Hlavní otázka, 1 + 2:
Je-li člověk od malinka obklopen knihami, má to pozitvní
vliv na všechno. V období dospívání už by mohlo pro ty, kdo
se nenaučili číst jako děti, být pozdě.

3)
Podle mne je mnohem nebezpečnějším aspektem demokracie
skutečnost, že si někdo dovolí posuzovat „kvalitu voličů“ → bez ohledu
na to, jestli je soudí podle vzdělání, věku či bydliště.

Hlas každého člověka má stejnou váhu a nikdo nemá
právo jiné shazovat kvůli jiným názorům či preferencím.

„Krásné ukázky“ jsme zažili při posledních parlamentních
a prezidentských volbách.

Může být obklopen knihami, ale pokud by byl jako ten mnich, bylo by mu to plat prdné. Rozhodně vzdělaný člověk je společnosti užitečnější.

Pokud člověk v dospíváí hodně čte, má to velký vliv na rozvoj mysli.
Ovšem záleží na tom, co čte.
A taky si myslím, že čtením se matematické vnímání moc nerozšíří.

Nestačí být jen obklopeným knihami, je třeba v nich také číst a přemýšlet nad jejich obsahem. Mnoho lidí, i když tvrdí, že čtou, vidí jen text, ale myšlenku toho textu už nevidí. Přesně, jak tvrdí ve své odpovědi (O_o) „Čteni je dobra kratochvile a vic nic.“
1– Ne počet knih ovlivňuje mladistvých k četbě, ale jejich obsah.
2– Souhlasím s Petrarca, mnozí se pyšní svou knihovnou, mají je dokonce až 3, někteří (ti bohatší) i 5, jen jaksi zapomněli rozřezat slepené strany. Pokud je otevřou a přečtou, pak nebudou jako ten zmíněný mnich.
Nejčastěji slyším jiné zdůvodnění: „Nečítam, nemám na to čas. Raději si pustím telku, nebo se zahraju na počítači“
3 – Jim Trelease má pravdu, vládnout lze jen nevědomým „Neználkům“

Upravil/a: led

Když ještě nebyl internet, knihy byly hotový poklad i když jsme za komárů měli omezený výběr.
Ono knižních žánrů je hafó, ale je to dobře, každému podle gusta. Kdysi nekompromisně platilo: Máš-li koníčky, bez knih se neobejdeš.
Už tedy dávno neplatí, že kdo chce informace, musí číst knihy.

Myslím si, že čtení od mala má vliv na gramotnost i mluvený a psaný projev. Nemyslím si, že čtení má vliv na znalost počtů a počítačové dovednosti. Ano, i o tom jsou knihy, ale pokud jim člověk nerozumí, může se učíst k smrti, a stejně neporozumí danému tématu.

Myslím, že vliv to má, ovšem podle mne samotné obklopení nestačí. Je potřeba občas do nějaké té knihy nahlédnout.
1. Pokud jsou knihy tak zvaně na dosah, je podstatně větší šance, že některá z nich bude otevřena. S citátem nutno souhlasit.
2. To neni žádné rozumné zdůvodnění. Každá kniha, a to i třeba ta špatná, člověku dá něco pozitivního, rozšíří přehled a slovní zásobu.
3. Ano, absence čtení a používání knih k tomu skutečně vede. Myslím, že lidé s trochou přehledu a zkušeností, si toho mohou všimnout při rozhovorech s mladou generací. Nelze však zevšeobecňovat. I mezi nimi jsou světlé vyjímky a při rozhovoru s nimi je to hned znát a člověk je velmi mile překvapen

Myslim ze to vliv nema, jde o pouhe vlohy a genetiku cloveka. Cteni je dobra kratochvile a vic nic. Jedine co dle meho ma vliv udrzovat mozek fit v duchodovem veku ruznyma krizovkama a rebusy, v nichz se netrenuje dovrdnost myslet, ale treba dlouhodoba pamet a v pripade sudoku pozornost.