Většina jednosložkových lepidel tvrdne až v reakci se vzdušným kyslíkem, nebo vzdušnou vlhkostí. Jiná lepidla v reakci s určitými látkami na povrchu lepených materiálů. Jsou i lepidla reagující na fyzikální podněty, jako je třeba UV záření, teplo, světlo… (jak se zdá, na různé vlnové délky EM záření)…
0 Nominace Nahlásit |
Edison má pravdu, až na to, že nejde o reakci se vzdušným kyslíkem, ale odpařování těkavého rozpouštědla do vzduchu.
0 Nominace Nahlásit |
Mám pravdu. To, co píše Kepler je další zůsob tvrdnutí lepidla. Přesněji schnutí. On je totiž rozdíl, mezi tvrdnutím a schnutím. Při tvrdnutí dochází k chemické reakci, ale ne k odpařování rozpoštědla, kdežto při schnutí nedochází k chemické reakci, ale k tomu odpařování rozpoštědla.
To ano, ale neznám lepidlo, které by se vytvrzovalo reakcí vzdušným kyslíkem. Vždy jde o reakci se vzdušnou vlhkostí nebo vlhkostí podkladu: kyanoakryláty (vteřiňáky), silikony, uretany. Jedině vápno, resp. malta reaguje se vzdušným CO2, ale to nepočítáme mezi lepidla.
Nemusejí nutně, spíše je pravidlem, že je lepidlo „postaveno“ jen na jednom z těchto principů.
annas | 5284 | |
Kepler | 2867 | |
Drap | 2622 | |
quentos | 1803 | |
mosoj | 1594 | |
marci1 | 1356 | |
led | 1345 | |
aliendrone | 1172 | |
zjentek | 1059 | |
Kelt | 1003 |
Astronomie |
Fyzika |
Jazyky |
Matematika |
Sociální vědy |
Technické vědy |
Ostatní věda |