Je podle vás Boží láska nekonečná?

Ano, porušení přikázání nezabiješ. Vyjímkou jsou snad těžce duševně nemocní, kteří tento čin spáchají.

Naprosto souhlasím! Dobře napsané. Miluji Boha a on mě i nás všechny, i ty hloupé mezi námi (a že jich je). Bůh je v každém z nás.

Upravil/a: df

Nejsem o tom přesvědčen, ale zdá se mi, že ne.

Bláboly.

No jistě, dnes a denně to vnímáme na chování člověka ke zvířatům- toť nekonečná božská láska! (Ironie.)

@df, ve mě není, bo já je všechny nemiluju.

Upravil/a: zjentek

Věřící věří, že Božská láska neomlouvá hřích – „já, Pán, nemohu pohlížeti na hřích se sebemenší mírou shovívavosti“, ale dychtí po tom, aby mohla odpouštět – „nicméně tomu, kdo činí pokání a poslouchá přikázání Páně, bude odpuštěno“. (NaS 1:31–32.) 🙂

Ptáte se: „Je něco, co není schopen odpustit?“
Ano, hřích proti svatému duchu. V Matoušovi 12:31,32 Ježíš říká toto:
„Proto vám říkám: Jakýkoli hřích i rouhání budou lidem odpuštěny, ale rouhání proti duchu odpuštěno nebude. Kdokoli například řekne něco proti Synu člověka, bude mu odpuštěno, ale kdokoli mluví proti svatému duchu, nebude mu odpuštěno, ani v tomto systému, ani v budoucím.“
Je dobré vždy prozkoumat kontext, aby bylo jasné, za jakých okolností je možné se dopustit neodpustitelného hříchu. V případě Ježíšovy reakce na výroky farizeů to je jasné.

Upravil/a: Roman71

🙂 🙂 🙂 🙂 🙂 🙂 🙂

Vyčteniny, bláboly, nesmysly.

Celé institucionali­sované náboženství, a je jedno, jestli je to judaismus, křesťanství, islám, nebo cokoli jiného či podobného, je Ganz obyčejný lidský konstrukt, zcela jednoduše prohlédnutelný, vnitřně rozporný, nelogický.

Vždyť je to tak banální: dělej toto a toto a budu tě „milovat“, když budeš dělat toto a toto, budu tě, sice, „milovat“, ale zároveň … (něco, podle konfesse). Proto musíš vykonat pokání / přestat konat to a to / jít ke zpovědi / získat plnomocné odpustky / obětovat holuba a ovci … (podle konfesse), a pak ti bude odpuštěno. To je obsese a kompulse, bipolární pojetí světa: černá, bílá, dobrá, špatná, nic mezi tím.

Sakra, který milující rodič by poslal svého syna na svět, aby ho tam zmordovali jednou z nejhorších smrtí, kterou kdy člověk vymyslel, a ještě k tomu byl na to pyšný a stavěl to jako ctnost!? Ne! Bůh Thóry, bůh evangelií, je sadistický, megalomanský, narcistický tyran, nenávistný k ženám, vrah synů a dcer, homofobní, náladový, majetnický a žárlivý, ethnický ničitel. Zuří a je na to pyšný, mstí se a je na to pyšný, vyžaduje slepou poslušnost a zvířecí a lidské oběti!

Tohle je láska? Tak ok, jestli je tohle láska, tak díky, nechci být milován, ano? Nechci do žádného ráje, mně to tady stačí, to se raději naučím žít s tím, že jednoho nekrásného dne bude definitivní Schluß. Stejně tak nechci do žádného „pozemského ráje“ s jehovisty (nic proti nim nemám, ale jsou to jiní lidé, než já, vzájemně bychom si pili krev), ani nic podobného.

Celé institucionalisovné náboženství je opium lidstva. A souhlasím s Nietzschem, že víra je znakem malého ducha.

Upravil/a: Filip84