Avatar uživatele
Lurius

Je vůbec svobodomyslnost skutečná?

Nejsou naše rozhodnutí jen výsledkem našich znalostí, zkušeností a potřeb nad jejíž tokem od počátku do konce nemáme kontrolu?

Nemůžeme pracovat s informacemi, které jsme nezískali, ovlivnit to kde je získáme a kdy jsme nuceni je využít a zpracovat je takovým způsobem jakým nám tělo a prostředí umožňuje. Dalo by se říct že ve chvíli kdy se narodíme, tak nemáme nad svým životem kontrolu?

Zajímavá 1Pro koho je otázka zajímavá? PepasAvalonu před 1367 dny Sledovat Nahlásit



Odpovědi
Avatar uživatele
paul1

Částečně je to myslím pravda. Já se ale snažím z několika zdrojů udělat si vlastní úsudek. No určitě ale nebude dokonale objektivní. To se v každém případě ani asi nedá.

0 Nominace Nahlásit


Avatar uživatele
zjentek

Osobně se domnívám, že naše rozhodnutí jsou výsledkem našich potřeb nad jejíž tokem od počátku nemáme kontrolu, ale… Můžeme to změnit. Ten potenciál tam je. (;

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
Ametyst

Osobně si myslím, že člověk ovlivní ve svém životě málo věcí. Většina je jich už daná a existují silné páky jako ekonomické donucení. V současné době jsem zvědavá, jak se mohu svobodně rozhodovat coby neočkovaný jedinec.

0 Nominace Nahlásit


Diskuze k otázce
Avatar uživatele
Rilika25

Příspěvek smazán administrátorem.

před 1159 dny Odpovědět Nahlásit
Avatar uživatele
PepasAvalonu

Jsme výsledkem té minulosti, jak píšeš. Víme, známe a umíme to s čím jsme se v životě doposud setkali. To už neovlivníme. To ale neznamená, že nemáme vůli a že nejednáme sami za sebe, svobodně podle našich rozhodnutí. Naše názory, přesvědčení byly vytvořeny v průběhu života, ale stále jsou to naše názory. Pak je taky otázkou, jak moc si člověk uvědomuje to, že to čím je, ho formoval život/minulost. Pokud si to uvědomuje, může se pak začít sám jakoby formovat. Ale i to, že k tomu názoru/uvědomění došel, je jen dílem nějakých nevyhnutelných okolností – takže k tomu ten člověk určitě měl dojít. A i to, že se sám formuje je zkrátka dáno.
Svobodomyslnost se stejně používá spíš ve významu liberálnosti, svobodných, pokrokových názorů, tolerantnosti vůči jiným.

Jistě, že pro člověka je to trochu omezením, ale jeho vůli, právo vlastní volby atd. mu to nebere. Já tomu všemu říkám osud nebo také determinismus. Zároveň existuje předurčení, je to dopředu dáno, ale my přesto máme svobodnou vůli a můžeme se rozhodovat (i když ten osud to nezmění, protože každé to rozhodnutí je správné a je v souladu s tím osudem. On totiž není něco, co by nás přímo řídilo a my to nemohli ovlivnit – něco, co je nad námi. Ten osud je spíš v tom, že je ve všem a je plnou součástí i nás samých). Snad se to dá pochopit, jak to myslím.

před 1367 dny Odpovědět Nahlásit
Nový příspěvek