Když moje firma je kvůli pandemii nebo jiné živelné pohromě uzavřena a mě tímto bez zakázek vznikají akorát dluhy a výdaje bez zisku z podnikání, je Česká republika tímto povinna mi pomoci, nebo je to moje osobní záležitost a musím si pomoci sám? Narážím na to, že všichni podnikatele chtějí od státu pomoci, i když pomoc nepotřebují, stejně o pomoc žádají. Jak to vubec funguje v západních a severních státech Evropy nebo třeba v Severní Americe, také stát pomáhá podnikatelům? Diky
Zajímavá 1Pro koho je otázka zajímavá? zjentek před 1405 dny |
Sledovat
Nahlásit
|
… nebudu polemizovat, jestli stát dává málo, nebo hodně … faktem je,
že měl podnikatelům vyplatit náhrady podle předešlých daňových
přiznání … možná by to stát přišlo laciněji … anebo by bylo dobrý,
kdyby Babiš odstoupil a nechal to provést opozici >>> 100% kompenzace
a vyrovnanej rozpočet, to by nezvládl ani David Copperfield …
… jestliže jsi opravdu podnikatel (o čemž pochybuju: https://www.odpovedi.cz/otazky/je-v-dnesni-dobe-ve-firmach-i-v-jinych-pracovnich-odvetvich-vytvaret-umele-vytvorena-pracovni-mista-a-profese
) máš určitě dost času si informace zjistit na patřičných místech a ne
na tomto webu …
0 Nominace Nahlásit |
Ne, na vedlejší ztráty se nehledí, kolik zrujnovaných životů skrz finanční vyčerpání, tíseň, sebevraždy, či lidi kteří se nedočkali jiné „odkladné“ péče nesouvisející s kovidem a budou tu o to kratší čas, nikdo nepočítá.
Dokonce si mnozí zdejší myslí, že stát dává dost, ať si nevymýšlíš.
ČR by měla ze zákona hradit všechny škody, co způsobila dle krizového zákona, každému je jasné, že to by v takovémto měřítku stát položilo a aby se neřeklo, zavedly nějalé kompenzační programy, ty ovšem mají k potřebnosti i spravedlnosti poměrně daleko.
0 Nominace Nahlásit |
Žádná republika ani nic podobnýho tě podnikat nenutila a nenutí, jdeš do toho sám a že do toho jdeš má JEDINÝ účel – generovat zisk! Tak co bys teď po někom dalším chtěl? Pomoci generovat ten zisk? Nebo nahradit jinými prostředky jakýsi tvůj předpoklad? TVL modráci, praváci, PROBUĎTE SE! Přišel v tomto ohledu milostivý kovídek, tzn. nikdo teď už po vašich často zbytečných produktech netouží a vypadá to, že ani tak brzy toužit nebude, takže šup – do smysluplné a veřejnosti prospěšné práce! (;
0 Nominace Nahlásit |
Není. Po sameťáku měli mnozí plná ústa demokracie a svobodného
podnikání, dnes stojí s nataženou rukou a křičí „státe, dej
peníze!“ , nebo se snaží podvádět při získání dotací (a platí
mastné pokuty). Vidím to v našem příbuzenstvu. 3× ročně lyžování
v Alpách, Maledivy, Brazílie. Luxusní auta, vystavěné vily, že Zwinger
bledne závistí, zaměstnance by sedřeli z kůže za minimální mzdu.
Ale na zadní kolečka nemysleli. Jeden z nich je tak drzý, že vyrábí a
fakturuje a požádal si o 25 tis. Fin. úřad mu pak vyměřil pokutu
54 tis.!
1Kdo udělil odpovědi palec? Mc Merkurion
před 1405 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
“Neschopní ať zkrachují a pražská smetánka čte knihy“ – Miloš Zeman
Pan president to snad řekl jasně!!
0
před 1405 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Čili jinými slovy, člověk se chutě hrne do podnikání, protože je mu civilizovanou zemí umožněno, ovšem nesmí už mu být toutéž zemí ze stejně fundamentálních důvodů znemožněno.
Naopak omezení podnikání MUSÍ BÝT podnikatelským rizikem a pozor, toto je celkem zásadní podmínkou pro všeobecné blaho VŠECH na Zemi! Protože až začne docházet surovina (ryby, banány, dřevo, nerost. bohats., enyvej), MUSÍ pak existovat páka, která zastaví zmateného podnikatele, neschopného pochopit skutečnosti o jeho „NADLIMITNĚ“ prosperující společnosti a okamžitě ho zastavit – zrušit. Bez zavedení (umíráček už zvonil, takže OKAMŽITÉHO zavedení) takových pravidel jdeme s pány velkomožnými (podnikateli) všichni (VŠICHNI!!!) svorně do pekla! Už dnes je pozdě. RIP
Řádí kovídek, zastavení podnikavých i podnikavců je tedy nasnadě. Striktně. Bez emocí či ohledů. Kdo nechápe, je vůl. Kdo pochopil, dávno si pikýruje semínka zeleniny do kartonů od vajec, BUDE ÚNOR!
Admin, pls spravit diskuzi!!! Dát tl. nového příspěvku NĚKAM DALEKO od tl. odpovědi!!! Bo tady děcka zblbnou!
@zjentek Poněkud se mýlíš v tom hodnocení situace. V civilizované společnosti je lidem umožněno stát na vlastních nohách a živit se v oboru, kterému rozumí.
Pokud však stát, v zájmu blaha určité části nejohroženější skupiny občanů, omezí toto jejich ústavou dané právo, nelze v žádném případě hovořit o podnikatelském riziku. Dotčené osoby jsou pochopitelně povinny požadavkům státu vyhovět, to ale neznamená, že by jim stát neměl kompenzovat škodu, co jim takto vznikla. A je úplně jedno, jestli bude stát potřebovat pro to „blaho“ vypůjčit automobil, letadlo, nebo ti zakáže provozovat obchod s oblečením, či vlek. Proto se nakonec objevily i takové snahy, že otevřeno mít prodejny můžou, ale lidé z domů vycházet nesmí, klasický ojeb jak od Bureše. Podivné je, jak je na tom dnes Čína.
Čili jinými slovy, člověk se chutě hrne do podnikání, protože je mu civilizovanou zemí umožněno, ovšem nesmí už mu být toutéž zemí ze stejně fundamentálních důvodů znemožněno.
Naopak omezení podnikání MUSÍ BÝT podnikatelským rizikem a pozor, toto je celkem zásadní podmínkou pro všeobecné blaho VŠECH na Zemi! Protože až začne docházet surovina (ryby, banány, dřevo, nerost. bohats., enyvej), MUSÍ pak existovat páka, která zastaví zmateného podnikatele, neschopného pochopit skutečnosti o jeho „NADLIMITNĚ“ prosperující společnosti a okamžitě ho zastavit – zrušit. Bez zavedení (umíráček už zvonil, takže OKAMŽITÉHO zavedení) takových pravidel jdeme s pány velkomožnými (podnikateli) všichni (VŠICHNI!!!) svorně do pekla! Už dnes je pozdě. RIP
Řádí kovídek, zastavení podnikavých i podnikavců je tedy nasnadě. Striktně. Bez emocí či ohledů. Kdo nechápe, je vůl. Kdo pochopil, dávno si pikýruje semínka zeleniny do kartonů od vajec, BUDE ÚNOR!
Možná naše ceste nevede přímo do pekla, anyway tak či onak jdeme do kopru! Totiž ono rozšiřování podnikaní (nazval jsem „nadlimitním“) dnes nejde ruku v ruce s „přelidněností“ a jakousi spravedlivou snahou uspokojit „její poptávky“, nýbrž samotné generování obrovských zisků samo o sobě nemilosrdně vytváří reálné plýtvání, které si chudý spotřebitel sám u sebe ani neuvědomí, když jediným měřítkem jeho chudoby je spotřeba samotná a jeho NEÚMĚRNÁ spotřeba u něj byla NEPŘIROZENĚ spuštěna nemilosrdným marketingem společnosti pana podnikatele. Díky plýtvání spotřebitel neví, jak chudý ve skutečnosti je. Ale PAN PODNIKATEL TO DOBŘE VÍ dříve, než se do podobných kontraktů pouští. Takže, KDO ho zastaví? Jeho vnitřní hlásek spravedlnosti v něm? Je snad vůbec možné naivně doufat, že jeho podnik v něm zažehne a nastartuje tu nejčistší verzi jeho já? Ne, nikoli. Naopak! S jídlem roste chuť, atd…