Jaké si to uděláš, takové to máš? Platí to?

Většinu životních cest si zvolit můžeme, ale osud nám do nich háže překážky, tak se někdy musíme vydat na cestu jinou. Dost věcí ovlivnit můžeme, ale vše určitě ne.

Ono s těmi příslovími je to „vošajstlich“. Někdy platí to „jaké si to uděláš, takové to máš“ a někdy zase „máš to takové, jaké ti to udělají jiní.“ Myslím, že příkladů na to či ono by se našlo dost.

Většinou ano, ale některé věci neovlivníš.

Ne.

Ano, každý je svého štěstí strůjcem.

Ano, pokud Ti do toho někdo „nehodí vidle“. Ale i na té karmě může něco být. Měl jsem kdysi dávno kolegu, kamaráda, který měl asi moc špatnou tu „karmu“. Kdykoliv a kdekoliv, když mě požádal abych s ním někam zajel v pracovní době, jelikož jsem tuto možnost s „referenčním“ vozidlem tehdy měl a já mu vyhověl, tak nás na 100% vymákl náš nadřízený (který se tam rovněž flákal). 🙂

Když je člověk mladý, tak touží „dobýt svět“. Když se mu v tom moc nedaří, začíná věřit, že osud (či karma) tomu nechtěl.
Někteří jsou více vytrvalí, tak to zkouší ať už úspěšně nebo neúspěšně po celý život.
Faktem je, že každý (pokud je dostatek vůle) může svoji situaci neustále vylepšovat. ale zřejmě do určité míry či velikosti, neboť stát se velikánem, na to musí mít tzv. dáno z hůry (poslání).
Nejvíce záleží na tom, z jakými geny se člověk narodí.
Nejlépe jsou na tom ti, kteří se umějí správně rozhodovat (mají to dáno z hůry). Je to samozřejmě podmíněno znalostmi, ale není tomu tak vždy.
Někdy přichází na pomoc štěstí, ale to už je další kapitola.
Trefně se říká, že každý člověk pluje ve své řece. Na jedné straně je blahobyt, na druhé bída.
Může plavat od jednoho břehu k druhému, ale vystoupit na břeh se mu nikdy nepodaří.

Upravil/a: hapiky