Je možné, že to bylo nějak takto?

Tak civilizace nebo lidstva? To jsou dvě věci a to dost odlišné. Můj ty světe, :D civilizace je stará pár málo tisíc let, přelom pravěku a starověku, řekněme někdy 4. (a podle mě už i 5.) tisíciletí před. n. l. Kolébkou civilizace nebude ani tolik Afrika jako spíš Asie, konkrétně Mezopotámie.
Kolébkou člověka ASI bude Afrika, ale to se bavíme o vývoji člověka a jeho předchůdců před miliony lety a co se týká homo sapiens tak před několika statisíci lety. A víš, tehdy ještě ani neexistovaly lidské rasy (pro zjednodušení, člověk v Africe nebyl černoch). To, že jsou tam DNES lidé černí a jsou tam černoši (případně Arabové a jiní), neznamená, že tam byli před statisíci lety. Historie ras (a odlišností člověka podle barvy a rysů) není zase až tak stará – to je tak konec pravěku (stejně jako modroocí, blond atd).

Předchůdci člověka, to byly druhy jako opice/primáti. Měli srst. Po shození srsti byli dcoela bílí/šedí (nebyli to však běloši… protože běloch je pojem pro europoidní rasu druhu homo sapiens a rozhodně to nebyl člověk – ale PŘEDCHŮDCE člověka o úplně jiném ale vzdáleně příbuzném druhu). A pak postupně začínali dostávat barvu a postupně se vyvíjeli (i v jiné druhy). Předpokládá se, že kůže trochu ztmavla (ale nepředstavuj si dnešního člověka) a tedy původní homo sapiens možná byli trochu tmavší… ale ať tak či onak, máš tu pořád tutéž otázku. Pokud z černých nevznikli bílí, tak tu platí tatáž otázka jen naopak: Jak z bílých vznikli černí… a tomu se říká evoluce. ;) Něco jako barva je drobný rys. Mění se druhy, mění kompletní vzhled, končetiny, stavba těla, funkce, orgány, vše vzhlede k životnímu prostředí (například z vody na souš a naopak)… a ty se ptáš na něco tak jednoduchého jako je barva. ;)
Jestli chceš zajít ještě dál, tak jsme kdysi (před desítkami milionů let) byli malí savci v půdě. A jestli ještě dál (před stovkami milionů let), tak jsem žili ve vodě (a nebyli jsme ani savci).
Z jedněch druhů se stávají jiné druhy a i ty druhy se samy mění (ne v jiné druhy, ale samy o sobě třeba mění vzhled, některé vlastnosti, styl života, atd). Přizpůsobují se a vyvíjejí.

Jednoduše: přizpůsobení se změnám prostředí a podmínkám, ve kterých ten druh žije po dlouhou dobu. Postupný proces trvající tisíce a tisíce let… kdy někdy třeba vývoj postoupí o ten kousek rychleji. Přizpůsobí se prostředí, slunci, podnebí/teplo­tě,stravě atd atd atd. Ale v podstatě ano, bylo to jen „tím“ že změnili prostředí. Afrika – Asie – Evropa a postupný vznik dnenších ras.
Člověk je tvořen určitými látkami. Ty se k nám dostávají z vnějška a záeovň působí vnějškem i vnitřkem – okolí, podnebí, strava. To jsou minerály, vitmíny, různé živiny. Jejich poměr má taky vliv;, stejnětak jsou tam další faktory, které na člověka mohou působit a postupě jej měnit. Včetně „barevnosti“.

Upravil/a: Disraeli

V archivu je podobná otázka, vím, že jsem tehdy odpovídala, ale otázku nemůžu najít. Jinak na netu je informací dost. Např.

1. Hlavní hypotéza pro vývoj barvy lidské kůže :

https://en.wi­kipedia.org/wi­ki/Human_skin_co­lor

• Před asi 1,2 miliony let až před méně než 100 000 lety měli archaičtí lidé, včetně archaického Homo sapiens, tmavou pleť.
• Jak se populace Homo sapiens začaly stěhovat, evoluční omezení udržovat pleť tmavou se zmenšovalo úměrně vzdálenosti na sever, kam populace migrovala, což mělo za následek řadu odstínů pleti u severních populací.

V určitém okamžiku některé severní populace zaznamenaly pozitivní selekci světlejší pleti kvůli zvýšené produkci vitaminu D ze slunečního záření a geny pro tmavší pleť z těchto populací zmizely.
¨-Následné migrace do různých UV prostředí a příměsi mezi populacemi vedly k pestré škále kožních pigmentací, které dnes vidíme.

2. Srovnání mezi známými geny pigmentace kůže u šimpanzů a moderních . Afričanů ukazuje, že tmavá kůže se vyvinula spolu se ztrátou tělesného ochlupení asi před 1,2 miliony let a že tento společný předek měl tmavou pleť. ] Výzkumy populací s tmavou pletí v jižní Asii a Melanésii naznačují, že pigmentace kůže u těchto populací je způsobena zachováním tohoto stavu předků a nikoli novými variacemi na dříve zesvětlenou populaci.

Není to jen kvůli rakovině, v uvedené době nebyla rakovina ještě pojmenovaná, jak uvádí marci,. Bohužel své tvrzení nedoložila odkazem.

Nejrozšířenější typ rakoviny kůže se totiž nejčastěji objevuje u lidí ve věku okolo 70 let, což je vysoko nad hranicí tehdejšího průměrného věku.

Nebylo tedy akutně potřeba, aby se evoluce právě proti této hrozbě bránila tmavým zbarvením kůže. Naproti tomu má tmavá pleť jiné, naprosto očividné výhody, které mohla chtít příroda využít.

Světlou barvu kůže u Evropanů mohla způsobit prostá potřeba zahalit se před chladnějším podnebím do primitivních šatů.

https://epocha­plus.cz/proc-jsou-cernosi-tmavi-jejich-kuze-je-totiz-vyrazne-odolnejsi/

Co vedlo k tomu, že lidé mají různou barvu pleti? Vědci dlouho věřili, že tmavá pleť na jihu vznikla jako ochrana před škodlivým zářením, a na severu se uchytila pleť světlá proto, že dokáže lépe vytvářet důležitý vitamin D tam, kde slunce tolik nesvítí.

Dalším důvodem, proč vznikla světlá barva kůže, je podle badatelky Ashley H. Robinsové odolnost buněk vůči chladu. Ve své studii došla k závěru, že buňky s vysokým obsahem melaninu jsou náchylnější k poškození mrazem a na tmavé kůži proto vznikají omrzliny snadněji než na světlé. V chladnějším klimatu je tedy výhodné mít pleť s menším množstvím pigmentu.

https://www.pri­rodovedci.cz/zep­tejte-se-prirodovedcu/1242

Upravil/a: annas

Za vznik světlejší rasy mohou přírodní podmínky, především podnebí. Výsledky studií z různých částí světa potvrzují, že tmavší barvy pleti jsou výsledkem evoluční obrany organismu před rakovinou kůže v oblastech s vyšší intenzitou slunečního záření. No a kde je slabší sluneční záření žijí běloši. 😄

Copak je tak těžké pochopit, že exaktní odpověď na tyto otázky nikdo nezná?

Copak je tak těžké pochopit, že my známe – jakž takž – dobře naši historii po Verneuerte Landesordnung, nebo jinak řečeno, zhruba po třicetiletou válku, a co bylo před ní známe relativně dobře jen v kusých úsecích?

Že třeba o životě prostého středověkého člověka víme úplné prd? Že se pořád a pořád zjišťují nové skutečnosti?

Že historiografie je věda faktografická, že nemůžeš brát ničí závěr za factum, leč musíš si vlastní závěr učinit na základě, a pouze a jen na základě, faktů sám?

Jak stará je naše civilisace? Můžeme hovořit o „naši civilisaci“ před obdobím temna? Nebo před vznikem Říma?

Co má, jakákoli, civilisace společného s lidstvem, jako takovým? Jsou civilisováni Sentinelci, i když nepoužívají oheň a nenosí žádný oděv? Jsou civilisováni Křováci? Byli civilisováni Denisované? Byli civilisováni Neandrtálci?

Čím více budeš vědět, tím více budeš vědět, že nic nevíš.

Nejstarším národem na světě, o kterém víme, a který žije nezměněným způsobem života, jsou Sentinelci. U Sentinelců se odhaduje, že na ostrovu Severní Sentinel žijí, prakticky nezměněným způsobem žití, cca 60,000 let. Sentinelci jsou, s největší pravděpodobností. Mezi Negrity spadají Aetové, Atiové, Semangové, Veddové, Andamanci, a právě Sentinelci. Je pro ně příznačný relativně malý vzrůst (1.5 – 1.6 m), všecko to spadá do austroloidní rasy (jako Aboriginal) a jsou docela černí a jejich rypák je podobný rypáku člověka neandrtálského.

O Denisovanech toho, ještě, mnoho nevíme, protože první nález byl učiněn v roce 2008 v Denisově jeskyni, jo, chce to čas. Ale už víme, že se Denisované zkřížili s Neandrtálci, protože se v roce 2012 našla 1.5 cm dlouhá kůstka, z které se podařilo rekonstruovat DNA, a z ní i pravděpodobný vzhled dívky, které ta kost patřila. A ta dívka byla, právě, kříženec Denisovanů a Neandrtálců a žila cca před 50,000 lety.

Další zajímavý nový nález „nového“ vyhynulého člověka je homo luzonensis na Filipínách. Ten se našel v roce 2019 a jeho výška se odhaduje na něco kolem 1.2 m; dosud je to nejnižší ustanovená humanoidní rasa na světě.

No a blond: máme blonďaté černochy v Melanésii, a ten gen, který způsobuje tu blonďatost, nejsme s to zatím nijak ustanovit, je neznámý.

Pak máš různé takové ty „kontroversní“ nálezy, jako je kostra Číňana nalezená ve Shangnanu v roce 2006, třeba. A pak spousta nálezů, o kterých nevíme vůbec nic.

Já tyhle věci nestuduju za účelem dopátrání se toho, kde, nebo proč, se tu člověk vzal. To je mi úplně někde, mne to vůbec nezajímá – prostě je, hotovo. Mne zajímají možné genetické a antropologické determinace psychiky jednotlivých (základních) ras. Jinými slovy, mne zajímá to, jací ti obři, Denisované nebo třeba hobiti byli po psychologické stránce, a jak fungovala jejich společnost sociologicky. Je mi úplně jedno, jestli svítili elektřinou, nebo ohništěm. Třeba.

Evoluční theorie je jenom domněnka, thesis, v absolutní rovině stejně tak dobře možná, jako stejně tak dobře možně nesmyslná. Mnohem pravděpodobnější se mi jeví, prostě a jednoduše to, že v těch dávných dobách se na zemi pohybovali lidé černí, bílí, žlutí, blonďatí, dlouholebí, s velkým frňákem, malým frňákem, prostě: různí, a v těch dávných dobách dupal kámen cihlu, protože nebyly sexuální bloky a předsudky z křesťanství, islámu a podobných pakonin. Takže se to tak nějak pokřížilo navzájem, pak bylo bůhví co, no a ti největší a nejmenší vyhynuli (nebo je někdo vyvraždil? Prostě: nejsou, jo, stačí! 😅). Člověk roste do vejšky, když má hodně bílkovin, to vidíme na Američanech, na to nepotřebujeme žádné studie.

Ale platí to dneska, zítra se může najít nová kostra, nový zub a všecko může být zase jinak – kdo stál chvíli opodál, stojí tam dál, to není spací vagon, jako! 😃

https://cs.wi­kipedia.org/wi­ki/Sentinelci
https://cs.wi­kipedia.org/wi­ki/Negritov%C3%A9
https://cs.wi­kipedia.org/wi­ki/Denisovan%C3%A9
https://www.li­dovky.cz/orien­tace/veda/deni­sovan-se-zkrizil-s-neandertalkou-a-meli-dceru-zjistili-vedci.A180823_082­008_ln_veda_e­le
https://nedd.tis­cali.cz/ani-lide-ani-neandertalci-jak-vypadali-tajemni-denisovane-334441
https://www.sci­ence.org/conten­t/article/anci­ent-dna-puts-face-mysterious-denisovans-extinct-cousins-neanderthals
https://www.na­tionalgeograp­hic.com/scien­ce/article/new-species-ancient-human-discovered-luzon-philippines-homo-luzonensis
https://www.li­vescience.com/65201-newfound-ancient-human-relative-homo-luzonensis.html
https://www.cam­bridge.org/co­re/journals/ra­diocarbon/arti­cle/4000yearold-longshan-giant-discovered-in-shaanxi-province-china/7D8BCF422­9362A6BD6E9457CA81AD820#

Bůh ví, jak ten kontinent/kon­tinenty vůbec byly rozložené a kde. Než se „třeba roztrhaly“, „třeba přesunuly“ a vůbec ustavily do dnešní geografické podoby.

(Jestli jsme hologram tak pro stvořitele nějaká zásadní rošáda asi nebyla problémem.)

To, že se někde našli stopy lidské činnosti ještě neznamená, že jenom tam žili lidé, respektive naši předchůdci. Bylo dokázáno, že těch kolébek bylo více .