Vesmírem (naší sl. soustavou) prosviští kulaté těleso velikosti poloviny našeho měsíce rychlostí 100 km/s a to ve vzdálenosti řekněme 5o km od posledních ochranných vrstev naší planety.
Jaký vliv na naši planetu by měla výše popsaná situace?
Zajímavá 0 před 2109 dny |
Sledovat
Nahlásit
|
Nelze spočítat. Stav naší planety není osamocen, je součástí větších struktur, jako je např. celá Sluneční soustava. Nejde tedy jak daleko potká takový objekt jenom nás, ale i talší objekty ve sluneční soustavě. Sluneční soustava, jakož i naše galaxie, a další nadřazené celky jsou v jemné rovnováze. Pokud cokoli v celém systému vesmíru změníš, může to spafnout, jak domeček z karet. Obecně se tomu říká efekt mávnutí motýlích křídel.
Ale dá se odhadnout vliv gravitace: Střední vzdálenost Měsíce od Země je 384 403 km, hmotnost 7,347 673×1022 kg. Dej si to do poměrů a uvidíš, co Ti vyjde.
Upravil/a: Edison
0 Nominace Nahlásit |
Těžko odhadovat, pravděpodobně by to těleso taky obíhalo v rovině ekliptiky, leda že by to těleso bylo extrasolárního původu (něco jako Oumuamua, jenže ten měl jen pár set metrů). Komety z Oortova mračna sice mimo rovinu ekliptiky taky obíhají, ale nebývají tak obrovské. Lze předpokládat, že by to narušilo oběžnou dráhu Země, mělo vliv na rychlost její rotace a nějak ovlivnilo i precesi zemské osy. Otázka zní jen nakolik. Jsem ale matematický blbec, takže to nespočítám. Taky bych musel vědět, jakou hmotnost by to těleso mělo, velikost není rozhodující. Následky by klidně mohly být fatální, ale to je jen odhad.
Upravil/a: Kepler
0
před 2109 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Jo, to je sice krásná a moudrá odpověď, nicméně co se stane S NÁMI, když kolem nás prohučí těleso, jak je popsáno v otázce?
Tak jinak: Vem si, co všechno má na svědomí Měsíc se svou gravitací. Spočítej si, co jsem psal a z toho Ti vypadne, co by se bezprostředně mohoo stát. Ale opět připomenu, co by se tak mohloo stát, kdyby takové těleso např. vychýlilo z dráhy mars, nebo cestou jiný objekt z těch mnoha menších vyskytjících se ve sluneční soustavě. Tak jsem to v podstatě myslel. A nezapomeň, že vzájemná gravitace by rostla nepřímo úměrně s kvadrátem vzdálenosti, tedy s poloviční vzdáleností to je 2 kvadrát… se čtrtinovou 4 kvadrát.
Jj.. přesně tak.. Spočítat by se daly jen některé uvažované možnosti… Např. průlet v rovině ekliptiky, ak píše Kepler, ebo mimo ni… a to jen za předpokladu, že nedojde k jiným interakcím. To ovšem nelze předpokládat… Ačkoli každá jednotlivá vesmírná kolize je velmi nepravděpodobná, celkově k nim dochází velmi často. A pak tu máme základní zákony známého p. Murphyho… žáno…
annas | 5283 | |
Kepler | 2867 | |
Drap | 2633 | |
quentos | 1803 | |
mosoj | 1594 | |
marci1 | 1356 | |
led | 1347 | |
aliendrone | 1172 | |
zjentek | 1062 | |
Kelt | 1005 |
Astronomie |
Fyzika |
Jazyky |
Matematika |
Sociální vědy |
Technické vědy |
Ostatní věda |