Je hledání té pravé na veřejnosti těžká zaležitost, nebo spíše lehká?

Seznamovat se s nějakou neznámou dívkou rovnou proto, že bych ji vytipoval jako „tu pravou“, mi připadá poněkud zkratovité. S cizími lidmi se nejprve seznamuji proto, abych je poznal. Blízcí přátelé nebo životní partneři (resp. partnerky) se pak postupem let vyvrbí z okruhu těch lidí, které člověk dobře zná, aspoň občas vídá a něco o nich ví.

Ale nevylučuji, že kdybych někde ve vlaku viděl „tu pravou“, tak bych ze všech těchto zásad slevil a začal ji rovnou balit, aniž bych chtěl – pokud člověka nesváže tréma a pokud je to opravdu ta pravá, tak to jde skoro samo a člověk to nemusí vymýšlet. „Ta pravá“ se totiž vyznačuje právě tím, že se s ní rovnou bavíš tak, jako bys ji znal odjakživa.