Jaký má původ pojmenování pampeliška pro rostlinu smetánka lékařská?

Pokud jde o původ slova pampeliška, asi už nezjistíme přesně jak vzniklo.
Jisté je, že jde o hodně staré slovo. A už z toho důvodu je dobře, že jsme nevyhověli botanickým nomenklaturníkům a slovo pampeliška v češtině uchovali.
Nejen staré věci i stará slova jsou cenná už jen tím, že jsou stará.

Zdroj: zkráceno z-http://www.roz­hlas.cz/stred­nicechy/slova/_zpra­va/pampeliska–70281

. Jde totiž o slovo, o jehož možném původu by se dala napsat docela slušně tlustá kniha. Úvodní kapitolu takové knihy by zabralo jen vyjmenování všech českých a také německých variant slova pampeliška. Já tu mohu udělat jen výběr: pamprléška, pampaluška, pamprlica, pampliška, Pampelblume, Pappenstiel, Pfaffenplatte, Bumbelblume a tak dále a tak podobně. Zřejmé je, že česká a německá slova jsou si podobná. Podle jedněch odborníků je to proto, že české slovo je z němčiny, podle druhých proto, že německé slovo je z češtiny. A tak je to s pampeliškou pořád. První část slova je možná z německého Pappe, tedy kněz, a to proto, že odkvetlá pampeliška je holá, plešatá, stejně jako kněží a mniši s vyholenou tonzurou. Jenže je to možná tak, že ze stejného důvodu u kolébky slova pampeliška stálo české slovo pleš; ostatně v jednom českém nářečí se pampelišce říká pléška. Podle jiné abych tak řekl české teorie slovo pampeliška vzniklo ze stejného základu jako slovo pápěří; chmýří odkvetlých pampelišek je všeobecně známé. Ostatně se chmýřím souvisí i další hypotéza, podle které je slovo pampeliška cizí, nějak příbuzné s latinským papus, chmýří. Možná však v případě názvu pampelišky jde, stejně jako u názvů smetanka a mlíčí, o tu charakteristickou bílou a poměrně hustou šťávu. Střehohornoněmecká slova pappala a babillo znamenají kašovitý, kaše se v tomto předchůdci němčiny nazývala peppe.

Zdroj: http://www.roz­hlas.cz/stred­nicechy/slova/_zpra­va/pampeliska--70281

Pampeliška lékařská (Taraxacum officinale auct. non Wigg.), často uváděná pod názvem smetánka lékařská[1] je běžná rostlina z čeledi hvězdnicovitých. Má nápadná žlutá květenství, tzv. úbor, který se posléze mění v ochmýřené nažky. Pampeliška roste obecně na loukách, u cest a na trávnících, kvete zpravidla od dubna do června a někdy znovu na podzim.Nejhoj­nějšími zástupci této skupiny pampelišek na našem území jsou např. pampeliška křídlatá (Taraxacum alatum Lindb. fil.), pampeliška bezzubá (Taraxacum hepaticum Railons.), pampeliška záhadná (Taraxacum glossodon Sonck et H. Øllg.) nebo pampeliška upravená (Taraxacum interveniens Hagl.). V nejteplejších oblastech jižní Moravy roste také sexuální druh této skupiny, pampeliška mnohoúborná (Taraxacum linearisquamum van Soest), který je morfologicky velmi variabilní.Nej­hojnějšími zástupci této skupiny pampelišek na našem území jsou např. pampeliška křídlatá (Taraxacum alatum Lindb. fil.), pampeliška bezzubá (Taraxacum hepaticum Railons.), pampeliška záhadná (Taraxacum glossodon Sonck et H. Øllg.) nebo pampeliška upravená (Taraxacum interveniens Hagl.). V nejteplejších oblastech jižní Moravy roste také sexuální druh této skupiny, pampeliška mnohoúborná (Taraxacum linearisquamum van Soest), který je morfologicky velmi variabilní.Pam­peliška jako léčivka není prokázána v antickém, arabském a evropském, raně středověkém lékařství. Teprve v glosářích z 13. a 14. stol. se uvádí, a to hned pod několika jmény, z nichž ”taraxacum” se pak uplatnilo jako botanické, vědecké jméno rodu. První údaje o použití pampelišky jako léčivé rostliny jsou až v bylinářích z počátku novověku; i dnes patří k léčivkám s nadějnou budoucností.

Zdroj: http://cs.wiki­pedia.org/wiki/Pam­peli%C5%A1ka_l­%C3%A9ka%C5%99sk%C3%A1

Jako malý kluk jsem utrhl stvol,vložil do úst a mumlal,pam,pam,­pampeliška a stvol se krásně v ústech rozpoltil.Těžko by se vyslovovalo sme,sme,sme taánka lékařská!