EKSOT123
Nějaký čas jsem to projektoval, trochu i zaměřoval, ale to už je
20 let. Takže moje info jsou jen orientační. Jistě se najdou vhodnější
zdroje informací.
ad1) My jsme začínali laserovými zaměřovači – jeden stál u mašiny,
druhý chodil s hranolem (zrcátkem). Později jsme to kombinovali s GPS, ale
to nefungovalo např v lese. Pro přesné měření GPS musí být 1 stanice
postavena poblíž na místě se známými souřadnicemi, např. na bodě
triangulační sítě.
\\\Další variantou bylo letecké focení. Na body triangulační sítě a
další pomocné body se známými souřadnicemi byly položeny terče
s odrazivým povrchem, tuším to byl alobal. Tyto terče byly porůznu
orientačně položeny i na dalších místech v terénu, jako na nalezené
mezníky a hraniční kameny, a také na některé přírodní hranice. Potom
proběhlo letecké focení a geodetické zpracování. Tímto způsobem ale
nebylo možno změřit lesy, křovinaté hranice pozemků aj. Ty bylo nutno
dozaměřit pozemně, popř i provést tzv místní šetření hranic pozemků
s účastí jejich vlastníků a komise.
- To nevím, byl jsem v soukr. firmě a majitel nám spíš dával
k prostudování katastrální území, kde pozemkové úpravy proběhly
ještě za první republiky, jako např Nárameč a Číkov na
Třebíčsku.
- Pozemkovými úpravami se sice pozemky vlastnicky scelují do větších
celků, ale vzhledem k tomu, že u nás za komunistů proběhla kolektivizace
zemědělství s tvorbou obrovských půdních celků, tak současnými
pozemkovými úpravami se většinou už nic nezkazí. Jde spíš o formální
vyšešení vlastnictví, nikoliv o další reálné vytváření velkých
lánů. Naopak jsou přes zemědělské pozemky projektovány biokoridory mezi
biocentry, další roztroušená zeleň a protierozní opatření.
- Většinou příznivý. Měl-li kdysi vlastník např. 20 ha půdy, bylo to
v průměru v 50 parcelách, které jsou v současné době součástí
velkých půdních bloků. Snahou pozemkových úprav je tyto scelit do
několika větších parcel tak, aby bylo možno s využitím stávajících
i nově projektovaných cest umožnit přístup k těmto pozemkům, aby je
mohl jejich majitel buď sám obdělávat, nebo pronajímat různým subjektům.
Průměrně je tak původních 20 ha v 50 parcelách sceleno do 4 –
10 nových parcel. Záleží na členitosti terénu, půdních podmínkách a
v nemalé míře na ochotě vlastníků se vzájemně dohodnout. Někde je
situace mezi sousedy vyhrocená a výsledek pozemkových úprav je nakonec
nelogický. Přitom musí být s celkem malou tolerancí dodržena výměra,
půdní kvalita, i průměrná vzdálenost původních a nových pozemků.
Ovšem oficiálně stanovená půdní kvalita (bonita) neodpovídá přesně
skutečnosti, a to může být zdrojem sporů.
Mc Merkurion
… tady se domácí úkoly neřeší …