Jaký minimální objem musí mít bóje, aby udržela 100 kilového člověka nad hladinou?

Lidské tělo obsahuje asi 70 % vody, pro první přiblížení směle můžeme specifickou hmotnost považovat 1 kg/dm3. Kosti jsou sice těžší, ale špeky a vzduch v plicích zase lehčí. Může plavat po hladině i bez bóje, když vydechne, jde ke dnu.. Pokud bychom chtěli aby se smočilo co nejméně, musí mít bóje výtlak odpovídající hodnotě tíze až 100 kg, tedy přibližně objem 100 l. Stačila by i 10 l, pokud vystrčíme z vody jen hlavu. Archimédův zákon jistě znáš: plavec ponořený do kapaliny je vytlačován silou rovnou tíze kapaliny plavcem vytlačené, a to až do úplného utopení.

Plovací vesty, které bz měli člověku ve vodě výrazně pomoci přežít, mívají výtlak cca 50–70N (Tedy 5–7kg yatímco sami váží tak kolem 1kg)

Takový, aby měla výtlak nejméně 100 kg.

Klaprothova odpověď je dostačující, nicméně…

1. Z čeho je ta bóje? (nejde jen o samotný objem bóje, ale i o její průměrnou hustotu) Koule z dubového dřeva bude plavat, koule stejného rozměru ze železa ne. (myslím homogenní, nikoliv duté) A ta samá koule z korku nebo polystyrénu „unese“ víc, než homogenní dubová koule. (ergo – méně se zanoří)
2. Špeky NENADNÁŠEJÍ!! Ověř si sám, kup si v krámě kus špeku/slaniny/sy­rového sádla a hoď ho do vody. Jediný způsob jak ho donutit plavat (nepadnout ke dnu) je stejný jako např. u železných lodí >> vhodně vytvarovat, tedy snížit celkovou hustotu na méně než 1kg/dm3
3. Celkem by se šiklo i vědět, nad hladinou ČEHO? Ono třeba ve rtuťovém jezírku by nebyla žádná bóje potřeba, jelikož by se tam dokázal potopit jedině Chuck Norris, zato třeba v jezírku z hexanu by se utopil i olympijský přeborník v plavání s nasazenou běžnou nafukovací vestou.
4. Hrají roli i další faktory – např. všiml sis, že placatý šutrák rychle vržený pokud možno co nejrovnoběžneji s hladinou se hned tak mrcha nepotopí – navzdory Archimédovu zákonu. Párkrát si poskočí (říkali jsme tomu „házet žabky“) a teprve když ztratí pohybovou energii se uráčí potopit. Atd. adt.