Pokud si jezdíš na svém vlastním pozemku, tak ne. Ve veřejném prostoru může být. A policie má právo zasáhnout.
0 Nominace Nahlásit |
Co je to „mimo komunikaci“? Pravděpodobně se domníváš něco úplně mylně.
Z pohledu positivního práva jsou pozemní komunikace jasně dané: pozemní komunikací je vždy dálnice, tam je to asi jasné – je označena příslušnou dopravní značkou. Pozemní komunikací je vždy také silnice I. třídy (patří mezi ně i tzv. rychlostní komunikace, silnice pro motorová vozidla), opět, má číslo, jo, které je vyznačeno vedle ní. To samé silnice II. třídy. Silnice III. třídy je také jasná, arciť nikoli laicky, poznáš ji tak, že je její číslo uvedeno na označení u mostu, no a nebo podle map, a nebo podle Grundbuchu, jo, pozemek, toho a toho čísla parcelního, ve vlastnictví kraje, je to tam uvedeno.
Co není silnicí, je buďto místní komunikací, účelovou komunikací nebo pozemní komunikací nezařazenou do žádné ze zákonem subsumovaných kategorií.
Opět, je to poměrně banální: vlastní-li to obec, je to zaneseno jako pozemní komunikace v Grundbuchu, je to místní komunikace. Místní komunikací jsou i chodníky, pokud jsou ve vlastnictví obce, pokud jsou však chodníky např. vedle silnice I. třídy, nejde o samostatnou pozemní komunikaci, ale o součást silnice I. třídy. Ale to není – pro toto – jakkoli podstatné, to pochopíš později. Místní komunikace se dělí do čtyřech tříd, I. – III. třída je na tom podobně, jako u silnic, místní komunikace IV. třídy je taková místní komunikace, na které je vyloučena motorová doprava – chodník, cyklostezka, stezka pro chodce a cyklisty, stezka pro jezdce na zvířeti, jiná místní komunikace označená dopravní značkou „zákaz vjezdu všech motorových vozidel“ atp.
Účelová komunikace je všecko ostatní – příjezdové cesty k barákům, pokud nepatří obci. Příjezdové cesty k fabrykám, jo, třeba v takové té zóně, za vesnicí, jak se to dneska dělá, pokud náleží nějaké té firmě, co spravuje ty pozemky atp.
Ještě je tzv. pozemní komunikace, která není zařazena do žádné ze zákonem subsumovaných kategorií. To je věc, docela obsáhlé a složité, judikatury, protože zákon o pozemních komunikacích stanovil, po přechodném období, že všecky místní komunikace musí vlastnit obec. Ale u nás je burdel, tak jako celkově, všeobecně, no a protože za to nejsou žádné sankce, tak se na to některé obce vyprdly. Ono by to stálo prachy, a na co, když to tak funguje „od krále Klacka“, že jo. Takže máš, třeba, cestu z vesnice do vesnice, širokou pět metrů, dlouhou pět, šest kilometrů. První dva kilometry patří obci A, takže jasné: místní komunikace. Poslední 2.5 km patří obci B, takže taky jasné: taky místní komunikace. Ale mezi tím leží 0.5 km dlouhý úsek, který patří právnické osobě. Udržuje ho obec, opravuje ho obec, na jejímž katastru leží, ale patří právnické osobě. No tak co, no tak to není účelová komunikace, ale není to zároveň místní komunikace, protože a verbis legis non est recedendum. Tak je to, právě, ona pozemní komunikace nezařazená do žádné z právem subsumovaných kategorií, která slouží jako místní komunikace. To musely soudy nějak „rozetnout“, třeba skrze náhradu škody, jo, neoznačená díra, příklad.
Zbytek jsou účelové komunikace: lesní cesty – to je i „rygol“ od vytahání dřeva. Polní cesty, to je všecko možné – od pomalu pěšinky mezi poli, až po pomalu „dálnici“ na pole.
Silnice jsou obecně přístupné na základě tzv. doktríny o obecném užívání, to znamená, že je může každý užívat, bezplatně, k obvyklému účelu, v mezích platného práva, a pokud se přizpůsobí jejich dopravně technickému stavu. Podle kategorie, že ano, takže dálnici ne k chůzi, třeba. A dálnici může bezplatně využívat pouze motocykl. To je všecko v pořádku, je to v mezích práva, nediskriminační.
To samé platí pro místní komunikace: každý, k obvyklému účelu, obvyklým způsobem, přizpůsobí se místním okolnostem (jinými slovy, je-li cesta samá díra, náhradu za to, že jsi tam urvala kolo, nedostaneš. Pokud je úplně nová, a najednou j tam – z ničeho nic – díra, jak vrata, náhradu máš téměř jistou, ale není to až tak úplně jednoduché, taky se to liší podle kategorie, správce účelové komunikace má největší odpovědnost, ale pro nás toto není podstatné).
Účelové komunikace, s výjimkou polních a lesních cest, jsou v zásadě nepřístupné. No a judikatura musela vymezit, co je a co není veřejnou pozemní komunikací: jednoduše řečeno, pokud je to za branou (i když třeba drží „silou vůle“ a vůbec by nešla zavřít), za závorou (taky, i když je už úplně rezavá, od Husáka se s ní neheblovalo), atp., tak je to neveřejná pozemní komunikace, tudíž na ní neplatí Úmluva o silničním provozu Ženeva 1949, Úmluva o silničním provozu (Vídeň 1968), ani silniční zákon, jenom občanský zákoník, zvykové právo, no a samozřejmě judikatura. Takže ano, můžeš jet o půlnoci autem, bez řidičáku, vlevo, namrdaná, jak carský officír, bez světel a opicajt ti může leda tak zasalutovat, to ano, ale počítej s tím, že když způsobíš škodu na zdraví či životě, že Tě stejně budou trestně stíhat, a že za škodu budeš odpovídat vždycky, minimálně z části, podle občanského práva hmotného, a že to za tebe žádná pojišťovna nezaplatí!
Všude jinde, kromě neveřejných účelových komunikací, platí silniční zákon, to znamená, že i když máš deset metrů dlouhou, štěrkem zpevněnou, nebo nezpevněnou, cestu od silnice ke garáge, tak je to veřejně přístupná účelová komunikace a platí na ní veškeré silniční právo. Ve chvíli, kdy tam ale uděláš – jednoduchou, dneska to ani nepodléhá stavebnímu povolení – branku ze dvou palet, je to neveřejná účelová komunikace a silniční právo na ni neplatí. A není relevantní ani to, jestli je to Tvoje osobní vlastnictví, nebo Tvých rodičů, nebo třeba Pepy Klacka. To je zcela irrelevantní.
Ano, jezdec na scateboardu je považován za chodce (§ 2 lit.j) silničního zákona), to ano, ale za chodce je považován – jen a pouze – tam, kde platí silniční zákon. Taky tam, kde neplatí silniční zákon, nemá policie, obecní policie, vojenská policie, celní správa či GIBS oprávnění k zastavování vozidel, kontrole řidičů, kontrole vozidel, etc., protože to je všecko navázáno na silniční zákon. Leda prohlídku osob a prohlídku vozidla, z policejním zákonem taxativně vymezených důvodů, může policista provést i mimo veřejnou pozemní komunikaci.
Takže, jednoduše řečeno: na veřejné pozemní komunikaci jsi chodec. Chodec nemusí být zcela střízlivý, není řidič, ani osoba s povinnostmi řidiče. Je ale účastníkem provozu na pozemních komunikacích (§ 2 lit.a) silničního zákona), a proto se musí – jako každý jiný účastník silničního provozu – chovat ukázněně, ohleduplně a tak, aby svým jednáním neohrožoval život, zdraví, majetek, vlastní, jiných osob, nic, hotovo (§ 4 lit.a) silničního zákona).
Pokud jakýkoli účastník silničního provozu nesplní, nebo poruší, povinnost uloženou mu silničním zákonem, a pokud nejde o skutek speciálně trestný, tak je správně trestný jako tzv. zbytkový přestupek podle ustanovení § 125c odst.1 lit.k) silničního zákona.
Samotná jízda pod vlivem alkoholu na scateboardu na veřejné pozemní komunikaci nestačí, protože není zakázáno chodit namrdanec a scateboardista je taky chodec. No ale motat se, nebo něco podobného, už postižitelné je. Třeba.
Předmětem trestního práva je skutek, musela bys poskytnout tzv. skutkovou větu, aby informace mohly být konkrétnější, čehož nejsi – bez urážky – schopna, protože právu nerozumíš, jo, čím vágnější je popis, tím vágnější je odpověď, protože právo je kogentní a velmi, velmi malicherné.
Zdroj: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-361
0
před 522 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
U otázky nebylo diskutováno.
Nový příspěvek