Tak pokud pomineš odpor prostředí proti jeho pohybu (např. tření a aerodynamický odpor) musíš ještě vědět, zda ty koleje pod úhlem 12,5° klesají (za takových podmínek nezastaví) a nebo stoupají – to zastaví tehdy, až se veškerá jeho kinetická (pohybová) energie přemění na potenciální (polohovou).
0
před 4039 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Tak jak jsi to napsal tak se nezastaví nikdy. Leda až skončí koleje.
0
před 4039 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Pokud neuvažujete tření nebo silové působení brzd, pak je hmotnost
nepodstatná. Pro základní výpočet stačí uvažovat „hmotný bod“
s rychlostí a směrem v gravitačním poli.
Znáte gravitační konstantu. Gravitační konstantu rozložíte na složku
rovnoběžnou s kolejema a kolmou na koleje (stejně jakobyste rozkládali
sílu – zrychlení a síla jsou v přímé úměře). Složka rovnoběžná
bude brzdit vlak, její jednotky jsou [m/s2]. Rychlost vlaku v [m/s] stačí
vydělit tou rovnoběžnou složkou a vyjde čas v sekundách do zastavení
(hned po tom se to rozjede zpět, ale to už nás nezajímá, to je „problém
někoho jiného“)
Druhý způsob řešení je ředstavit si tu rychlost 100km/h a spočítat, jak vysoko by doletěl šutr hozený touto rychlostí přímo vzhůru. Vlak dojede do stejné výšky (jen po delší dráze)
0
před 4038 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
mosoj: já jsem to nechtěl přehnat, aby ten vlak nevykolejil :) ale jde mi spíš o ten vzorec, jak nato…
annas | 5283 | |
Kepler | 2867 | |
Drap | 2633 | |
quentos | 1803 | |
mosoj | 1594 | |
marci1 | 1356 | |
led | 1347 | |
aliendrone | 1172 | |
zjentek | 1062 | |
Kelt | 1005 |
Astronomie |
Fyzika |
Jazyky |
Matematika |
Sociální vědy |
Technické vědy |
Ostatní věda |