Pokud se čas nikdy nezastaví, znamená to že možnosti vesmíru jsou neomezené a je možné že dojde ke všem možným situacím které nabízí?
Co když je pro vesmír dosažení času nepředstavitelného jen
okamžik?
Proč by život (třeba ten náš) nemohl znovu vznikat a zanikat do
nekonečna?
Zajímavá 3Pro koho je otázka zajímavá? Kepler, aliendrone, DoTazatel před 1812 dny |
Sledovat
Nahlásit
|
Hele, fakt že už od základky jsi krmen vzorečky zahrnujícími čas sice může hned z první působit, že o času toho víme hodně, ale faktem zůstává, že mu NEROZUMÍME skoro vůbec.
Třeba problém relativity současnosti, který vyvstal spolu s Einsteinovou STR je dodnes vykládán všelijak, fyzici se před laiky tváří, že „tomu rozumí“, ale pravda je, že co fyzik, to vlastní názor.
Odpověď na tak zásadní otázky, jaké pokládáš je při dnešním stavu poznání spíše doménou filozofie, než fyziky. A to právě proto, že toho ještě TOLIK nevíme, tudíž je třeba výzkum, VÝZKUM a ZASE VÝZKUM!
0 Nominace Nahlásit |
Vesmír nabízí jen jednu situaci a prognózu, jen ještě nevíme jakou. Všechny situace najednou nastat nemohou. Podle nejrozšířenější teorie Big Bangu hmota čas a prostor vznikl v jediném okamžiku. Pořád je ještě otázka, zda Vesmír je nekonečně se rozpínající se, nebo cyklický, po čase směřující zpět do singularity. V tom případě by Vesmír i život (jako vzácný produkt) mohl být nekonečný.
2Kdo udělil odpovědi palec? Lurius, aliendrone
před 1812 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Podle mne není čas nekonečný. Existují pojmy, jako Planckova délka,
čas a teplota. Takže délka, čas i teplota jsou kvantované. Nemůže být
kratší okamžik, než Planckův čas, což je 5,4 × 10 na –44 s.
A podle mne je reciproká hodnota doba nejdelšího času, a to vychází
1,8 × 10 na 43 s. Jen jsem si spočítal, že 15 miliard let od vzniku
velkého třesku je 4,7 × 10 na 17 s . Takže čas bude trvat 5,9 × 10 na
26 (miliard let). Dojde k rozpadu částic, a částice o samotě se nemůže
pohybovat vůči jiné, nebude čas, nebude prostor.
A druhá část otázky, zda mohou nastat všechny situace, které vesmír
nabízí, je sice zajímavá otázka, ale asi ne. Některé situace jsou
pravděpodobnější z hlediska energie, etropie a jiných pravidel.
0
před 1812 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Kepler>>> S tím „Všechny situace najednou nastat nemohou.“ bych byl HODNĚ opatrný. Na kvantové úrovni reality je něco takového naprosto BĚŽNÉ (stav „superpozice“) a jak to tak vypadá, tak právě kvantová úroveň reality je nadřazená té naší (nějakým způsobem podmíněné). Tohle by bylo na VELKEdiskuzi, na kterou si moc netroufám bo tomu sám moc dobře nerozumím. A nejen já, asi nikdo. ;) :D :D
Já tomu taky prd rozumím, ale tolik jsem pochopil, že fyzika mikrosvěta a kvant je jiná, než fyzika makrosvěta kterou známe. Tý jo, superpozice elementárních částic v makrosvětě by nebyla k zahození. V jedné pozici bych zapíchnul kdekoho a v druhé byl jako dalajláma…a nikdo by mi nic nedokázal, páč jako metrákový balík nemůžu být na dvou místech najednou 🙂
Kepler>>> JJ, to by se jistě šiklo. ;) :)
I když jsem nepobral, proč sis vybral příklad zapíchnutí někoho (to by
odpovídalo spíš mé nátuře) a ne vyvléknutí se z otcovství, protože
otcem těžko můžeš být, když jsi dotyčnou „nikdy nepotkal“ a máš
betonové alibi, žes byl v inkriminovanou dobu početí JINDE! Že bych na
tebe měl bad influence? ;) :D :D
annas | 5283 | |
Kepler | 2867 | |
Drap | 2637 | |
quentos | 1803 | |
mosoj | 1594 | |
marci1 | 1356 | |
led | 1348 | |
aliendrone | 1172 | |
zjentek | 1064 | |
Kelt | 1005 |
Astronomie |
Fyzika |
Jazyky |
Matematika |
Sociální vědy |
Technické vědy |
Ostatní věda |