V literatuře rozlišujeme

1. pásmo vypravěče

autor = vypravěč – do děje nezasahuje = monolog – forma nepřmé řeči ve 3. osobě (er forma),. Někdy ich forma – vypravování v subjektivizované podobě.

2. pásmo postav

bezprostřední jednání, hovor. Má podobu monologu nebo dialogu, vnitřního monologu, forma řeči přímé, polopřímé, nevlastní přímé.

Ve starší literatuře jsou od sebe obě pásma oddělena, v novější literatuře se priolíná pásmo vypravěče s pásmem postav.

Vnitřní monolog – nepronesená promluva, proud myšlenek, citů, vnitřní svě postavy v určitém okamžiku – neodděluje se uvozovkami.

V řeči postav se dále objevuje přímá řeč, polopřímá řeč – řeč postav, nevlastní přímá řeč – projev postavy, který repordukuje vypravěče.

Monolog = mluví hovor jedné postavy, dialog = rozhovordvou nebo více osob
–
er forma – z němčiny – „on“ forma, to znamená, že autor = vypravěč vypráví příběh o někom, komentuje děj, je pozorovatelem ,má odstup od příběhu. Objektivní vyprávění v er formě – autor stojí nad příběhem. = monolog = řeč vypravěče ve 3. osobě – objektivní.

ich forma = z němčiny – „já“ forma řeč autora = řeč vypravěče . Autor a vypravěč se v příběhu ztotožňují. – text je psaný v první osobě jednotného čísla.
Vyprávění v ich-formě je citovější, působi skutečněji,i, autor stojí v příběhu.. Někdy se této forma říká skazové vyprávění = subjektivní vyprávění v ich formě – jeho monolog – subjektivní
Doplňuji:
.. .prolíná
… vnitřní svět postavy v určitém okamžiku
… mluva, hovor jedné postavy, dialog = rozhovor dvou nebo více osob
.. .projev postavy, který reprodukuje vypravěč, splývá s pásmem vypravěče, ale má znaky hovorového stylu. .

véc diskuse

Upravil/a: annas

umeleckú formu prejavu neraz nemožno presne zaškatuľkovať.

rozprávať uvádza do deja, oboznamuje s prostredím, postavami, udáva charakter deja, prípadne jeho zlomy.
v jeho prípade sa jedná o dialóg – oslovuje čitateľa.

monológ je samomluva, rozhovor sím so sebou, solilokvium.
i úvahy, duševné pochody vyjadrené mluvou, označujeme ako monológ, často ako vnútorný monológ.

takže – monológ je samomluva, hovor sám k sebe.
dialóg je hovor k inej/iným osobe/ám, hoci i neprítomným či nereagujúcim.

kniha písaná v er-forme je rozprávanie niekomu (čitateľovi), teda nie monológ, ale opis/popis deja/príbehu.

;-Q

Myslím si, že monolog je souvislý hovor jedné postavy. 🙂