Je zapomínání slov vždy jen projevem sklerózy?

Není to jen sklerózou. Může to být oslabená a netrénovaná paměť (taky kdo v dnešní době si dobrovolně trénuje paměť?), když se totiž netrénuje, tak se oslabuje – není stejné jako skleroza – to už je onemocnění. Paměť je tím lepší, čím víc se trénuje, procvičuje. Paměť se údajně oslabuje stářím, ale není to tak – oslabuje se tím, že se vůbec netrénuje (ani mladší ji netrénují, ale u nich to není tolik poznat a není ještě tolik oslabená. Co se nepoužívá, to se kazí a odstupem času to jde víc poznat – víc se to projevuje…).

Někdo má vyloženě problém si zapamatovat jména, může mít dobrou paměť, ale nepamatuje si jména. Možná je to i tím, že si neumí spojit jména s těmi tvářemi, nebo je mu to prostě jedno aniž by si to uvědomoval. Nebo mu to není jedno, ale nedocházímu, že by na to jméno mohl zapomenout, po tom, co se mu někdo představil. Taky může být nepozorný, když se mu někdo představuje, jméno ho totiž nezajímá – alespoň to pro něj v tu chvíli není to nejdůležitější a on se na to nesoustředí (soustředí se na hovor a na jak zapůsobit, o čem mluvit,…).

Svůj vliv můžou hrát i vyjadřovací schopnosti a aktivní, pasivní zásoba. Tzn. znalost slov, jejich aktivní používání; to jak často člověk mluví – jak se dokáže vyjadřovat.

Někdo má takové ty „výpadky paměti,“ když třeba zapomene pro co to vlastně jde. Ve skutečnosti to nemá nic moc společného s pamětí, ale s tím, že se nesoustředí. Např. někdo vaří a jde automaticky do komory pro něco a jak tam dojde, tak zapomene na co tam šel. Jenže myšlenky se mu toulají úplně někde jinde a on si ani pořádně neuvědomaoval na co tam šel, řekl si to jen tak ledabyle, nesoustředěně a jakoby automaticky.

Upravil/a: DoTazatel

To je úplně jedno jak jsi starý, jsi na tom stejně.

Slovíčko zapomeneš snadno, čím více nějaké slovíčko používáš, tím se ti snadněji vybaví. To, co jste znali v 15 letech a nepoužívali jste, si asi nebude doslova pamatovat. Snad tam roli hraje věk, zdravotní stav a jiné. Někdy taky prostředí. Občas doma používám výrazy v podobě ukazovacích zájmen. Potřebuji to, kde je to, kam jsi to dala, a tady byl ten.

Ne. Hele já třeba například obvykle nevzpomenu na obyčejné slůvko pardon/promiňte. A to už od mládí, kdy jsem sklerózou ROZHODNE netrpěl. Dokonce ho občas nahrazuji větou „No ty jsi fakt úplně blbej!“ apod., jisté je že to sklerózou NENÍ! ;) :D