Je vhodné pro ČR jednat s Katarem kde jsou porušována lidská práva?

Filip84: „sensus korrelace“??? Nejen, že neznáš pravopis, ale to slovní spojení vůbec nedává smysl. Nepoužívej cizí termity, když v nich nejsi suterénní nebo nejsi v dobré konvici, protože je zde veliké rizoto, že to skončí fiakrem. Chceš vypadat jako suvenýr, ale vrátí se ti to jako buzerant.

da ny..... Ženy jsou v Kataru míň než dobytek… a prosím vás, kdy jste naposledy byla v Kataru nebo z jakého „dobrého“ zdroje tento blud máte? Ano, ženy čelí určitým znevýhodněním a není tam bohužel zcela úplná rovnost (přestože SKORO ano, a ženy za poslední dvě tři desetiletí prošly téměř úplným zrovnoprávněním), to je pravda. Ale prokrista, s ženami, že je v Kataru zacházeno hůř, jak s dobytkem? To není ani žádné zveličení, to je holý nesmysl. Podívjte se lépe na situaci a postavení/kariéru žen v Kataru, jak je k nim přistupováno, jak se tam mají, jaká mají práva, jaké funkce zastávají, jaká je zaměstnanost, přístup ke školství/vzdělání, … Uvidíte, že se mají opravdu dobře a není s nimi nakládáno vůbec nijak zle a ani právně nejsou nijak zvlášť omezené (jak už jsem zmiňoval, určitá znevýhodnění jsou). Ženy v Kataru se mají mnohem lépe, než v mnoha, opravdu mnoha jiných zemích i stokrát líp, než třeba v demokratické Indii a jiných demokratických státech (nejen de iure, ale i de facto demokratických). Po celém Arabském poloostrově můžete zcela svobodně jezdit (kromě Jemenu nebo Sýrie – pokud ji počítate k Arab. poloostrovu), pokud budete dodržovat zvyklosti s ohledem na kulturu (drobnosti); ženy mají stejná práva jak muži (ano, zrovna Katar a Saud. Arábie jsou ještě poslední, které v jistých aspektech TROCHU znevýhodňjují ženy, ale rozhodně nejsou žádný dobytek, OK?!), mají se tam dobře, smějí cokoli, co muži a o čem kolují v Evropě předsudky, že ženy nesmějí nebo nemají (studium/tituly, práce, dosahování vyšších pozic/funkcí, podílení se na politice a chodu společnosti, vysoký plat, cestování, řízení aut a bůhvíco) a je k nim přistupováno s velkým respektem – ze strany mužů. Asi si pletete Katar s Íránem, Afghánistánem, Sýrií, Irákem, Pákistánem a mnoha dalšími… hlavně různými státy Afriky.

Co se děje v Kataru? Co se nehodí řešit?

A jestli vás to zajímá, tak postavení žen (jakož i jejich celková situace) je i podle indexu mnohem lepší, než třeba v Turecku, na Ukrajině, v Kuvajtu nebo Maroku (a Maroko ani Kuvajt nebo Turecko nemají žádný problém s ženami ve společnosti… tak teď asi vidíte, jak na tom Katar je), Čína, Izrael,… https://giwps­.georgetown.e­du/wp-content/upload­s/2017/10/WPS-Country-Ranking.pdf https://www.pe­acewomen.org/re­source/and-worst-country-be-woman Zkrátka být ženou v Kataru není žádné břemeno ani hanba, mají se tam dobře, mají dobré postavení a příležiosti a nehledě na drobná omezení, mají víc svobody, možností a úcty, než ve velké spoustě jiných zemí (i docela bohatých a tzv. vyspělých). A vy to přirovnáváta k dobytku – ba ještě hůř… :D :D :D :D

https://wikiji­i.com/wiki/Wo­men_in_Qatar#Gen­der_equality

Nejhorší (a vlastně jediné) omezení žen v Kataru je tzv. opatrovnictví, což ženy znevýhodňuje oproti mužům – dotýká se to nejvíc, že třeba po rozvodu jsou děti svěřeny primárně (ex)maželovi a dále, že nesmí neprovdaná žena do 25 let opustit zemi bez povolení opatrovníka; jinak je toto tzv. opatrovnictví spíš jen formalita. I tak tam mají ženy víc svobod, než v sousedních zemích, opravdu (a ty na tom nejsou špatně). Dále je tu už jen kulturní ZVYK, že by se ženy neměly příliš odhalovat a chodit na veřejnosti vyzývavě, což je jisté omezení, ale není to vynucováno zákonem, ženy taky nemusí nosit abáju a hidžáb. Toto pravidlo o (jisté míře) zahalování je vlastně dobrovolné (i ze strany žen samozřejmě) a platí třeba i v Ománu a jiných státech a zde v žádném případě nemůže být řeč o jakémkoli omezování žen. Je to zkrátka zvyk/mrav, kulturní tradice.

Tedy s tím dítětem a jeho výchovou je to tak, že se žena po rozvodu už nesmí znovu provdat, aby jej mohla vychovávat, ale i tak je trochu upřednostňován muž.

Disraeli: Ten „problém“ je úplně někde jinde:

1. chováme se, jako by naše pojetí lidských práv bylo jediné správné, a to to nejdokonalejší. Přitom je to jenom theorie na papíru, žádný stát na světě, který stojí na tom našem pojetí, nikdy všecka lidská práva nedodržoval – ono je to, taky, prakticky nemožné.
2. Jedna věc je praktické dodržování lidských práv, jiná věc je systematické porušování lidských práv, která se – ten nebo onen – stát zavázal dodržovat. Dnes propaganda „štěká“ na ČSSR a tehdejší pojetí přístupu k lidským právům. Štěká ale neprávem, protože nahlíží na tehdejší status praesens dnešním úhlem pohledu, avšak zcela opomíjí fakt, že na jedné straně je neoddiskutovatelná, materiální, pravda, že ČSSR některá lidská práva systematicky porušovala, ale na druhé straně některá lidská práva (hlavně ta kolektivní, že, ale např. i právo vlastnit a pokojně užívat majetek mělo, v některých případech, mnohem silnější status a právní ochranu de facto) dodržovala a vymáhala mnohem důsledněji, než současný stát.
3. Na jedné straně nám „vadí“ KLDR (a právem, bez jakéhokoli diskursu, je to tam otřesné), na druhé straně nám „nevadí“ Saúdoarabské království, ale ani lidově demokratická Čína či Viet Nam. Jistě, prakticky se srovnávat s KLDR příliš nedají, ale v jistém směru si ty státy s KLDR nezadají.

Prostě nám „vadí“, co se prohlásí, že nám „vadí“, protože se prohlásí, že nám to „vadí“. A když se „vítr změní“, tak se prohlásí, že nám to „nevadí“, a nám to přestane vadit.

IV. To je americký přístup „tady máte demokracii a lidská práva, svině, ať se vám to líbí, nebo nelíbí, a opovažte se pindat!“ Jenže to nefunguje. Nikde to nefunguje, kde to Američani obsadili, tam to nevydrželo, zvedla se proti tomu nevole, organisovaný a ozbrojený odpor, nebo kumulace něčeho z toho. No, jistě, logicky, ti lidé, v rámci toho svého kolektivního (národního) sebeurčení, si na to musí přijít sami. My taky, dneska, přicházíme na to, co ostatní kolem už dávno vědí. Někteří lidé, třeba, potřebují přijít sami na to, že je voda mokra, a že pod vodou se opravdu utopí. Někteří to i přežijí! Kolektiv, společnost, není na tom nijak odlišně.

Ale, proboha, proto, že to někde mají jiné, třeba i objektivně horší, nejsou špatní, ne? Jasně, vojenská chunta ve Spolkové republice Myanmar, nebo severokorejská „elita“, to jsou svině nevídané. Ale „arabače“ jsou „arabače“, prostě: ručník na hlavě, rubáš na těle, osmnáct manželek a „ahoj, já jsem Bloud, VelBloud!“ Zase mají jiné kvality: rodinnou pospolitost, nesobeckost (nebo menší míru sobeckosti, než je obvyklá na západě, sobci jsou všude), je tam úplně jiná atmosféra a mentalita. Tak? 🙂

To je jednoduché přijít a říct „takto a takto to je správně, a kdo to takto nedělá, je nepřítel!“

Naprosto s tím souhlasím, hlavně I, II, IV. Je to o právu, které ty státy přijaly za své, spíše mezinárodní – a pak i ústavní (respektive mezinárodní, které plno států převzalo do ústavy). Často bývá spojováno s Magnou Chartou (blbost) nebo francouzskou revolucí, ale hlavně je to americké právo (a „jediný správný“ výklad a pohled na právo). Další příklad hegemonie USA, právní, ekonomická, politická převaha/nadvláda a jejich šíření demokracie/li­beralismu do světa – dobrovolně (pomoc, „prospěšné“ vměšování, převaha) i nucené.
Avšak dávno před vznikem USA, jejich ústavou/Listinou práv a francouzskou Deklací práv, existovaly svobodné a právní státy i třeba s lepším právním systémem a právním pojetím… i když třeba ne vyloženě rovnostářeské (otrokářeství, třídy/vrstvy), drobná věc, která by šla napravit.
Teoreticky by samozřejmě mohlo vzniknout i nové (obměněné) základní právo, než to „zastaralé“, které se uznává jako TO jediné. USA a jejich právo stejně jako (jejich) demokracie/li­beralismus jsou to jediné správné a mají patent na jedinečnou svobodu/rovnost, spravedlnost, a pokud máš jiné právo, ekonomiku, politiku, tak jsi nepřítel. ;) Samozřejmě se jakoby uznává, že existuje víc základních práv/svobod a přístup k tomu… to je však všechno jedno a totéž, jen jinak pojaté a s minimálními rozídly, „odlišnými“ výklady. Zkrátka jsou všechny základní práva jen obšlehnutou původní Listinou.

(Kašlu na to, měl jsem toho napsáno víc, ale překlikl jsem se ze stránky a text je :D Znovu už to psát nebudu, to se mi tady stalo už po několikáté… se*u na to :D ).

Nové a lepší základní právo, než to stávající. Nic není dokonalé a ani listina práv není nic jedinečného, co by se nedalo změnil (vylepšit, pozměnit, dle jiného pojetí). Všeobecná deklarace a Základní lidská práva vůbec jsou fajn věc, ale i ty se dají inovovat… než jen uznávat ten jediný správný přístup/pojetí.