Mám poruchu toho že potřebuji stále pít a 30 minut bez vody jsem nervozní, koukal sem na jedno video na TikToku, a prý pokud clověk flašku nápoje/vody zaplatí, tak se může napít už v obchodě před zaplacením, akorát to musí koupit. Je na tom skutečně něco pravdy?
Zajímavá 1Pro koho je otázka zajímavá? zjentek před 1287 dny |
Sledovat
Nahlásit
|
Asi ano, běžně jsem v obchodě vídal maminky s děckem ocucávajícím rohlík a u poklady s tím nikdy nebyl problém.
0 Nominace Nahlásit |
Je to hloupost, dokud nákup nezaplatíš, tak není tvůj i když to často vidíme. Když tě při tom chytí, zaplatíš pokutu.
0 Nominace Nahlásit |
Tak s sebou voz láhev s vodou pro případ potřeby a máš po problému. Objem bude záviset na čase, kdy nemáš poblíž zdroj vody.
0
před 1287 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Oficiálně je zboží Tvé až po zaplacení. Ale obchodníci, zvlášť v supermarketech to často toleruji. Např. IKEA dříve měla na prodejně fontánky. Nyní pulty s vodou, kde je ofic. režim vezmeš, vypiješ, u pokladny zaplatíš „prázdnou lahev“.
0
před 1287 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Ano, v případě nouze platí. Teď jde o to, zda za stav nouze může být považována i žízeň (ve vyspělých zemích jako je např. USA takto posuzována za jistých okolností být může). Ovšem v ČRdeli nejsme v USA, že ano. Proto se taky často ptáme na věci jinak samozřejmé a logické. Bo nevíme, zákony nehovoří nijak a tupý ovčan JE V PASTI!
Když na to přijde, v případě nouze například můžeš i ožralý odvézt sám sebe či jinou osobu autem do špitálu, coby řidič. I v ČRdeli!
0
před 1287 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Neví, co tu řešíte. Pokud mám žízeň, vezmu si nápoj, otevřu ho, napiji se a u pokladny zaplatím i ten zbytek. Emefej má pravdu. Jak maminka dítěti vysvětlí, že rohlík nesmí papat do doby než ho zaplatí? Buďte lidi!
0
před 1287 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Ale musel by se prokázat úmysl že chtěl cizí majetek použivat neoprávněně, pokud za něj zaplatí, tak úmysl neoprávněně užívat cizí majetek prokázan není.
Komu asi, Obecnímu úřadu. Je to jako krádež. nebo si myslíš, že může každý beztrestně konzumovat vše co se mu líbí, někde mezi regály, kdo to asi ohlídá?
Elkon: v supermarketech jsou kamery všude. Navíc zboží má čárový kód, tak co je za problém? Nervózní pokladní začínají markovat ještě dřív, než všechno vyložím na pás, nikdy nečekají. Pošlou to do prostoru za kasou, a tam to může vzít kolemjdoucí, i když za to zaplatím já.
Pokud to piti zaplati, tak jaksi nedoslo k prestupku, ze… takove malichernosti obchody neresi.
Pouziju prirovnani, ktere je trochu mimo, ale neda mi to. V restauraci taky platite predtim nez se napijete a najite? Vynechme fastfood.
Podle mě krádež to není když neni úmysl to vynést z obchodu a podvod také ne, když úmysl nezaplatit nemá.
OK. Bude to přestupek proti majetku ve smyslu ustanovení § 8 odst. (1) písm. b) – Osoba neoprávněně užívá cizí majetek.
Ale musel by se prokázat úmysl že chtěl cizí majetek použivat neoprávněně, pokud za něj zaplatí, tak úmysl neoprávněně užívat cizí majetek prokázan není.
Opět nesouhlasím – úmysl je naprosto zřejmý. Navíc už nejde jen o ten úmysl a jeho prokázání, protože se jedná o dokonaný skutek. On věděl, že láhev otvírá a on také věděl, že z ní pije a on by také měl vědět, že neznalost zákona neomlouvá. Věděl tedy, že ještě nazplatil a přesto užil. Jestli v budoucnu za toto zboží zaplatí je naprosto lhostejné. Stejně tak by v budoucnu mohl prázdnou láhev vrátit do regálu. Prostě budoucnost na posouzení této situace nemá žádný vliv, protože skutek se již stal.
Pokud neuzavře kupní smlouvu pak zboží užívá neoprávněně. Kupní smlouva se v běžné samoobsluze uzavírá u pokladny. Běžně je to tolerováno (zejména ono „pojídání rohlíků“ miminy – i když i tady už jsem slyšel pár kousavých poznámek). V některých případech je tento režim aktivně podporován obchodem jako služba zákazníkům – ale to není běžná samoobsluha (Ikea – voda pro zákazníky)
U samoobslužných pokladen by to např. byl problém – většina pokladen kontroluje hmotnost markovaného zboží. Dále jak dokážeš kolik rohlíků děcka spořádala? Zkrátka problémy a fungovat to může jen tam, kde je nějaká důvěra mezi zákazníkem a obchodníkem. A důvěra? V ČR? Kde si ještě spousta lidí pamatuje heslo „Kdo nekrade, okrádá rodinu!“ ?