Je to porucha či je to nenormální, pokud chci, abych dosáhl nesmrtelnosti, a také o to usiluji?

Podle mě se o poruchu nejedná, naopak je to nejspíše jedna z přirozených tužeb po které všichni, někdo více někdo méně, ve skrytu duše toužíme. Je to také známka toho, že tě život baví za což je Bůh (či Systém – jak je komu libo), určitě rád :)
Neomezené přežití těla je v současnosti pro veřejnost nedostupné (je-li vůbec i někde v utajení možné) ale jinak všechny dostupné ať už náboženské, historické a čím dál tím více i vědecké studie poukazují na to samé: tělo jednoho dne zahyne ale duše nikdy. A budeš si vždy pamatovat kdo jsi byl, kde a jak jsi žil a koho jsi znal. V této souvislosti mě napadají zdánlivě nesouvisející slova nad ekonomickým molochem jedné paní účetní: „to je všechno jenom taková hra…“.

Ano, myslím, že jsi nenormální. Ale nemusí na tom být něco špatného.

Je to v pořádku. Já ti přeji aby se ti podařilo nesmrtelnosti dosáhnout.

Touha po nesmrtelnosti je celkem normální záležitost.

Až do křesťanství viděl člověk ve smrti konec, ne-li života vůbec, tedy jistě konec pozemských radostí, a proto po ní netoužil, naopak.
Přes touhu po věčném životě si však uvědomoval, že věčné mládí je nemožné a že takto do nekonečna prodloužený život by se mohl stát břemenem, že tedy přece jen tím nejlepším pro člověka, když už se jednou narodil, je biická smrt – ve vysokém stáří – suavis exitus.
Na nesmrtelnost je celkem dost příkladů. Jak té chtěné – kouzelný nápoj mládí pije v Goethově tragedii Faust, alchymisty hledán elixír života, apoštol Jan, jemuž Kristus slíbil, že nezemře, dokud nepřijde poslední soud. Tak i té nechtěné, líčící útrapy lidí, kterým z toho, či onoho důvodu byla smrt odepřena – pověst o Ahasverovi, „věčném židu“, který prý kopl nebo udeřil do tváře Ježíše a byl odsouzen k tomu aby nikdy nezemřel. Ahasverské téma je nesčetněkrát literárně zpracované – Apollinaire, Vrchlický, Goethe, Čapek – Věc Makropulos – zpěvačka Emílie Marty, atd.

Jestli elixír života, pramen mládí (O Neill – The Fountain), „kněz Jan“, nebo nanotechnologie – jde stále o tu samou odvěkou touhu. Nic patologického.
☺

Upravil/a: cynique

Aby žil člověk věčně byl původní plán Jehovy Boha. Jenže jeden z andělů, který se stal odpůrcem a pomlouvačem Boha tento plán narušil… nicméně nezrušil. Má určitou dobu působnosti na Zemi, která se blíží ke konci. Jehovovo předsevzetí, aby poslušní lidé žili věčně bude naplněno po odstranění Adamova hříchu… v Adamovi všichni umírají, ale v Kristu ožívají. Nicméně víra bez skutků je mrtvá. Máme proto následovat Božího Syna Ježíše a jeho učení, aby jsme mohli žít věčně. 😉