Jaká je šance, že po sedmi měsících dostanu své peníze zpět?

@Dochy: Podívat se do insolvenčního rejstříku je dobré, pokud ale dlužník nebude zrovna ve lhůtě k podání přihlášek, nebude mu ta informace k ničemu. Stejně tak exekuce. Bezplatně je nezjistí a nemusejí ho ani zajímat. Náklady exekučního řízení nese dlužník. Teď je důležité urgovat, ne chodit na policii.

No, jenže pokud je v insolvenci tak je otázka jestli vůbec má s nějakým uplatněním dluhu šanci (nejsem si jist o podmínkách) a jestli je v exekuci tak může být s případnou další exekucí dost v nevýhodě… Zkrátka se na něj nemusí dostat. Je hezké že náklady jdou za dlužníkem, ale kde nic není… A většina exekutorů myslím bude chtít odměnu i když na dlužníkovi nic nevymůžou.

Urgovat? Kdyby byl kupec seriózní, tak by mu to poslal a nebo by s omluvou vrátil peníze. Tady je jasná neochota. Stačí podat trestní oznámení. Nic to nestojí a policajti mají budou mít všechny důkazy jak na stříbrném podnosu. A vymáhat to soudně se dá pak taky.

Trestní oznámení nestačí. Nemá žádný důkaz, že ho prodávající úmyslně uvedl v omyl. I kdyby tomu věnoval čas a policie prodávajícího vyslechla, tak ten se na něco vymluví a spis se odloží. Napsat urgenci a podat elektronicky žalobu je mnohem jednodušší a účinnější.

NE, žádné trestní oznámení! Pokud nejde o podnikatele, tak je to naprosto k ničemu. Škoda času to psán (nebo nejdebože strávit nekonečný čas ústním podáním) Naopak dva doporučené dopisy jsou výdaj cca stokoruny a efekt jistý (minimální v případě právního vymáhání).

Jistě dopisy napsat může. ale když, mu to neposlal po 7 měsících i když spolu nesčetněkrát mluvili…? Vyhozená stovka. Jak jsem už napsal. 1 zkusit banku. Pokud nevrátí Pak půl hoďky na policajtech. Ono se klidně může stát. že toho má na krku víc a bude se snažit to smazat aby nešel sedět.

Kolik jste v životě podal trestních oznámení, kterými se PČR zabývala? Kolik jste v podobných situacím sobě nebo někomu vymohl peněz? Pokud jsou obě odpovědi nula, tak prosím neraďte, když tomu nerozumíte. Nepřijde vám zvláštní že se Hladou jako staří praktici plně shodneme?

@seraphico, Hlada
Kdy podle zákona došlo k přechodu vlastnictví věci? Tedy potažmo, neměl by být ten žalobní petit poněkud jiný, tedy nikoli peníze?

K přechodu vlastnictví věci došlo v momentě, kdy prodávající obdržel peníze. V tu chvíli byl povinen předat prodanou věc kupujícímu. K tomu nedošlo. Prokázat, že věc nebyla dodána lze například zveřejněním komunikace mezi prodávajícím a kupujícím, chybnou výpovědí prodávajícího, svědectvím a dalšími způsoby. Soudy a PČR mají na to velmi dobré mechanismy, čili to není tak jednoduché jak to vypadá a takových vykuků s vidinou snadno „vydělaných“ peněz už stálo před soudem nepočítaně.

@autacek: proč řešíte vlastnictví? Ta žaloba bude na placení, ne na vydání věci. Pán nic nedodal, tak se bezdůvodně obohatil. Jednoduše doložitelné dokladem o zaslání peněz, netřeba řešit smlouvu (jestli byla ústní nebo jiná atd. …)

@Pepa Že by proto, že nejde o zásilkový prodej?

@Pepa Mimochodem, jak prokážete, že k dodání nedošlo a z jakého důvodu byla vůbec částka zaslána, pokud bude protistrana tvrdit něco jiného? Na kolik pak mimo jiné přijde v tomto případě právní pomoc, pokud se to potáhne?

@autacek: logicky nikdy nikdo neprokáže, že se něco nestalo. Právě proto píšu, že kupující musí prokazovat, co je jasné – zaslání peněz. Bránit se, že něco poslal (a třeba to ztratil dorpavce) prodávající může, že pak má důkazní břemeno on. Viz také Hlada.

Prodávající by musel mít doklad, že kupující něco převzal. O to nejde. Jediné reálné nebezpečí je oddlužení. Ve všech otatních případech peníze dostane i s úroky a náklady na vymáhání. Oddlužení je ale v podstatě legalizace krádeže, proti které se nedá nic dělat.