Každý z nás, zvláště starších, měl většinou celou řadu
zdravotních neduhů , popřípadě i úrazů.
Takové nepříjemné onemocnění a dost málo obvyklé, jsem prodělal asi
v 18-ti létech. Neznámo kde, jsem se nakazil slintavkou. Nebylo to vůbec nic
příjemného.
0 Nominace Nahlásit |
Těžký zápal plic v 6. třídě, doktoři mi prý zachránili
život.
Co se týče tělesných úrazů, tak ve 13ti jsem na baletě dělala provaz,
chtěla jsem ho dotáhnout do konce, ale najednou křup… Ulomený kousek kosti
(nejspíš pánevní) a něco se svalem, asi přetrženej… Na operaci jsem
naštěstí nemusela, kost se vrátila do původního stavu, ale pár měsíců
o berlích a neschopnost půl roku tančit byla otrava…
0 Nominace Nahlásit |
Nemocí dost,co se týče úrazů tak nic hrozného.
Snad jeden obzvlášť bolestivej,chodili jsme po zábradlí a ups už jsem
seděla jak na koni,trubka měla 8 cm průměr.
Brácha do dnes děkuje bohu že nešel první:DD
0 Nominace Nahlásit |
Zlomené stehno. Měl jsem sešroubovanou kost a hojilo se to 3 měsíce. A ještě dnes to cítím.
0 Nominace Nahlásit |
Infekce krve – pobyt na infekčním, neustálé zvracení, průjem a 41°C horečky.
0 Nominace Nahlásit |
Nemoc – asi zápal plic dohromady se zánětem středního ucha v 6 letech a úraz – pád z kola a deset stehů v koleni..
0
před 4609 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Zánět ledvin společně se zánětem močového měchýře a do toho ještě angína – s tím jsem si nějakou dobu poležela v nemocnici. Poté pár zápalů plic v dětství, jinak jsem nic neobvyklého ani hrozného nechytla. Pár úrazů jsem měla, ale nikdy to nebylo nic vážného – jednou jsem měla zlomený prst a párkrát vyvrknutý kotník.
0
před 4609 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Hřích. TO je destruktivní nákaza ducha – podstaty lidské bytosti. Znamená to rozhodnutí prosadit vlastní názor, vlastní způsob, vlastní zájmy proti autoritě popřeného Stvořitele a následky jsou mnohem horší než JENOM fyzická smrt. sebehorší nemoc se dá přežít, pokud člověk přijme lék na TUTO nemoc. Z fyzické a duševní nemoci existuje únik uzdravením nebo fyzickou smrtí. ALE pokud je člověk současně postižen tímto morem, fyzická smrt ho přivede do mnohem většího utrpení než by byly všechny nemoci, jaké by v životě mohl mít. Pozvěte pravého Lékaře, který je schopen uzdravit vás od hříchu i každé jiné nemoci!!
0
před 4599 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
ocko: to je všechno? nějakej příběh pověz, jak se to stalo, jak dlouho to trvalo než se na to přišlo a jaký to mělo následky atd.
Promiň bolaku, ale trápila jsem tady klientku s kartami, tak mi to trochu
uteklo.
Bylo to hnusné, proto o tom nerada píšu. Víš, přišlo to, když mi bylo
56 let. Na podzim mne začalo bolet levé koleno. Tak jsem šla na obstřik ke
známému ortopedovi. Jenže to nepomohlo a za týden začalo koleno bolet
znovu. Tak jsem za měsíc upalovala na ortopedii zase. Potom byly Vánoce a já
v půlce ledna šla asi po měsíci na další obstřik. To už se doktorovi
hodně nelíbilo. Tak mne hnal na rehabilitace a zkoušel to léčit jinak. Nic
nepomáhalo. Začátkem února jsem u něj byla znovu a bylo mi hůř. Celkově
unavená, vyčerpaná, všechno mne bolelo. Tak napsal obvodní lékařce, že
má podezření na boreliozu, ať mi nechá udělat rozbor krve. Ve čtvrtek
jsem šla ráno na krev a výsledky měly být za týden. V pátek jsem šla
v poledne k zubaři a v čekárně mi najednou zabylo špatně a šla jsem
k zemi. Odvezla mne „rychlá“. V nemocnici mne povozili po rentgenech a
vyšetřeních a nic nezjistili. Tak mne poslali domů. V úterý jsem se
doplazila k doktorce na středisko pro nemocenskou a pak jsem prospala skoro
tři měsíce. Potvrdila se chronická borelioza. Já proležela prospala
20 hodin denně a nebyla jsem schopná dojít si ani uvařit čaj. Zlepšovalo
se to moc pomalu. V červnu přišla povodeň a vyplavila mi přízemí domu.
Nemoc nenemoc musela jsem do toho bláta zakleknout a vymýt spoušť, která
tam po té špinavé vodě zůstala. Zničený nábytek, vybavení – o sobě
nemluvím. Po půlroce léčení mne posudková lékařka poslala do práce,
protože můj zdravotní stav se nevyvíjel podle jejích představ.
Ještě teď bych tu krávu dokázala zaškrtit vlastníma rukama. Nakonec mi
doktorka stanovila diagnózu „silné deprese“ a léčila mne na boreliozu
dál. Brala jsem antibiotika 6 týdnů, pak měsíc pauza a další měsíc
léků. Potom jsem skončila na ÚP, protože do práce jsem chodit schopná
nebyla a i zde jsem se dávala postupně dohromady. Nejhorší to bylo první
dva roky. A teď? Někdy je líp, jindy vím, že kamarádky mají zase navrch.
Dá se s tím naučit žít.
Drap | 3408 | |
annas | 2020 | |
marci1 | 2007 | |
Kepler | 1901 | |
mosoj | 1775 | |
da ny | 1339 | |
zjentek | 1202 | |
hanulka11 | 1028 | |
elkon | 962 | |
quentos | 955 |
Děti a zdraví |
Ženy a zdraví |
Muži a zdraví |
Nemoci |
Fitness |
Životospráva |
Ostatní zdraví |