Jaká je vaše osobní vzpomínka na listopad 1989?

Obrovská úleva a euforie. Zadostiučinění.

Velká očekávání,která se potom příliš nevyplnila.Bohužel.

No asi tak, násilí si ničím nezadalo s brutálními demokratickymi metodami na Czechteku 2005.

Tak že těch pár ran obuškem, kteté tam předem přijel natočit západ, bylo jen standardem, jak se vůči potížistům zasahuje všude jinde, jen my jsme na to tehdy koukali jak telata na nová vrata.

„Teď už se nebude říkat soudružko, bude se říkat paní učitelko…“
„Mami, to si asi nezvyknu…“
Bylo mi šest, neměl jsem z toho ještě rozum…

Od 7.11 do 5.12.1989 jsem byl na vojenském cvičení v prostoru tankové střelnice Mětikalov. O tom, že se něco děje, jsme neměli ani tušení.

Žiji v menší obci, kde se téměř všichni známe. Dodnes nemohu zapomenout kteří a jací lidé začali provádět popřevratové změny a podivnou popřevratovou politiku. Někteří se podobnou činností zabývají dodnes. Raději na to nevzpomínám.

Jen takový, že jsem se nemohla dostat domů z Hradčanský,
kde pochodovaly zástupy studentů na Letnou několik hodin!
Byly jsme s kámoškou tak otrávený, že jsme si daly u stánku
svařáka a hranolky a čekaly až ty davy přejdou ulici.Bylo nám
24 roků šly jsme z práce!
Stejně nikam nemůžu cestovat..jaká svoboda.. nic se nestalo..
cinkalo se zbytečně.. bylo mi líp..nájemný platím větší.. el. se
zdražuje všechno. Když jsem si koupila Startky + Pacholíka +
koblihu stačilo mi 6,50. A dnes? Vím vše se dotovalo, ale co
se dnes nedotuje „neukradne“ není..