Jaký je výklad (význam) slova „bůh“?

Roman71 vysvětil slovo „bůh“ jako svědek Jehovův.

Vy jste otázku vložil do kategorie Jazyky, takže se zřejmě ptáte na význam slova „bůh“ obecně. Jak je to v češtině obyklé, z významu původního se významy posouvají, přenášejí atd.

Původní význam pod Rejzkova Etymologického slovníku

1. bohatství, štěstí, podíl’ – názory na vývoj slova boha z prajazyků se ve slovanštině různí.
2. podle laltinského dīvus ‘božský’,,Deus, od ie. *dei- ‘zářit’ Významový posun ‘bůh, božský’→‘úžas(ný),záz­račný = je to div..

PSJC uvádí významy a použití slova bůh v původním i přeneseném významu.

1. bůh, náb. nejvyšší bytost se zvláštní mocí nad člověkem i nad přírodou, předmět nejvyšší úcty, tvůrce. (V představě křesťanské Bůh, Pán Bůh)
2. V rozmanitých spojeních je výrazem hnutí citových (podivu, obav, leknutí, uspokojení, žalosti ap.).

Bože, co se to se mnou děje.

3. Je prostředkem k zesilování slovesného děje (zdůrazňuje jej, zesiluje zápor, označuje hojnou míru něčeho a p.)
Např. Ani za živého boha to neudělám.

4. V některých spojeních je výrazem neurčitosti n. nejistoty, zvl. ve spojení – Jen bůh ví, jak to dopadne.

5. Přeneseně – o předmětu či člověku milém n. ctěném, slavném atd.
Třeba Beethoven je „Bůh“.
–
V obecné češtině se slovo bůh používá jako

1. povzdech, zaklení – boha jeho!
2. zápor, nebo odmítnutí – ani bohovi!
3. vulgarismus ve významu neštvi mě, neprovokuj – neser boha.

První dvě spojení pocházejí ze slovenštiny uvádí SNČ.

Upravil/a: annas

Odpoveď byla označena jako užitečná

Slovo bog (bůh) se vyskytuje ve všech slovanských jazycích a odvozuje se od staroindického bhaga, „udílející, dávající“.:-)
Wiki

Slovo „bůh“ se do češtiny dostalo přes praslovanštinu, kde kořen „bogъ“ odkazoval k pojmům „bohatství, štěstí, podíl“ (srov. „bohatý, zboží“), což odpovídá i stavu v historických indoíránských jazycích. V staroindickém jazyce kořen „bhaga-„ kromě zmíněných významů znamenal ještě „udělovatel, dárce“ (srov. i sloveso „bhájati“ – „rozděluje“). Ve významu božstva se příbuzný kořen nejdřív vyskytl zřejmě v staroperštině („baga-„). Názory na míru íránského vlivu na vývoj významu slova „bůh“ ve slovanských jazycích se různí. Východiskem pro slovanské a indoíránské jazyky bude pravděpodobně indoevropské „bhag“ („udělovat“; viz i starořecké „fagein“ –„pojíst“). Původní indoevropský název pro nevyšší božstvo je však zřejmě příbuzný spíše litevskému „diĕvas“ a latinskému „deus“

Zdroj: http://www.ptej­teseknihovny.cz/do­tazy/vyznam-slova-buh

Mosoji, pokusím se to vysvětlit tak, jak to vidím já osobně.

Bůh je v podstatě titul pro někoho, kdo má absolutní moc, absolutní moudrost, ryzí charakter i pohnutky, zdroj vší inteligence, energie, tvořivé síly a tvůrce života. Bytost s absolutním přehledem o všem ve vesmírném prostoru, tvůrce všech fyzikálních a chemických zákonů a zákonitostí. Bytost se schopností stvořit energii, z ní jakoukoliv částici, hmotu, chemický prvek, dát všemu smysl a řád, stvořit život a dát dokonalost. (Snad jsem na nic nezapomněl..)

Když vezmu v úvahu boha s malým „b“, je to někdo s výjimečnými schopnostmi, Bohu s velkým „B“ v něčem podobný, jako by zrcadlil nějakou Boží schopnost či vlastnost.

Bůh neexistuje – http://www.osa­cr.cz/2014/11/­18/buh-neexistuje-exkluzivni-rozhovor-s-casticovym-fyzikem-victorem-stengerem/

Zaměstnání, které vykonává Jehova.;-)