Když jdu z obchodu domů, tak musím překonat výškový rozdíl a je tam schodiště. Vedle je nezabetonovaný svah, který někteří vybíhají. Který výstup je náročnější, výškový rozdíl je stejný, v obou případech se jedná o nakloněnou rovinu, jenže v jednom případě jdu po schodech, ve druhém případě jdu po nakloněné rovině. Liší se mé postavení těla, vždy jdu kolmo k povrchu. Je zde nějaký energetický rozdíl, co je náročnější a jak to vypočítat? Děkuji.
Zajímavá 1Pro koho je otázka zajímavá? aliendrone před 1846 dny |
Sledovat
Nahlásit
|
Změna potenciální energie je stejná, ale výstup po schodech je výhodnější kvůli ergonomii – přirozené pozici chodidla.
4Kdo udělil odpovědi palec? Kelt, nyjono, aliendrone, Edison
před 1846 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Vzdy jdete kolmo k povrchu? Jestli ano, tak bude narocnejsi vystup mimo schody. Lamani zakonu fyziky a biomechaniky vyzaduje obrovske mnozstvi energie :)
0 Nominace Nahlásit |
Fyzikálně je to jedno. Fyziologicky to závisí i na tvém aktuálním stavu. Pro mladšího je jednodušší se jemně rozeběhnout a pak ten kopeček vyběhnout po betonu – nemusí ani tolik ohýbat kolena.
2Kdo udělil odpovědi palec? Kelt, aliendrone
před 1846 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Z čistě fyzikálního hlediska se jedná o práci vykonanou přemístěním břemene v poli konzervativních sil a v takovém případě práce nezávisí na tvaru dráhy, ale pouze na poloze výchozího a cílového místa. Pokud má dráha tvar uzavřené křivky (obě zmíněná místa splývají), je dokonce vykonaná práce rovna nule. Můžeš se při tom nadřít, jak chceš. A z pohledu fyziologie může být při malých sklonech výstup po nakloněné rovině pro člověka snadnější, než po schodech (pokud není kluzko – námraza). Při prudkém stoupání se to změní. Člověk si budoval schodiště pro usnadnění překonávání výskových rozdílů, nikoliv pro znesnadnění.
2Kdo udělil odpovědi palec? Kelt, aliendrone
před 1846 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Kepler, orwell i Dochy mají pravdu – z hlediska vykonané práce je to
v principu ekvivalentí. (Tím v principu myslím ideálně fyzikálním, kde
jde pouze o výškový rozdíl.)
V reálu to může být JINAK, např. překonaná výška 2m po 20 schodech vs
„objížďka“ pro kočárky se stejným převýšením, se zanedbatelným
stoupáním v délce 3km, tam bys jistě spotřeboval více energie při
použití dlouhé trasy. Což ovšem nepadá na vrub samotné výškové změně
polohy.
Jak si odpovědi jednoduše vysvětlit?
Kepler (podobně jako já) má rád výraznější povrchové struktury, tak
volí schody. Zatímco zjentek preferující obecně plošiny/roviny se schodům
vyhne. Stejně tak Edison, bo ty elektrokoloběžky schody moc nedávají.
(Jednou ho ta elektrika stejně zabije!) ;) :D :D
0 Nominace Nahlásit |
Souhlas s Keplerem.
Záleží na sklonu toho svahu.
Většinou je to pohodlnější a prevděpodobně i méně náročné po
schodech. Ale spotřeba energie? To by chtělo spešl měření.
0 Nominace Nahlásit |
Že bys to vyběhl jen po špičkách?
Záleží snad trochu na sklonu. Nebo ne?
Jak to myslíš, správně rozběhneš? To jako jakou rychlostí? Nebo jak?
Jo, správnou rychlostí. Pak lze vyběhnout z velké části setrvačností
a v poloze téměř kolmé k nakloněnému povrchu.
(samozřejmě záleží i jaké je tam převýšení, není v lidských
silách vyběhnout setrvačností výšku 4 pater na jeden zátah)
Jo, to asi jo. Kousek setrvačností vyběhneš.
Ale jde o počasí, hlína může po dešti kloutat, jak velký nákup Kelt
nosí 🙂 atd 🙂
Když to vyběhneš na setrvačnost, pak Ti déšť nemusí vadit… (samozřejmě pokud netrefíš neočekávanou hroudu nebo tak něco…)
annas | 5283 | |
Kepler | 2867 | |
Drap | 2637 | |
quentos | 1803 | |
mosoj | 1594 | |
marci1 | 1356 | |
led | 1348 | |
aliendrone | 1172 | |
zjentek | 1064 | |
Kelt | 1005 |
Astronomie |
Fyzika |
Jazyky |
Matematika |
Sociální vědy |
Technické vědy |
Ostatní věda |