Jaký je rozdíl mezi kulakem a vesnickým boháčem?

1,. Slovo kulak se k nám dostalo z ruštiny ve významu bohatý sedlák, tedy vesnický boháč. Záleželo na množství půdy v ha, aby sedlák byl velkým sedlákem či boháčem.

Slovo kulak se začalo užívat později u nás – viz níž.

Slovo kulak je jen ve slovanštině, původ z turkotatarských jazyků. Původně na Ukrajině jako slovo kurkul, obhroublé kurkulak. První slabika vynechaná, takže ruské kulak je i v ruštině pěst.

2. Slovo kulak původně znamenalo bohatého rolníka, který obdělával své pole za pomocí chudších sousedů nebo nájemných lidí,.

Tolik uvádějí etymologové -ad 1 – Jiří Rejzek, ad 2 – Václav Machek.
–
V době budování socialismus u nás, když se zakládala JZD, tedy v rámci kolektivizace vesnice, byli drobní i velcí sedláci nuceni, aby vstoupili do JZD. Bylo velmi těžké zbavovat se půdy, navíc původni družstva „krachovala“, takže bohatí sedláci odmítli do JZD vstoupit. Navíc museli odevzdávat podíly ze zabíječek – sádlo, krupony, dále , mléko atd. – stále se dodávky zvyšovaly. Tak i moje rodiče, ale patřili k drobným rolníkům.

Ti, kteří odmítli vstoupit do JZD byli nazváni kulaky a skončili ve vězení. V obci, kde jsem žila, v okoli skončili ve vězení 4 " velcí sedláci" ze sousedství. Po návratu asi 3 z nich spáchali sebevraždu oběšením.

Vím to od rodičů, něco si pamatuji jako dítě. . Takže původní význam kulak se posunul.

Upravil/a: annas

"Kulak (rus. кулак = päsť) pôvodne ruský zriedka používaný pejoratívny výraz pre dedinského úžerníka. Počas vlády boľševikov propagandistické označenie pre stredných až bohatých roľníkov. "
https://sk.wi­kipedia.org/wi­ki/Kulak

Kulak bol vlastne triedny nepriateľ, ktorého predstavoval práve dedinský boháč. Ale nie každý dedinský boháč musel byť triedny nepriateľ. napríklad aj spisovateľ, ktorý sa vlastne živil písaním, z pohľadu dedinčanov bol kvalifikovaný ako dedinský boháč.

PS. Knieža Lev Nikolajevič Tolstoj, možnože poznáte to meno, bol kulak?

Upravil/a: led

Při volbě „vhodného“ označení pro majetnější rolníky se komunisté inspirovali v Sovětském svazu, kde se pro nepohodlné rolníky používalo označení „kulak“. Tento výraz zde měl svůj historický původ, a proto bylo obtížné nalézt vhodný český ekvivalent. Výraz „kapitalistické živly na vsi“, často používaný v Leninových a Stalinových spisech, se jevil pro české a slovenské vesničany jako příliš knižní a odtažitý. Označení statkář by se zase vztahovalo ke kategorii největších zemědělců, do níž nebylo dost dobře možné zahrnout méně majetnou vrstvu, která měla být v zájmu kolektivizace odstraněna. Pojem sedlák či velkosedlák by zase navozoval příliš pozitivní představu zkušeného hospodáře s přirozenou autoritou, spjatého s tradicí vesnice i dědičného gruntu. Klement Gottwald používání uvedených pojmů rezolutně odmítl a pro „živel“, proti kterému měl být veden boj na vesnici, doporučil výraz „boháč“. Jak se brzy ukázalo, termíny „vesnický boháč“ i „kulak“ měly dostatečně pejorativní náboj, schopný podněcovat závist a nenávist vůči větším a zámožnějším hospodářům, přičemž výraz „kulak“ svým nečeským a neslovenským původem dodával jeho nositeli punc cizorodosti. Oba termíny se v politické rovině začaly pozvolna užívat od podzimu roku 1948, aby se na dlouhou řadu let staly součástí politických projevů, stranických a státněbezpečnos­tních směrnic, hlášení, soudních rozsudků apod. Režimu poplatná propaganda a publicistika a rovněž pokleslá normalizační historiografie používaly pojmy „kulak“ a „vesnický boháč“ jako hanlivé označení pro diskriminované příslušníky selského stavu až do konce 80. let.
(Zdroj: JECH, K.: Kolektivizace a vyhánění sedláků z půdy. Vyšehrad, Praha 2009.)

https://www.us­trcr.cz/uvod/ci­tanka-kolektivizace/o­brazy-propagandy/pojem-kulak-a-vesnicky-bohac/

Slovo “kulak” si vymysleli komunisti, aby mohli proti statkářům používat násilí, znárodnit jim majetek a zavírat je do vězení. Kdyby hlásali otevřené násilí proti statkářům a zemědělcům, lidé by to odsuzovali. Pod nálepkou “kulak” to vypadalo snadno, jako by šlo o nepřítele státu.

Velký. Kulak byl nepohodný živel :)
I chudý drobný rolník se mohl stát „kulakem“.

Po 2. světové válce byla bída, hlad, neúroda. Potraviny několik let na lístky.
Všichni, nejen velko/statkáři, ale i každý rolník musel odevzdávat „dávky“, aby ve něstech bylo co jíst. Před tím to vybírali Němci. Těm velkostatkáři odevzdávali během války, bez reptání.
Po r. 1948 někteří bojkotovali odevzdávání výpěstků, vajec, mléka, masa apod.
Tuto povinnost po válce a během kolektivizace (JZD) měli všichni, i drobní rolníci.

Problémy nastaly i tehdy, když byl předepsán např. odvod konkrétního počtu vajec. Slepice nenesly. Doma dětské hladové krky. Dávku nebylo možné splnit. Děda přišel v r. 1946 z Plzně, s rodinou „osídlit pohraničí“. Stal se drobným rolníkem, v Chyši. Kde s babičkou dřeli a 3 děti, 4. mimino.
Děda nesplnil předepsanou dodávku vajec. Slípky snesla málo. Nabídl náhradou mléko, máslo.
Málo platné. Seděl jako „kulak“ asi 5 měsíců na Borech.
Tam, na stavbě přehrady, si vydělal dost peněz. Po návratu domů, také oblékl a obul celou rodinu. Pokoupili spoustu věcí, na které by při přežívajícím hospodaření v zemědělství, nikdy prostředky neměli. Kdyby ho nezavřeli, nekoupil by nic. Děti by možná dostaly něco z ještě fungující církevní charity. Dospělí nic. Byl též, příkladně potrestán.

Kulak měl polnosti a boháč mohl mít jen třeba hodně financí.

Rozdíl prakticky žádný. Kulak je ruské slovo, které začali komunisté používat.