Jakým způsobem prokazuje papeži katolická církev, že uzdravení xy je zázrakem?

Podobné věci jsou většinou o psychice. Když například nemocný rakovinou věří, že se nevyléčí a ztratí naději, většinou to opravdu nezvládne – nemá vůli žít… Naopak lidé, kteří se snaží být plní energie, věří v dobrý konec to zvládnou a uzdraví se. A není to tak jen v nemocech – ten kdo nevěří, že zvládne třeba maturu, tak jí neudělá a ten, kdo si věří, skoro se neučí a pořád jen říká – já to dám! To bohužel, opravdu zvládne… Tak to je… Lidé to podceňují, ale psychika dělá v našem životě nejvíc!

cirkev cokoli prokazuje vírou, případně tím, že to vyhlási (dogma).
tudíž není co komentovat.

si myslím že každé uzdraveni je pro postiženého „zázrak“ (nikoliv v náboženské rovině).

Církev má přesně stanovené podmínky, za kterých může být uzdravení považováno za zázrak (je to soubor určitých podmínek, které musí být splněny…je to podobné jako s prohlášením za svatého) – tyto podmínky, však bohužel blíže neznám.

Církev v „zázračných“ uzdraveních klade také velký důraz na medicínu, zázrak není nic fanatického.

Ať tomu chceme věřit a nebo ne – zázraky se dějí.

Zázrak je něco pro nás nepochopitelného co se stane skutečností navzdory běžně zažitým zkušenostem.Je to ale záležitost našeho vědomí.Zázračné se nám to jen zdá,protože nejsme schopni svým vědomím postihnout souvislosti,které ke vzniku skutečnosti vedly.Nedokážeme je dá do logického celku jako u běžně známých věcí kolem nás,které by třeba člověku z 15.století připadaly jako zázraky.Církev zázraky či svaté prohlašuje podle pro mne neznámého klíče.Svatí jsou většinou lidé,kteří z pohledu církve svaté přinesli oběť jako mučedníci či alespoň část života žili podle představ církve,nebo udělali nějaký ten zázrak.To,že se občas k takovému skutku spíše jen nechtíc připletli,je věc jiná.To je ale věcí církve a mě je upřímě jedno,koho prohlásí za svatého či co přijmou jako za zázrak.Vím,že ti jejich svatí byli obyčejní lidé jako každý z nás a církev,tak ta už svatá nebyla vůbec. :)