížem krážem republiku a i některé evropské země. Jaké to bylo? Skvělé, relativně i rychlé, potkáš spoustu zajímavých lidí. Dnes se ale stop už vytrácí. Beru každého stopaře, pokud ho mám kam naložit. Dnes už jsou stopaři ale spíše vyjímka.
Zlatá doba pro stop byla, když na motorce ještě nemusel mít spolujezdec přilbu a kdy řidiči náklaďáků a kamionů brali běžně stopaře aby si popovídali.

Jako student a voják jsem skoro nikdy jinak necestoval, ty brali řidiči rádi. Většinou si se mnou popovídali. Nejdelší nepřerušená štreka byla Praha – Brno. Ale ty časy se mi už zdají, jako z jiného světa.

Jako student jsem jezdil stopem pravidelně. Ale to bylo před 35 lety.

Pamatuji si,že kdysi dávno jsem stopoval s jednou přítelkyní a zastavil nám hovnocuc.Řidič byl příjemný a cesta rychle ubíhala.

mockrát. Obvykle fajn, ale jednou jsem doslova zarůstal do sedačky, když jsem jel s nějakým pirátem silnic. Bylo to rychlé, ale byl jsem rád, když jsem vystoupil.