Je pravá chvíle pořídit kocourovi parťáka?

Zdravím všechny. Nedávno jsem zde dávala dotaz ohledně svého kocourka Birmy posvátné. Kocourek se velmi hlasitě projevuje a důvodem budou asi dvě kočičí slečny, bydlící patro nad námi (sice jsou sterilizované, ale asi to nehraje roli). Dle odpovědí jsem se usnesla, že bude tedy nejlepší kastrace. Tu podstoupíme v nejbližší době. Další otázka ale vyplouvá na povrch…je praví čas pořídit kámoše? A když ano…kočku, nebo kocoura? Našemu zlobičovi bude osm měsíců, takže je to stále ještě kotě. Teď už poznám, kdy „řve“ kvůli kočkám a kdy se domáhá naší společnosti. Pozornosti mu dáváme spoustu, ale stejně je mu to málo. Hrajeme si s ním, ale jeho to přestane po chvilce bavit. Tak hračku odložíme a on začne během pár minut „řvát“ a domáhat se hraní znovu. Vždycky ho to baví tak 5 minut a pak jeho zájem upadá a pouze leží a nereaguje (a když píšu řvát, tak to myslím přesně tak, jak to píšu, protože to není žádné sladké tiché roztomilé mňoukání). Chodí po bytě sem tam a hlasitě nadává. Vezmu si ho tedy a začnu ho chovat, hladit atd. Na chvilku se uvelebí a přede. Pak se ale snaží vymanit a když ho pustím, tak začne řvaní nanovo. Když ho muchlam na klíně, tak na mě brouká a já mu odpovídám. To je moc sladké, ale to domáhání se společnosti ve chvíli, kdy zrovna vařím, nebo dělám jinou práci…to není zrovna fajn. A když mu tedy přistupuju na jeho podmínky a snažím se mu vyhovět, tak jak jsem již napsala…přestane ho to hned bavit. Předešlé kočky se nikdy takhle hlasitě neprojevovali. Pletli se pod nohy, otírali se o mě..tohle všechno bych v pohodě zvládla, ale když za vámi všude chodí malá sirénka a chce buď spát, nebo vaší 100% pozornost…samotný se totiž zabavit neumí. Má strašně moc druhů různých hraček, ale asi ho to nebaví. Proto se ptám, jestli by pomohlo mu pořídit kámoše. A když ano, může to být třeba i jiné plemeno? Protože bych asi dvě sirénky doma neunesla 😁 ale co jsem tak četla, tak to asi nezáleží ani tak na plemenu, jako na povaze kočky. Ještě uvidíme, jak to dopadne po té kastraci a jak moc ho to ovlivní. Kdybychom tedy pořídili druhou čičinu, je možné, že třeba to hlasité mňoukání bude přetrvávat? Naučí se to ta nová kočka od něj? Distancujou se od nás natolik, že nás nebudou potřebovat a budou nás ignorovat? Otázek je tolik…Ještě jsem zapomněla dodat, že když tak mňouká, tak se na něj stačí třeba jenom podívat a on v tu chvíli přestane. Jenom opětuje pohled a maximálně si jenom broukne.

Já mu klidně kámoše pořídím..pokud se jeho řvaní omezí na mňoukání a normální povídání, pokud s námi bude dál spát v posteli a sedět na gauči. Nechci zase, aby se od nás zcela úplně odloučil, protože bude mít svého kočičího parťáka. To radši pořídím přítelovi dobré špunty do uší, prášky na spaní a obrním se pořádnou dávkou nervů. Uvítám každou zkušenost, o kterou se se mnou podělíte