Jaké je naše zdravotnictví ?

Smůla je, že zdravotnictví, tak jako hokeji a regulaci Vltavské kaskády rozumí každý řadový občan.
Bývalý manžel byl chirurg. Zažila jsem tedy poměry a možnosti lékařů, lesk i bídu
v okresní nemocnici za totality zvenku i zevnitř.
Úplatky, swměšné platy lékařů, nedostatek léků (natož zahraničních) , unavení lékaři po nesmyslném počtu odsloužených hodin, výpadky v zásobování např. obvazovým materiálem, mizerné stravování, kastování pacientů, přístup a komunikace lékařů s běžným pacientem, transporty Š 1203…
Na druhé straně nás navštěvoval (když si vyřídil vízum a provedl povinnou nevýhodnou výměnu peněz) rodinný přítel z Norimberku, veterinární lékař.
Vzájemná výměna informací o péči o lidi u nás a o zvířata tam, v kapitalistické cizině byla velmi cenná.
Navíc se mi několikrát podařilo i za komunistů vycestovat , takže jsem měla možnost Veterinární kliniku navštívit osobně.
Na druhou stranu jsme cestovali (několikrát) soukromě do Sovětského Svazu
(na pozvání) shodou okolností v Moskvě byli přítel anesteziologem a ten druhý ve Lvově psychologem. Dodnes si pamatuji, co všechno jsme jim tam pašovali! Jednalo se o pro nás naprosto běžné potřeby a léčiva, které u nich nebyly dostupné ani pro lékaře. Tedy pokud nepracovali ve špičkovém zařízení pro špičkové soudruhy, což nebyl jejich případ.
Sama naštěstí mám (zatím) zdraví ucházející, ale s astmatickou vnučkou
a onkologicky nemocnou přítelkyní se ocitám po nemocnicích dost často jako doprovod.
Myslím, že naše zdravotnictví bylo a je na velmi dobré úrovni.Máme a měli jsme výborné až špičkové lékaře srovnatelné s nejvyspělejšími zeměmi.
Společenské změny
přinesly i ve zdravotnictví víc kladů než záporů.
Na závěr jeden příklad. Můj kamarád onemocněl před časem nádorovým onemocněním vnitřního orgánu. Léčba probíhala na špičkovém pracovišti
v Praze, kde mu během velmi nákladné léčby, kdy neměl žádnou imunitu,
s tranfúzí krve „darovali“ navíc žlourtenku, čímž ho málem zabili. Celkem zázrakem se z toho dostal. Takové omyly se dříve také jistě stávaly, ale dříve by jistě nepřežil.
Kamarád se ze všeho „vylízal“ a dnes si patřičně užívá výhod. Má plný ID, jezdí zdarma i s doprovodnou osobou v jakémkoliv dopravním prostředku, každý rok tráví v létě měsíc v jednolůžáku ve Františkových lázních, má spoustu úlev a výhod, drahé léky za nepatrnou cenu a rozhodně si nestěžuje na naše zdravotnictví a poměry. Je to člověk, který celý život byl straník, po převratu zůstal věrný svým názorům, ale na dnešní zdravotnictví si rozhodně nestěžuje.
Jinak ale celkem kritikou na dnešní poměry nešetří.
Přeji ti aby ti bylo brzy lépe a věř, že hodně důležitá je i psychika a pozitivní přístup samotného pacienta. Drž se!
Doplňuji:
Ano mosoji, každý chce dlouho žít, ale nikdo nechce být starý!

Upravil/a: anonym

Tak je v podstatě stále socialismus s tím rozdílem, že dnes máš aspoň trochu šanci, že se k nějakému léku dostaneš. Můžeš si stěžovat s nejistým výsledkem. A systém řízení od strany a vlády převzali mocné pojišťovny společně s farmaceutickými giganty. Takže jsme to dopracovali tak trochu z bláta do louže. Až někdo vymyslí a zrealizuje fungující systém zdravotnictví, pak to bude nepochybně na medaili.

1. Pomalé – 1/2 roku ještě jde, znám člověka kterej chodil k obvoďákovi měsíc co měsíc a diagnózu mu určili až po šesti letech, kdy měl tělo v absolutním rozkladu, sral krev, nemoch chodit, trhala se mu kůže po těle a měl zanícený vnitřní orgány. To co by mu mohlo bejt (a nakonec taky bylo) mu jentak mimochodem řekl oční lékař hned při první návštěvě, ačkoliv to s jeho odborností vůbec nesouviselo.
2. Nepřehledné – Mezi různejma pracovištěma existujou nepsaný dohody, do kterejch normální člověk stěží vidí. Doktor tě posílá na testy do spřátelený kliniky desítky kilometrů daleko, ačkoliv laboratoř která by provedla ty samý testy sídlí hned za rohem. V nemocnici tě doktor objedná na magnetickou rezonanci za 2 měsíce, ačkoliv ve stejným městě je klinika, kde je čekací lhůta 4× kratší a když protestuješ, tak má ještě blbý kecy.
3. Vyčůrané – Tak třeba lůžkový oddělení po nemocnicích fungujou tak, že je nutný aby byly za každou cenu zaplněný, ať už pacientovi něco je a nebo není, a tak se stává že si třeba na neurologii nechaj tejden člověka kterýho jen bolej zuby, a dělaj mu desítky různejch testů jen proto, aby ho za 10 dnů propustili s tím že problém byl pravděpodobně odontogenního charakteru.
4. Zastaralé – Na některejch pracovištích stále fungujou lékaři, jenž praktikovali ještě za rakouska-uherska a odmítaj vyklidit místo mladším s tím že jejich zkušenosti jsou nedocenitelné a že jsou ve svém oboru stále platní, většinou jsou to ale jen kecy, viz příklad 1) lékařka, který bylo cca 80 let a která po vyslovení diagnózy jiným lékařem snad ani neměla potuchy, že něco takovýho vůbec existuje.
5. Omylné – Sestře mýho známýho diagnostikovali rakovinu, za tři měsíce šla na první z řady kontrolních vyšetření a tam jí řekli, že to byl asi omyl.

Doplňuji:
mosoj: Možná že nakonec chodíme blbě, co zkusit ty veterináře jak říká Bohemica? Je fakt že když se podíváš na ZnámýLékař.cz, tak tam maj všichni 5 hvězdiček, což u normálních doktorů nevidíš, takže péče tam bude pravděpodobně mnohem kvalitnější.

Upravil/a: bolak

Naše zdravotnictví je odporné – dnes ti nepomůže ani to,že ti ti někdo domluví přes známosti – můj případ!Ortoped – přestože viděl,jak bolestí nemůžu chodit,mě odmítl dát ortézu a injekci od bolesti.Od prvního okamžiku,kdy jsem vlezla do ordinace,mě manipuluje k podstoupení artroskopie,aniž by věděl,co mi je,protože tyto chirurgické zákroky jsou na jejich klinice „fabrika na prachy“,zkrátka velkej byznys.Kdybych si tu ortézu nesehnala,měla bych dnes koleno „na sr.čku“ a on by mě k tomu zákroku vlastně donutil.Doktorka na ultrazvuku mě řekla,že operace je to poslední,tak jsem jí moc děkovala,protože kdyby mě to neřekla,tak bych mu to ze zoufalství snad i odkývala.Ab­solvovala jsem i magnetickou rezonanci – pro výsledky si jdu v pondělí,ale tenhle „doktor“ na mě už nesáhne!

Tak jak ctu je to vsude stejne.Tady ve Skotsku je to obdobne ,na vse je Paralen a Brufen.Chodim uz 16mesicu k jedne a te same lekarce(mam neschopnost) a pri kazde navsteve se mi zepta,s cim ze jsem prisla?I kdyz jsem pred tim menila lekare,vysledek stejny.Je to opravdu zamer u tech starsich lidi,ze je neleci,ale udrzuji na farmaceutickym prumyslem a byznys zdravotnich pojistoven.

Záleží na úhlu pohledu. Před několika lety jsem byl nucen vyhledat lékařskou pomoc v Peru. Po této zkušenosti považuji české zdravotnictví za vysoce kvalitní.

Odepisuji celou větou: Naše zdravotnictví je posametové, demokratické, tržní a řízené zdravotními pojišťovnami.

Bohužel, tržní hospodářství a tím pádem i zdravotnictví je o penězích. Špičkové lékaře máme vynikající a musíme jen doufat, že tady zůstanou. Dále záleží na přístupu lékařů. Já mám celkem dobré zkušenosti. Buďme rádi, že je tady ještě máme. Např. v Polsku si nenajdete praktického lékaře ani pediatra. Prostě Vás nikdo neošetří a lidé zneužívají zdravotnickou pohotovost. Tam je to opravdu katastrofální.