Je pro funkci velvyslance dobré vůle důležité pozorovat u dotyčného jakousi jeho všeobecně dobrou vůli?

Zajisté.

Jistě. Hlavně si to nesplést s jeho vůlí šířit vyšší dobro všude, kde o to nikdo nestojí.

Což o to, měřit jistě dá, na tohle jsou psychologické testy, stejně jako i pro jiné profese.
V čem je ale problém, že zrovna u velvyslance to může být na závadu věci. Protože, on v tom zahraničním státu nejedná za sebe, ale za svůj stát a jeho občany. Takže by se mohlo snadno stát, že pokud by až příliš projevoval dobrou vůli, a takto pasivně ustupoval, tak by tím ten svůj stát a případně i jeho občany, vlastně poškozoval.

Čili, že to tak musím napsat, nikoliv „dobrou vůli“ (leda formálně), ale přitom schopnost dojednávat – tvrdé kompromisy, právě v zájmu svého státu a jeho občanů..