Je normální ptát se sám sebe „Mám ho/ji stále rád/a?“, když vám to klape?

Jestli jsi byla zklamaná a teď se jen bojíš, protože všechno klape, je to docela běžné. Hlavně nedělej ve vztahu předčasně dusno – chybné závěry, rozpitvávání situace a hňácání se ve vztahu není zrovna optimální. Užívej si vaší lásky každý den a nemysli na minulost. Že něco nevyšlo a teď se náhodou daří je fajn, ne? Vyhýbej se srovnávání, to nesnese nikdo.
Pomůžu si Mrazíkem: Ale to už jinde jsme, je to jiná vesnice. 🙂

Je to normální, buď klidná, klidně se ptej dál. Hlavně že to klape.

Ve vztahu i v životě se periodicky střídají období, kdy je něco (nebo vše) více nebo méně dobré (pozitivní, šťastné, uvolněné atd…)
Nejistota ve vztahu je tak normální, jako vztah sám. Pochyby o sobě i o partnerovi také. Je správné si čas od času uvědomit, co Vás k partnerovi přitahuje a řešit to, co Vám naopak nesedí, nebo dokonce vadí.
Jen je tu třeba dbát na určitou míru přiměřenosti, protože ono je život „prevít“ a tak nějak v něm platí, že na co se člověk příliš upne, to si k sobě nakonec přitáhne. Mohlo by to být i to další zklamání z opuštění, proto s tím něco zavčas zkuste udělat.
A ještě platí jedno rčení: Očekávání ničí vztahy.
Proto je dobré příliš neočekávat, partnery mezi sebou nesrovnávat a nehodnotit.
Čas sám nejlépe ukáže, jakou hodnotu Váš partner a vztah pro Váš život má.
Klape to. A není důvod aby to neklapalo dál.

Je to trocha zložitejšie, mám pocit, že sa bojíte, že by to mohlo „vyjsť“ a nie toho, že by ste sa zasa sklamali.
Nezaoberajte sa tým, nechajte to plynúť, rovnako ako nerozmýšľate o tom, že šálka, z ktorej práve pijete kávu, sa môže rozbiť.
Tešte sa z jeho pozorností, z jeho záujmu, otvorte sa i vy a ukážte mu, že dvere má otvorené. Ak sa začnete sťahovať, pravdepodobne sa stane to, čo nechcete, ale vina bule nielen v tom chlapcovi (keď svoj boj vzdá), ale i vo vás – veď ste mu to vlastne nedovolila.
Takže, hlavu hore a (čo tak občas i „bezhlavo“?), a hurá ku láske, ku šťastiu.
Je to krásne, verte.

Držim palčeky.

Je normální, že počáteční zamilovanost, která nás, často slepě, přitáhne k sobě, časem ztrácí dech. Tomu nelze zabránit, nelze žít trvale zamilován. Možná smutná a tvrdá ale realita. Záleží na Vás, zda výraz „mít rád“ vztahujete pouze na stav zamilovanosti nebo i na stav, kdy je Vám s někým dobře, považujete ho za slušného člověka a rozumíte si (jste kompatibilní) v základních otázkách soužití, byť bez onoho počátečního okouzlení.

Píšete, že vám to klape. To je velká, a nikoli samozřejmá, hodnota. Opečovávejte ji a těšte se z ní. Přílišné zpytování nebo možná „pitvání“, řízení nebo „prohlubování“ ji může toliko poškodit.

Jistota je pouze pocit, kdy si momentálně neuvědomujeme rizika. Lidé se rozcházejí. Někdy po týdnech, někdy po letech a někdy až při odchodu z tohoto světa. Nikdy nikoho nemůžeme mít stopro jistého. Ani to nechtějte. Propadneme-li takovému pocitu, často se k tomu druhému podle toho chováme. Bereme ho jako samozřejmost, často otravnou, na niž máme „právo“, která tu je, aby plnila naše očekávání. Přece se nechcete takhle chovat k někomu, s kým je Vám dobře.

Ujisti se, na CO tě chce. Dokud je vám spolu dobře, může to vypadat jako „perspektivní“, ale kde máš jistotu, že při 1. zádrhel nezdrhne?? JE normální se ptát, protože tu odpověď musíš mít pro období, kdy vám to neklape. A jestli spolu hodláte jen žít bez legálního manželství (ono je to přece „normální“), pamatuj, že (BEZ ohledu na své názory) RISKUJETE. Současný stav opravdu může být pomíjivý a prchavý, trvanlivý vztah MUSÍ mít pevnější základ než všechno, na čem ho teď stavíš.