je v dnešní době ještě poděkovat slušností,nebo už je to zbytečný přežitek?

Poděkování a požádání by mělo být běžnou součástí našeho života- někomu to asi nebylo „naděleno“. Nesmíme si tím nechat zkazit náladu- oni jsou to chudácí, kteří si to ani neuvědomují. Ochuzují se o ten srdečný lidský kontakt a úsměv .Škoda že jich je nějak čímdál víc.

Je smutné že se musí diskutovat o základních předpokladech slušnosti.

Naprosto s Vámi souhlasím, ale zas až tak úplně černě bych to neviděl, nebo mám štěstí. Zatím ať jsem pomohl kočárkem, podržel dveře..... vždy mi bylo poděkováno. Jiná kapitola je s tím uhýbáním, ano nejčastější je strčení, ale na to už je asi většina lidí zvyklá, protože, když někde řeknu „S dovolením“, tak na mne koukají jak na exota a je na nich vidět takový ten výraz „Co otravuješ“.

Pro normální lidi to je respektovanou slušností, a bude jistě i v budoucnu.

Ano, také se s tím setkávám. Je to o výchově, je to o příkladu.
S tím strkáním máš pravdu. Připomnělo mi to a úplně mě to nedávno „rozesmálo“, jak za mnou stála jedna dívka a evidetně do mě strčit nechtěla, ale zase nevěděla co má dělat, když chce projít. Já ji neviděla. Když jsem se otočila a řekla jsem: Prosím – tak prošla, ale nepoděkovala. Formulku: S dovolením – evidentně nikdy neslyšela, tak ji neuměla použít.
Pamatuji, jak moje učitelka ve školce vždycky říkala – když jsem byla malá a ptala se, proč ten nepoděkoval, tamten nepozdravil – Asi ještě neumí mluvit.
No, evidentně to někteří neumí dodnes, nebo umí, ale naučili se jenom nadávat…

Btw – Mosoj to vyjádřil naprosto přesně.
Doplňuji:
Škoda dudu, možná stačilo říct: mládeži, rád bych si sednul, ta vaše bagáž by mě mohla pustit, ne?:-))

Upravil/a: Damiana

Vyrostl jsem na vesnici kde pozdrav a poděkování bylo samozřejmostí a tento návyk praktikuji i ve městě kde nyní bydlím. Se stejnou odezvou se setkávám od většiny zdejších obyvatel. Zvednutým palcem děkuji i ukázněným řidičům na přechodech.
Překvapivě výjimku tvoří mladé maminky s kočárkem, které při podržení dveří a dání přednosti často ani nezabučí a mladé řidičky projíždějící přechod pro chodce bez mrknutí oka snad s přesvědčením, že jako lepé ženy mají přednost.
V městské dopravě se u nás jako hovádka zase chovají nedospělí kluci. Včera jsem nastoupil do zcela zaplněného autobusu kde zcela vzadu seděli na třech místech dva hošani, přičemž volné místo měli obloženo svými taškami. Snahu uvolnit mně jedno místo ani náhodou neprojevili. Chvíli jsem v hlavě šrotoval zda je nepoučit o slušném chování, avšak při vzpomínce na svoji nedávnou zkušenost z těchto stránek, kdy jsem popliván za napomenutí a udavačství školáků házejících po sobě pomeranče zůstali tito klackové sedět až do jejich cílové stanice.

Slova „děkuji“ a „prosím“ patří do dobré společnosti naprosto samozřejmě. Máš prostě smůlu na burany. Na druhé straně nesmíš přistoupit na jejich hru. Mohl by se z tebe také stát buran

Někdo říká,že od doby co byly vynalezeny peníze,netřeba děkovat.No a pak to tak vypadá.Bohužel.