Je život povinnost, nebo jde pouze o dočasný dar?

A pokud je život dar, není vám někdy špatně z jedinců, neustále tlačících druhé do povinnosti?

https://www.no­vinky.cz/clanek/do­maci-ukrajinska-maminka-nejtezsi-je-pro-me-byt-sama-s-malym-ditetem-v-cizi-zemi-40424016#dop_­ab_variant=0&dop_sou­rce_zone_name=no­vinky.sznhp.box&sou­rce=hp&seq_no=2&ut­m_campaign=ab­test203_perso­nalizovany_la­yout_varC&utm_me­dium=z-boxiku&utm_sou­rce=www.seznam­.cz

Já, podobně jako i syn maminky z reportáže, autista, nechápu hlavní titulex v kontextu s celou tou situací. Všichni zde máme svobodu, nikdo nás tady nedrží. Tak jaképak "i když je zde moc hezky a lidé nám pomáhají, jsme tu se synem sami. Nejtěžší je pro mě být sama s malým dítětem v cizí zemi. Ale jsem České republice velmi vděčná, jak nás přijala a postarala se o nás,“ … Tak proč netáhne někam pryč a nejlépe tedy tam, odkud přitáhla? Snad jen coby autista řádně nechápu současné mladé lidi v jejich silném přesvědčení o povinnosti existence vlastního života, za který nejsou nikomu vděčni, pokud je úžasný, ovšem pokud je tragický, mohou za to všichni. Avšak život není povinnost. IMHO je to dar. Takže, co to maminka mele za protimluvy. Možná mi domněnku o povinnosti a daru života někdo vyvrátí. Nelíbí se mi něco? No tak táhnu i s celou svou karmou, ne? Neváhám a valím, letím. Anebo se mi nelíbí, ale částečně i líbí? A co když se mi líbí moc, ale nelíbí ještě víc? No kurňa… A nelíbilo by se mi třeba více, kdyby mě kdosi zbavil více toho nelíbí a dal mně mnohem více toho líbí? Nebo i pak bych trucoval i s poruchou spektra? Tak já nevím… Proč jste ke mě tak krutí? A tomu si říkáte stejný druh, homo homo sapiens? Bože… Ale třeba z kluka vyroste další Adam Bernau, nikdo neví. Předem děkuju.