je pravda, že obec Pětihosty je místo s největší frekvencí Pětivokých?

Přemýšlím nad původem příjmení Pětivoký. Je odvozené od vlastnosti, kterou měl první držitel příjmení., jako nápadný znak nebo přítomnost toho, co vyjadřuje základním podst. jménem.

Číslovka pět byla původně podstatné jméno = dnes pětka. 7. p. pěti.
(V)oko – s oky = 7. p. Takže s pěti voky = pětivoky = pětivoký.

Nosil třeba někde 5 ok jako smyčku, kličku apod.

Oko má významů víc – past, otlak, hra, motýl, květina.

annas, pôvodní historickí nositelia mena mohli:

• mať 5 očí
• mať nejaké symbolické maľovanie, tetovanie naznačujúce ďalšie tri oči (nad skutočnými očami?)
• vlastniť päť očí (čo bolo mierou s jednotkou „oko“ a čoko?)
• mať nejakú vlastnosť, ktorá ich identifikovala, boli čulí, bdelí, akoby mali 5 očí (prečo práve 5?)
• mať v erbe, znaku, toteme 5 očí

a ešte ma možno niečo napadne.
rozhodne sa jedná o zaujímavé meno, ako osôb tak i obce.
má to nejakú súvislosť?

Jako původ příjmení se uvádí jen to, co jsem uvedla. Něco nosil, dělal apod. co mělo tvar oka, takže zřejmě někde nebo na něčem měl pět ok, očí by mohl mít naximálně čtyři, kdyby nosil nějaký druh „brýlí“, tehdy už exisotovaly.

Pětihosty – v současnosti je to malá vesnice, takže opět jen úvahy. Zajmavé, že pětka je nejen v názvu vesnice, ale i příjmení.

Ani Moldanová původ příjmení neuvádí, Jen jednooký, to je jasné. Staročeský slovník jen jako část pěti- u dalších příjmení – Pětikrav (to je celkem jasné), Pětibabka (také jasné) atd.

Ještě mně napadlo podívat se do Krameriova slovníku na pojmenování obce Pětihost. Tam jsem našla:

„Na některých místech přece byl bych se přidržel staršího názvu, tak kupř. psal bych Pětichvosty (jinde výraz Pětichvostí), nikoliv Pětichosty. Lidově se říká Pětihosty.“

Takže zřejmě se někomu víc zalíbil „host“ místo „chvost“ a dnes se obec jmenuje Pětihosty.
Takže vysvětlení je snazší.

Okopírovala jsem etymologii slova chvost:

chvost. P.d. chwost, r. chvost, sln.st.
hvôst ‘chvost’ i ‘(obraný) hrozen vína’.
Č. nář. chvošť, r., b. chvošč znamená
‘přeslička’. Psl. *chvostъ nemá jistý původ.
Vzhledem k sln. hósta ‘les, houština’
lze uvažovat o neznělé variantě k
:hvozd (tím se vyřeší i vztah k podobnému
něm. Quast ‘střapec’). Lze
však vyjít i ze slovesa *chvostati (č.st.
chvostati ‘šlehat ocasem, metlou, bičem
ap.’, r. chvostát’ tv.) onom. původu
jako :chlastat, :chvástat či č.
nář. chvístat ‘hvízdat, stříkat’, chvost
by pak asi původně znamenalo ‘metla’
(Ma2) (srov. :koště).

Rejzkův slovník.

V Naší řeči je vysvětleno příjmení Vok. Petr Vok (= Petr v okovech)

Podle toho mě ještě napadlo. Pěti-voký – Někdo (7. p.) s pěti vokovy. Protetické v – jako vokno, von, voko. Čárka – matrika, přepis atd.

V nějakém starém slovníku je napsané, že kdysi dávno byl Pětivoký lupičem, loupežníkem, takže příjmení mohlo vzniknout z toho, že byl v okovech.

Jenže víc se nedovíme.

no keďže by to mohlo mať spojitosť s chvostom, mohlo sa (čisto hypoteticky, je to konštrukcia) jednať o výrobcov päťchvostých korbáčov). Pětivoký na tých korbáčoch mohol mať ako znak výrobcu na každom chvoste „oko“ (článok reťaze).

ale to sú fakt iba konštrukcie.

so spojením „chvost“ (Pětichvosty – Pětiocasy) ma napáda i istá anatomická anomália, ale to už je skôr zo sorty kenematografie pre dospelých a sci-fi. :D

🙂
Samozřejmě jde o naše úvahy, ale když jsem se několikrát ptala v jazykovědných ústavech, odpověď často zněla – mohlo to tak být. Takže …

nj, odborníci.

;)