Je na tom neco

Než uděláte,to co píšete,tak řekněte sestře,že už toho máte dost,řekněte jí jestli něco neudělá se svým životem,např.léčba závislosti na alkoholu,tak,že pak od ní dáte ruce pryč,ať od vás nečeká pomoc. Jinak že jste ochotna jí pomoci,když se bude léčit.

Určitě platí, že rodiče a další příbuzné si nikdo z nás nevybírá. Ale je velmi těžko najít hranici, kdy si přivlastním názor, že jsem jiný a lepší, než ti ostatní „z jednoho hnízda“.
Podle mého přesvědčení je třeba neustále se snažit vztah ke své sestře hledat. Věřte, že případné výčitky vyplývající ze skutečnosti, že jste se „štítila“ podat ruku, když to potřebovala, či o pomoc prosila, Vás mohou docela hluboce traumatizovat po celý zbytek Vašeho, jinak třeba i „pohodového“ života.

Těžké…Určitě jste se takto nerozhodla ze dne na den. O Pravdu snad ani tak nejde,spíš o ten efekt. Komu není rady.......

Lidé by si samozřejmě meli pomáhat, tím spíše rodinní příslušníci.
ALE, jsou určité hranice, v případě, že ten druhý Vaši pomoc už nebere jako pomoc, ale jako příležitost Vás zneužívat, nebo jeho nevděk za ni přeroste už do neúnosné míry.
Musíte ale sama vědět, nakolik toto platí o vaší sestře.
Obvykle je bohužel potřeba, pomáhat až do nekonečna a až do nekonečna odpouštět. Jsou ale případy, kdy největší pomocí je skutečně nechat dotyčného, ať se o sebe postará sám a jít svou cestou.

Určitě máte pravdu a máte právo na to, stýkat se jenom s tím s kým chcete.To neznamená,že když je vaše sestra,že Vás to k něčemu zavazuje.Ať si lidi říkají co chtějí.Najděte si nějakou kamarádku,která Vám sestru nahradí.Dobří přátelé jsou někdy víc,než vlastní rodina,ty si můžeme totiž aspoň vybrat.

Výborně jste to zařídila.Až si hrábne na dno,třeba přijde na to,co dělá.Potom ji pomožte.