Jaktože sníh padá ve vyšších polohách a do nižších nedopadne? Jakto to gravitace ho odpuzují u země? Jaktože je čím výš, je větší zima, když je to blíž ke Slunci a čím více dole jet o od něj dál a je tam ale tepleji.
Zajímavá 0 před 4029 dny |
Sledovat
Nahlásit
|
Pokud není inverze, je v nižších polohách tepleji – a sníh tudíž
roztaje dříve, než v nižších polohách dopadne, padá tedy jako
déšť.
Svou roli v tom hrají i třeba mraky, které teplo vyzářené Zemí do
okolního prostoru odráží zpět (skleníkový ´efekt´).
0
před 4029 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
V zimně se mění vzdálenost zemně od slunce, vlivem náklonu zemské osy. Takže k zemi se tolik slunečního tepla nedostane A na horách nepůsobí teplo naakumulované v zemi z léta.
0
před 4029 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Naše atmosféra se dělí do několik sfér. Každá sféra má jiné složení a teploty. Zatímco si někdo myslí, že atmosféra je někde vysoko nad námi, neví, že už v jedné je. Nazývá se troposféra a odehrávají se v ní všechny děje počasí. V ní teplota od země do výšky klesá (instabilita vzduchu) a to v průměru o 6,5°C, na každý 1 km. Inverze často trápí jen oblasti do 800 m.n.m. Nad ní je sice tepleji než podní (je to takový paradox), ale od místa, kde inverze končí (vylezete nad nízkou oblačnost), teplota s výškou opět klesá.
Klesá až do 10 km, zde se zastaví přibližně na –58°C a začíná plynule růst. V 50 km se teplota zastaví na 0°C. Oblast s rostoucí teplotou se nazývá stratosféra a mimo jiné se v ní nachází i ozonosféra. Právě ta má na svědomí růst teploty.
Po 50 km teplota ale prudce klesá a v 80 km máme hle teplotu v zimě –40°C, v létě až –85°C. Tato vrstva dostala jméno mezosféra. Po této vrstvě již nastupuje termosféra, v niž dochází k prudkému nárůstu teploty. Ta od 130 km výšky překračuje hodnotu 100°C a stoupá i na dále až do výšky cca 300 km. Od této výšky teplota plynule klesá až do extrémního mrazu (-270°C). Taková teplota je v poslední vrstvě atmosféry, která se nazývá exosféra. Pak už je jen meziplanetární prostor se stejnou teplotou.
Tím jsem chtěl hlavně vysvětlit, že slunce tedy zde na planetě nemá vliv na to, jak jsme k němu blíž či dál (to se projevuje až ve vesmíru)
Sněhové vločky pak padají častěji na horách především proto, že než dopadnou do poloh nižších roztávají (vlivem stoupající teploty) a stává se z nich déšť. Při inverzi či izotermii se stává, že nastupují srážky, které jsou na horách sněhové, ve středních polohách dešťové a v nížinách (vlivem doznívající inverze) i mrznoucí
0
před 3996 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
U otázky nebylo diskutováno.
Nový příspěvek