Kognitivní funkce = poznávací procesy a operace, např.úroveň koncentrace pozornosti, paměti, myšlení – tedy něco probíhajícího x vlastnost něco stálého.

Dá se říct, že kognitivní vlastnosti (neužívá se tak často) vznikají na základě poznávacích (kognitivních procesů), projevují se i v sociální interakci. . Důležité u těchto procesů je vnímání jejich účinnosti, jakým způsoby zobecňují vlastnosti.

Psychická vlastnost je psychický jev, který představuje dlouhodobější a stálejší znaky osobnosti. Mezi psychické vlastnosti řadíme například temperament, schopnosti, charakter, motivy, postoje a volní vlastnosti. Doplníte si, co je jejich obsahem a zda se mění vlivem poznání nebo jak se projevují.

Schopností:

preceptuální – kvalita vnímání, pozornosti, paměti, zraku, představivost,… psychomotorické – pohybové sch., senzomotor. koordinace, … intelektové – kvalita rozum. činností a operací, sch. řešit problém, vhled,…

Dále vycházím z pojmů.
Afektivní procesy: Procesy regulující emoční stavy a vyvolání emočních reakcí.

Kognitivní procesy: Myšlenkové procesy potřebné pro získávání, uspořádání a využívání informací

Motorické procesy: Procesy, které se pomocí smyslového poznání zaměřují na motoriku, různé návyky – často se užívá pojem senzomotorické. .
----.

Kognitivně-motorické procesy – třeba u dítěte – učí se zavazovat tkaničky, zapínat knoflíky, rozeznat levou či pravou botu atd. – poznává, jak se postupuje, ale záleží na jeho motorice, obratnosti atd. – smyslové i rozumové poznání.

kognitivně afektivní – něco se nedaří, poznání je nedostačné, dítě se zlobí, má radost atd.

U těchto procesů se projevují další vlastností volní, charakterové, emoce atd.

Podle učebnice psychologie.

Slova funkce a vlastnosti bych v této souvislosti považoval za synonyma. Kognitivní funkce jsou schopnosti ústřední nervové soustavy týkající se poznávání – schopnost se učit, rychlost chápání, paměť, schopnost se soustředit, schopnost informace analyzovat a asi další.

K vlastnostem kognitivně-motorickým bych zařadil vlastnosti jako je prostotorová orientace, koordinace těla, obratnost, zručnost.

K vlastnostem kognitivně-afektivním bych pak řadil vlastnosti citového či pocitového postoje k poznávání, jako jsou zájem, schopnost přijímat informace s citovou stabilitou (např. bez předsudků, bez apriorního odporu nebo naopak kriticky, bez apriorní slepé důvěry ke zdroji – hlavně u svatých tj. nekritizovatelných světonázorů, ale i jinde) – emocionální seberegulace, schopnost sebemotivace a snad i sociálně-morální vlastnosti (pracovitost, zodpovědnost, poctivost, možná i ohleduplnos­t aj.).

Jen názor.

Doplňuji:
To co píše Annas ke kognitivním vlastnostem a kog. funkcím by mohlo sedět.
Pak je kog. vlastnost schopností, kapacitou, stavem dané osoby, jejího mozku.
Funkce je proces, který probíhá při uplatňování schopností, kog. vlastností mozku.
Kvalita funkce je závislá na kvalitě vlastnosti. A vlastnost se mění podle používání dané funkce – učíme se se učit, cvičíme paměť apod. Tak že to tak úplně výrazy stejného obsahu nebudou.

Upravil/a: MK44