Jaká je nejnižší teplota, při které už nebude hořet hořlavá látka a nepůjde ani zapálit?

Je to teplota nižší, než teplota vzplanutí. Dá se stanovit jen laboratorními metodami. Např. u kapalin:
„Teplota vzplanutí je nejnižší teplota, při které se za přesně definovaných podmínek vytvoří nad hladinou hořlavé kapaliny takové množství par, že jejich směs se vzduchem přiblížením plamene vzplane a ihned uhasne.
Tuhé látky:
U tuhých hořlavých látek se určuje teplota vzplanutí FIT (flame ignition temperature), která je definována jako nejnižší teplota vzduchu, proudícího kolem vzorku, při které dojde působením vnějšího zápalného zdroje k zapálení směsi plynných produktů rozkladu.“
https://cs.wi­kipedia.org/wi­ki/Teplota_vzpla­nut%C3%AD

Absolutní nula. Ustane pohyb všech částic, žádná reakce, tedy ani hoření nebude probíhat. Prakticky vyzkoušené to není.

Domnívám se, že to takhle nepůjde určit. Předpokládám, že pokud zapálíš dostatečně velkou oblast vhodně poskládané hraničky, bude hořet i pokud okolí bude na absolutní nule. Ani klasická sirka pokud bude samotná, Ti při běžné teplotě neshoří celá, pokud ji budeš držet svisle a zapálíš horní konec. Vždy záleží na tom jak jsou dřívka uspořádaná aby si dokázala udržet teplo pro hoření.

Vlastně u velmi nízkých teplot jistý problém máme. Kyslík nám kapalní při 90K a tuhne při 54K – takže bychom ho nedostali do ohniště (leda jej tam přikládat lopatkou – ale on by byl problém tam udržet tlak jakéhokoli plynu) Takže můj závěr: Mělo by jit udržet oheň (pokud se budeš dost snažit) při teplotách okolí do cca –182°C.

Kepler: Sice máš pravdu, ale nemyslím si že je to to na co se Kelt ptá.

Keplere, teplota vzplanutí a teplota prostředí pro hoření jsou dvě různé věci. Jde o to, že pro vzplanutí je potřeba dodat to teplo z vnějších vlivů, kdežto to druhé může být mnohem nižší. Např. kdyby to bylo totéž, v zimě by sis nezatopil. A myslím, že i teplota hoření může být klidně i nižší, než teplota vzplanutí.