Já na kompost dávám trávu, listí, piliny, popel, plevel a tak podobně, nevyužité části rostlin a rostlinný odpad z přípravy stravy. Slyšel jsem taky, že někdo kompost občas prosype taky vrstvou vápna, hašeného. To je zásadité, takže se můžu domnívat, že důvodem je nemít kyselou půdu. Ale proč? Jak tohle pracuje? Copak všeobecně potřebujeme méně kyselou půdu v záhonech, pokud svůj kompost používáme právě na záhony se zeleninou? Všeobecně? A je vápna třeba? Copak příroda si s tímto sama neporadí? Osobně mám kompost výtečný- všemu se u mě v záhonech daří, ale… Snažím se přijít na kloub skutečnosti, kdy se ke mě doneslo, že „někdo kompost občas prosype taky vrstvou vápna, hašeného.“ Děkuju.
Zajímavá 2Pro koho je otázka zajímavá? paul1, aliendrone před 520 dny |
Sledovat
Nahlásit
|
V podstatě sis odpověděl sám – vápěním reguluješ aciditu. Kompost
ti může „zkysnout“ (např. když ho dostatečně
„neotáčíš“/neprohazuješ či nevhodnou skladbou), což NEMUSÍ být na
škodu. POKUD pěstuješ acidofilní kytí, jako třeba borůffky.
Jestli naopak pěstuješ česnek, cibuli, zelí/saláty, tak naopak potřebuješ
VYŠŠÍ pH zeminy, aby se jim co nejlépe dařilo. Z vlastní zkušenosti mohu
říci, že bazofilní kytí je na aciditu citlivější, než naopak. Ale to je
možná způsobeno volbou mnou pěstěných plodin, bylin.
Tož si zjisti své potřeby (resp. potřeby kytí, které hodláš ěstovat)
a tomu přizpůsob množstí vápna (hašeného), abys dosáhl požadovaných
vlastností. Doporučuji zakoupit budˇtestovací sadu pro zahradníky, bo když
si na to zjednáš firmu (či jim jen dodáš vzorek k otestování), tak
půjdeš do vrtule, až ti laskavě sdělí, že chtějí skoro 15 000 Kč
(!!!) za pár kapek lakmusu. Inu havloidní prosperita, jinak to v tomto
stáně NEJDE skrzevá všechny zlodějdaně, poplatky a státem VYNUCOVANÉ
zbytečné náklady.
Nebo si nastuduj měření pH (věda pro žáky pomocné školy), chemikálie
(pH činidla) koupíš lacino (třeba právě ten lakums – stačí ti
troška – pár gramů, cena cca 100 – vystačí ti na celá léta, pokud
neděláš stovky testů) a dělej si testy kyselosti sám, což
DOPORUČUJI!
Pro ty, kteří kupují substráty v pytlích (do truhlíků) je to
NEZBYTNOST, bo jeden a ten samý výrobce a typ substrátu může mít výrazně
odlišnou aciditu a už jsem jednou naměřil pH 4,9 (!!! – nwm, to snad
prohazovali kys. fosforečnou/citrónovou/octem nebo co)! A jako důvod
k reklamaci mi to neuznali, bo „každá zemina má nějakou kyselost
a ta nebyla výrobcem definována, natož garantována“. Twl, v tom by dobře
rostly snad jen kopřivy, kdo ví jestli! 😮 😐
Takže – jestli někomu neroste dobře v truhlíku petržekla nebo pažitka,
tak DŘÍV NEŽ ZAČNE laborovat s hnojivy, tak ZMĚŘIT pH
substrátu!!! 😉
Jenže… pokud zvýšíš pH půdy, taxeto nebude líbit mnohým zástupcům KATEGORIE HMYZ (např. takový DRÁTOVEC vápnění moc nemusí!), tak BACHA, abys náhodou vlastní zásluhou nepřišel o kamarády. Dobrá zpráva je, že jiným to naopak prospívá, prostě stejné, jako s těmi kytkami, no. 😉 😁 😁
0 Nominace Nahlásit |
Nevápním, nechávám vše na žížaly. Kompost vyrábím roky tak, že do starých sudů, bez dna a mírně zapuštěných do země (cca 10 cm) dávám veškerý odpad ze zahrádky a z domácnosti, mimo pýru a kořenů pampelišek. Přidávám i hnůj od králíků. Po roce ho přemístním do výkopu, který máme ve stínu vedle jabloní, rozměr cca 0,5×0,5 m, o délce cca 7m. Při překládání kompostu za sudů do výkopu se v hlubších vrstvách nachází tolik žížal, že to vypadá, jako kdybych přenášel na vidlích ježky. Zakryju zeminou, na jaře zasadím cukýny a na podzim, po sklizni, vyvezu obsah – kompost na pole a zaryju,
0 Nominace Nahlásit |
U otázky nebylo diskutováno.
Nový příspěvek