Je opravdu nutné třídit odpad?

Určitě to smysl má. Oběvilo se pár zpráv o tom, že všechno končí na jednom místě, ale není to pravda.

Zdroj: http://www.jak­tridit.cz/

Neříkám, že jsem pedant, ale třídím. Mám tu možnost mít kompost na bioodpad a mám i dost prostoru na několik šikovných kbelíků. Třídím protože jsem přesvědčená, že to nutné je. A jestli je to smysluplné? Musím věřit že ano, i když je mi jasné, že pravda je vždy někde uprostřed. Některé odpadní suroviny jsou dobrým artiklem, např. PETláhve, hliník, tetrapack apod… i sklo je surovina která se vyplatí recyklovat… takže zde je 100% jistota, že odpad bude vytříděn a dále zpracován. U bioodpadu mám také 100% jistotu, protože ho mám sama pod kontrolou. No a co zbytek? Je to asi nějak takto (je to čistě můj názor, ale nevěřím že je tomu jinak) :Odveze se kontejner na sklo, na speciálních linkách se vytřídí bílé a čisté sklo, které se přeposílák dalšímu zpracování, no a to co zbyde… zřejmě skončí na nějakém tom „jednom místě“.

Nicméně to že třídím, mě nic nestojí a i když beru v potaz že část toho co vytřídím stejně skončí na skládce, stále je to smysluplná věc, protože jestli naše země není na něco zařízená, tak jsou to ty tuny odpadu, co lidstvo produkuje.

otázka je proč třídit
Něco z ekologie – proč třídit odpad

V dnešní době nabývá stále větších rozměrů téma odpady. Vždyť za rok jich každý člověk vyprodukuje asi 150 až 200 kg! A toto číslo se s rostoucím počtem obyvatel na planetě, kterých je nyní okolo sedmi miliard, a s jejich kupní silou, tedy i rostoucí ekonomikou, stále zvyšuje.
Co to vlastně odpady jsou? Za odpad se považuje vše, co z původního zdroje nebylo využito při výrobě či jiné lidské činnosti a co nebylo využito ani po další úpravě. Část odpadů v plynné formě uniká do ovzduší, dostává se deštěm do řek, vodních nádrží, oceánů a půdy. Další část odpadů jsou látky tuhé, které vznikají z domácností a průmyslových odvětví.

Méně viditelná část odpadů jsou ty v plynné formě, což ovšem jejich škodlivost nesnižuje, protože především ty zvyšují množství skleníkových plynů v atmosféře. Hlavní původci znečištění ovzduší jsou oxid uhličitý (vzniká hlavně při spalování uhlí, zemního plynu a ropných produktů), oxidy síry (vznikají také spalováním fosilních paliv, tj. uhlí, ropy, a způsobují kyselý déšť), oxidy dusíku (unikají hlavně z průmyslových procesů), freony (dostávají se do ovzduší používáním sprejů či chladicích zařízení ledniček a mrazáků starších typů). Čím více freonů, tím méně ozonové vrstvy. Čím více skleníkových plynů, tím větší oteplování. A z toho pro nás vyplývají samá negativa. Větší míra UV záření může způsobit rakovinu a genetické mutace, v přírodě nepříznivě ovlivňuje růst hospodářských plodin a oslabuje mořský fytoplankton, největší zdroj zemského kyslíku. Oteplování způsobuje extrémnější podmínky na planetě a lépe se tu pak daří bakteriím, virům a epidemiím. Tání ledovců zvyšuje vodní hladiny oceánů a živé organismy na této planetě se musí potýkat se změnou jejich přirozeného prostředí.
Viditelnější část odpadů tvoří ty tuhé. Těm je v současné době věnován zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů. V něm jsou definovány dvě kategorie odpadů – nebezpečné a ostatní, a způsoby, jak s nimi nakládat.
První možností nakládání s odpady je jejich úprava nebo využití fyzikálními a chemickými postupy, jako je třídění, recyklace, získávání složek atd. Druhý způsob je úprava nebo využití biologickými metodami, tj. zejména kompostování, biologická dekontaminace a anaerobní rozklad. Třetí možností je zneškodnění odpadu, tj. spalování a termické zneškodnění odpadu, dále skládkování, tj. trvalé uložení na skládkách, odkalištích, odvarech a výsypkách a ukládání do podzemních prostor. Poslední způsob je skladování odpadu neboli jeho dočasné umístění mezi jednotlivými činnostmi při nakládání s ním (odpad je například předán jiné firmě, využit jako druhotná surovina, jde na vývoz). Stručněji řečeno, odpady můžeme buď využívat, nebo odstraňovat.
Co vlastně určuje množství odpadu a jeho výši na skládkách? Především komunální odpad, který vzniká na území obce při činnosti fyzických osob. A co se s tímto odpadem děje? Devadesát procent končí na skládkách, nejpopulárnější je tedy skládkování. Tímto způsobem skončí v naší republice na skládkách okolo tří milionů tun ročně. Druhým oblíbeným způsobem je úprava nebo využití biologickými metodami (asi půl milionu tun ročně) a těsně za ním je zneškodnění spalováním. Až na čtvrtém místě je využití jako druhotné suroviny. A zde je kámen úrazu. Do konce století by dnešní trend mohl vyústit v podstatné zvýšení produkovaného odpadu. V roce 2025 by jeho množství mohlo vzrůst až pětkrát. Nejlepší možnost, jak současné trendy zvrátit, přinášejí přístupy zaměřené na prevenci. Soustřeďují se na změnu životního stylu a vzorů výroby a spotřeby. Pro snazší recyklaci a opětovné využívání odpadů je nejdůležitější třídění. Tyto programy iniciuje vláda, a tak již dnes často vidíme zelené, modré či žluté popelnice s nápisy PAPÍR, SKLO, PLAST. Ve frekventovanějších oblastech nalezneme i speciální kontejnery na bílé sklo a nově též na nápojové kartony.
A je třídění pro člověka výhodné i ekonomicky? Ano, dnes platíme za odvoz odpadu stále více. Odvoz tříděného odpadu však hradí město. Jenom obyvatelé metropole ročně vyhodí 205 tisíc tun odpadků. Ty většinou putují do spalovny, jen dvanáct procent z celkového objemu vyprodukovaného odpadu Praha recykluje. V západoevropských městech se recykluje 25 % tříděného odpadu. Tříděním je tedy možné šetřit nejen přírodu, ale i naše finance. Pokud odpady třídíte už doma, umožníte tím recyklaci více než třetiny tohoto množství. Za rok může každý vytřídit až 30 kg papíru, 25 kg plastů či 15 kg skla.
Dnes se podílí na znečišťování naší planety již téměř každý z nás, a tak bychom se měli zamyslet, zda můžeme také něčím pomáhat. Nebo nás nezajímá, kde budou žít další generace lidí či zvířat? Jak bychom si přáli vidět naši krajinu za pár desetiletí? Jistě ne jako jednu velkou skládku…

Jsou to vlastně dvě otázky dvě v jedné! jestli je naše země připravená na třídění odpadu? Na to bych řekl"Jsou lidé ukáznění na to,aby tuto záslužnou činnost dělali?

Je nutné třídit odpad,je odpověď na druhou otázku.některý odpad se dá „znovu“ použít,myslím si,že je to třeba sklo.
Jestli vše končí na jedné hromadě nevím.Jestli je to pravda ,tak se nám to vymstí a zle!!! Neuposlechli jsme některá moudra našich předků a podívejte se,co se děje na planetě!

Zdroj: mozek

třídit odpad je NESMYSL.U nás např. sebrali kontejnery z několika míst a dali je na jedno místo, navíc zamčené za plotem.Co si o tom myslet? Než bych šel nyní kilometr vyhodit PETláhev nebo sklo, hodím to do popelnice. Motivace ke třídění? Žádná. Mimochodem, podívejte se do příkopů, do lesa, všude do přírody – lidi jsou horší, než dobytek.

no já jednou viděla jak tři popelnice na rúzné druhy odpadů naložili popeláři (vysypali) na jeden kkontejner tak nevim co si o tom mám myslet