Je divné, když si často mluvím sama pro sebe?

Nemyslím, že by to bylo až tak moc divný, já toho taky o samotě dost nakecám, já spíš tak jako brblám pro sebe, dělá to hodně lidí a sama píšeš, že nemáš kámoše, se kterými bys mluvila, jsi prostě asi hodně komunikativní, ale nemáš s kým komunikovat 🙂

osamocený člověk to někdy dělá (já taky) nahrazuje to sociální kontakty, vytváří si fiktivní partnery ke komunikaci, není to nebezpečné že by vyžadovalo nějakou psychoterapii, myslím si

No – myslím, že by sis o tom měla promluvit s rodiči, případně s nějakým psychologem – může jít o počátek většího problému (ale nemusí, není potřeba se rovnou lekat).
😉

No, jestli neslyšíš uvnitř hlavy hlasy, které s tebou promlouvají, nemáš halucinace a závažné změny chování, tak je to normální. Já si taky povídám nahlas sama se sebou, když není s kým. A taky si to někdy hned neuvědomím, že mluvím nahlas. Jsi introvert, který si těžko hledá kamarády a seznamuje se . Ale přesto, že to je těžké, zkus si najít pár známých, se kterými projdeš třeba jen krátkou cestou ze školy, nebo v šatně školy či o přestávce zkus s někým prohodit pár vět.
Lidé navenek vypadají jinak, než jací jsou ve skutečnosti. Nemusíš hledat hned kamarády, stačí pár známých tváří a když si párkrát vyměníte pár vět, už z toho poznáš, zda můžeš mluvit i o jiných tématech, než o počasí a úkolech do školy. Důležité je udělat první krok a nebát se začít mluvit s někým.-)