Je prodejna z právního hlediska veřejný prostor?

Jde o různý pohled na tuto skutečnost.

5. 2. Nákupní centra a veřejný prostor
„Dva názory – první nový "falešný“ veřejný prostor, druhý názor symbol zániku veřejných prostor. – veřejnost zde nemá taková práva jako jinde. – třeba nemožnost konzumace.

„V současné době dochází k určitému přerodu, kdy právě nákupní centra přebírají vlastně funkci těchto korz, těchto promenád […], to centrum funguje jako jakési novodobé korzo těchlidí, kdy spousta lidí přichází ani ne tak sprioritním cílem nakoupit, ta většina samozřejmě ano, ale určitá skupina lidí nepřichází sprioritním cílem nakoupit, ale spíš opravdu vidět a být viděn.
(Manažer E)“

Nákupní centrum se tváří jako všechno, čím ve skutečnosti není. Tváří se jako veřejný prostor, i když je soukromé a hraje o zisk. Nabízí odpočinek, ale jde mu o peníze. Vypůjčuje si znakyjiných prostředí a jiných kultur, aby zakrylo svou zakořeněnost v současném kapitalismu. Můžeme tady být turisty, aniž bychom jeli na dovolenou.
(Goss 1993: 40)

Co lze na základě této definice říci o nákupních centrech a
jejich vztahu k veřejnému prostoru? Nákupní centra veřejným prostorem nejsou a nemohou být, neboť vnější regulativ, který uplatňují, potlačuje podmínky vzniku veřejného prostoru. "

Pročtěte si
https://is.mu­ni.cz/th/52755­/fss_d/Diserta­ce.pdf

MASARYKOVA UNIVERZITA
Fakulta sociálních studií
Katedra sociologie
Pavel Pospěch
Nákupní centra a veřejný prostor:
studie o regulaci městského prostoru
Disertační práce
Brno 2012

Není, stejně jako třeba svah lyžařskýho střediska.

Možná by se to dalo definovat takto: 🙂
„Prostory v soukromém vlastnictví, veřejně využívané s veřejnou funkcí“.
https://cs.wi­kipedia.org/wi­ki/Ve%C5%99ej­n%C3%BD_prostor