Jaký je rozdíl v tom, jestli člověk něčemu věří, nebo nevěří?

Tak tohle je můj čistě subjektivní dojem, ale mám pocit, že věřící lidé jsou více pasivní. Nemají ten správný „drajv“ (chceš-li „tah na bránu“), prostě typy „ve vleku“. Faktem je, že na jednu stranu je víra velice POHODLNÁ, ale stejně tak s sebou přináší spoustu zbytečného balastu, kterým se jedinec zbytečně zatěžuje, což v konečném důsledku vede k efektu „nula od nuly pojde“ – a to v tom NEJLEPŠÍM případě. Obvykle víra přináší více negativ, než pozitiv, ale jak píši – je to jen mé pozorování a můj závěr. :)

Jak jsem již párkrát zde psal, tak mi přijde LEPŠÍ Boha HLEDAT, než v něj slepě věřit. Ostatně i kdyby měli věřící pravdu s tím, že Bůh CHCE, abychom v něj věřili (bez důkazu), tak pro mě by TAK malicherný pánbíček s dětinskou touhou „hrát si na schovku“ (s ohledem na jeho neomezené možnosti a schopnosti) byl prdlajs autoritou a v tu ránu se řadím do šiků Světlonoše. ;) :)i

Jestliže Bůh existuje (a nečiní se z nějakého nám nepochopitelného důvodu zřejmým), tak k tomu i jistě existuje důvod a pro lidi by z toho vyplývalo jediné – HLEDAT HO, nikoliv se spokojit s pouhou vírou, že existuje. Ale to je na dloooouhý rozbor, každopádně rozdíl mzi „věří-nevěří“ je podle mne DOST zásadní. :)

Otázkami navazujícími jsou:

1. Čemu věřím a na základě čeho?
2. Dalo to mému životu hlubší smysl? (Je hodnotnější?)
3. Jsem díky tomu, čemu věřím, šťastnější a spokojenější?
4. Co prospěšného mi to nyní i do budoucna přinese?
5. jak tím, čemu věřím, mohu někomu pomoct k lepšímu životu?

Protože nejen chlebem je člověk živ, to čemu člověk věří (nemám teď na mysli náboženskou víru) má velký vliv na život, hodnoty a psychický stav člověka.

Je v tom velký rozdíl a celkem významně se to promítá do života člověka.

Tak to je velký rozdíl. Protože víra je vlastně takový filtr, který rozhoduje, co je pro nás důležité a co ne. Je to takový kompas. Když věříme, že to dokážeme, tak to dokážeme a když věříme, že to nedokážeme, tedy když nevěříme, tak to nedokážeme. Je to třeba patrné na vyléčení pacientů pomocí placeba, všem dali stejnou neškodnou látku, asi cukr a jedněm řekli, že je to zaručeně spolehlivé – tam se vyléčilo 75%, a další skupině řekli, že testují něco nového a že to možná pomůže – tam bylo 25 % uzdravených. Nebo případy, kdy zdravý člověk zemřel jen proto, že jiný řeknul zaklínadlo – nebo druhý měl nějaký problém, kdy mu lékaři nemohli pomoci a on se uzdravil. Víra je základ. Víra v úspěch dělá úspěšné lidi. A víra se třeba zkouší chozením přes rozžhavené uhlí. Tedy pouze změnou přesvědčení udělám to, co se mi zdá nepravděpodobné.

Ten, kdo v nic nevěří. postrádá nadšení a kde není nadšení přichází nuda.

Ti, co nevěří, ať už je to víra v sebe, v dobrý život, uzdravení, či cokoliv jiného, mají zřejmě život smutnější, těžší, komplikovanější. Samozřejmě to automaticky neznamená, že budou mít celý život jen šťastný a bez problémů. Lehčeji ale zřejmě překonají starosti a problémy, se kterými se setkají a znovu budou věřit. 🙂
Jak pravil C.G.Jung: Je důležité, že máme tajemství a tušení něčeho nepoznatelného. Naplňuje to život čímsi neosobním, numinósním. Kdo to nezažil, přišel o něco důležitého. 🙂