Jaká je hierarchie mezi monarch. tituly?

Odpoveď byla označena jako užitečná

1. Jednoduše žádná. 2. Jednoduše taková, jakou si ten stát určí nebo jak to chápe a vnímá. A to je vlastně celé.

V záasadě neexistuje žádná hodnostní hierarchie mezi panovnickými tituly a neplatí ani známé, že císař je nad králem. Tituly monarchů jsou spíše synonyma. Stejně jako je v republice president, tak v monarchii je hlavou státu monarcha (jedno jaký/který titul)… i když ani to není jednoznačné a zcela pravdivé (ale to je o něčem jiném). A BTW nejen hlavou státu, ale i hlavou vlády, dřív ani žádné takové rozlišení neexistovalo (ani na absolutní a konstituční monarchii), monarcha prostě vládl/panoval (a to je vlastně význam absolutní monarchie – takže ne, panovník zde nemusí mít neomezenou moc, jen zkrátka vládne).
Zbytek záleží na „kontextu“. V rámci jedné země, v rámci jedné země vůči jiným, v rámci státu (nebo oblasti), který je součástí jiného státu (nebo nějakého politického uspořádání). Podle doby a struktury společnosti. Podle toho, co ten stát chápe, vnímá, pod jaké/které právo (a jeho filozofii) spadá. Zda má (uznává) víc panovnických titulů ve svém státě současně. A podobně.
Názen toho panovnického titulu (v každé zemi/jazyku pro každý titul) má nějaký svůj původ, význam apod.
Roli hraje (tedy hrálo) i střetávání se kultur, jazyků a střet mezi rozdílnými tituly. I mezinárodní postavení.

Taková hierarchie skutečně existovala. Nejvíce však ve středověku, za feudalismu a především v Evropě, kde často platilo, že císař byl nad králem (nebo král nad knížetem atd). Což byla otázka (vzájemného) vazalství, leníků, autunomních vládců s rozdílnými tituly, kdy byla celá společnost maximálně hierarchizovaná podle tříd a (nejen šlechtických) titulů… to je ale spíše samostatná epocha a není žádným argumentem pro to, že panovnické tituly mezi sebou mají obecně nějaký hodnostní význam.
Vem si třeba Česko. Za dob knížectví existoval jen kníže. Nebyl žádný král ani císař (ani takové tituly vlastně neuznávalo, respektive neregistrovalo, vnitřně a zpočátku ani jinak – tj. vně, vůči jiným státům). Kníže byl suverénní vládce – alespoň předtím, než se Česko připojilo ke SŘŘ NN. Kníže byl vlastně král (když to budeme brát jako základní panovnický titul, což je). Třeba (kníže) Boleslav I. neměl menší moc nebo postavení, či význam, než třeba (král) Vratislav I. nebo (král) Přemysl Otakar I. Česko začalo uznávat hierachii titulů mezi panovníky a zapojilo se do této „struktury“ až když se připojilo k SŘŘNN. Ale rozdíl mezi knížectvím a králostvím byl minimální, respektive žádný (ono se to bere jako povýšení, nabytí většího významu, ale faktem je, že je to jen formalita a je to o tom, co ten stát uznával/vnímal.. prostě se jednou – časem – řeklo, že knížectví je míň než králoství. A podobně).
A co třeba Habburkové?, ti v Česku vždy vládli s titulem král, ale v Rakousku „jen“ jako arcivévodové. Byli tam snad něco míň? Proč se „nepovýšili“ na království nebo rovnou na císařství (což sice udělali, ale v ne v rámci samotného Rakouska, ale celého jejich území)? Protože je to prašť jak uhoď a je to jen o názvu a formalitě.

Je to jen o názvu a subjektivním chápání (i dle práva subjektivním). Tj. jak se co nazve a jaká se tomu udělá definice – tím i postavení. Císař nad krále anebo taky král nad císařem.
Co je to vlastně císař? Za jedno to může být čistě titul (jméno/název, titulatura) monarchy, která nemusí nic znamenat – jen, že si tak říká (se mu tak říká) a podle toho i zemi, které vládné – císařství, zo za prvé. Za druhé to může být říše (to je zase věc organizace, struktury a systému toho státu). No a za další to může být něco nejasného, sporného anebo i neexistující (tj. stát, který například ani neuznává nic jako „císař“ a má tam svůj titul, o svém významu, ve svém jazyce atd).
Nejvíc totot pos*ala Řísmká říše a z ní následně vzniklá Evropa v čele s církví. Císařský titul zde vznikl od Caesara (z jeho jména). Caesar se stal de facto králem Říma, ale nestihl to de iure, protože ho zavraždili (hlavně právě proto, že se stal králem a chystal se na to i oficiálně). Jeho následovník se „nemohl“ stát králem oficiálně (respektive nechtěl), tak jen přijal jméno (později titul) Caesar. Po Augustovi totéž – přijali jméno Caesar (a Augustus), a tak se nakonec s Caesara a Imperatora stal císař… ale neznamenalo to, že Caesar nebo Augustus nebo prostě římští císaři měli nějakou větší moc nebo význam, než králové (třeba staří římští králové)… Přestože se to tak později začlo chápat a někde i v praxi uznávat… Něco podobného bylo i v Číně.
Císař v jiných jazycích o zcela jiných kulturách (asie, afrika, amerika) taky klidně může být vlastně spíš „král“ anebo naopak… zkrátka když se něco střetává nebo překládá, tak se říká, že to „asi odpovídá našemu titulu císař (anebo král, anebo kníže anebo princ)“. A „my“ jsme (DŘÍVE) rozeznávali tuto hierarchii mezi panovníky v takovém významu (císař – král – atd), protože to začalo platit po rozpadu Říma, jak už jsem psal. Ale to neznamená, že tomu tak skutečně je. Jen to v některých státech dříve takhle uznávali.

Co car, je to král nebo císař? Co sultán – král nebo císař. Je emír kníže nebo král (nebo něco jiného). Je (starověký) basileus král nebo císař, či něco mezi nebo něco jiného nebo král králů? Nebo hraje roli zda vládne státu, či říši nebo jde o něco jiného? Jde čistě o význam, který se tomu (titulu) dá a jak se to chápe nebo začne chápat/uznávat.
Ruský car – král nebo císař? Co Bulharský car? Co Osmanský sultán anebo Ománsý sultán? Anebo padišáh a šahanšáh – je to král, je to císař, „něco mezi“ (král králů).

Unitární stát (mnoho druhů), unie (a jaký typ), federace, říše,… jsou tam rozdíly a to vše může hrát roli při vnímání panovnických titulů.
Rozdílná uskupení/uspořádání států, mix a nejasné hranice (třeba mezi republikou a monarchií). Všechno může být jinak, mít mnoho podob.
Původy, názvy, jistý vývoj (titulů, ale i postavení monarchů – i v rámci toho jejich titulu).

Co třeba absolutní král v jednom státě a konstituční císař v jiném státě? V tom království je císařský titul k ničemu (ani zde neexistuje) a v tom císařství by ten císař mohl tamtomu králi závidět jeho moc a postavení. Je to taky o perspektivě.
Jsou lucembruský velkovévoda a lichtenštejnský kníže nějak níže, než třeba britský král. Je britský král zase něco míň než japonský císař? Jistěže ne… za jedno ve své vlastní zemi uznávají jen ten jeden titul a žádný jiný tam neexistuje. V rámci mezinárodního postavení/titulů jsou to řekněme „protějšky“ (prostě synonyma). A i kdyby se rozhodli, že začnou ve vlastním státě uznávat více panovnických titulů (anebo se stali součástí většího celku, kde se bude vyskytovat více apnovníků a rozdílných titulech a postaveních), tak se vůbec nemusí držet „klasického“ (mylného) císař > král anebo král > kníže.
České knížectví, české králoství anebo teoreticky české císařství? Bylo by to fuk, zkrátka česká monarchie v jejímž čele stojí monarcha o nějakém titulu. A i kdyby uznávala více panovníků současně, vůbec tam nemusí platit ona středověká hodnost jako první císař, druhý král.

Když už jsem zmínil ty říše/impéria, tak se často říká, že impériu zpravidla vládne císař. Ale ani to není pravda. Ve skutečnosti většině říší v historiím vládli „jen“ králové (či jejich domorodé tituly/názvy, které se dají do češtiny přeložit jako „král“ – coby ten základní titul monarchy). A ano, někteří takoví vládci říší si NĚKDY změnili titul (vytvořili nový nebo ho upravili, či se zkrátka přejmenovali) a chtěli tím „něco“ zdůraznit… ale to vlastně nic neznamená a celé je pořád dokola jen o tom chápání. Podobné to bylo (v rámci říše) s podrobenými monarchy (nejlépe z rozdílných kultur). Staré tituly buď stále existovaly anebo se do ěnčeho obrodily. Například říši nebo státu vládne král a jeho následník dostane titul kníže/princ, či (velko, či arci)vévoda (což byl třeba dříve suverénní panovník konrkétního území) – a v tomto případě už to nebude panovnický titul, ale stane se z toho skutečně spíš šlechtický titul (anebo jen „nějaké“ označení pro nějaký konkrétní stav – třeba pro to dědictví/násled­nictví). Anebo nějaký padišáh začne nazývat své potomky (následníky) anebo regionální vládce jako sultány atpod. V rámci toho státu jsou to jen formality a jde o význam, který se tomu dá, či který se chce vytvořit (nebo jen zbudit dojem). „Hra se slovy“ ale i významy (a tituly).

Existuje spousta „co když“ anebo různých variant/možností, jak něco může fungovat (nebo fungovalo). Co když se titul král rozdvojí na dva krále (Sparta) anebo se krom rozdvojení začne titul krále používat pro kohokoli voleného na dočasné období? Je to pak vůbec monarcha a nebo se z toho titulu stane něco jiného…? A takových všelijakých možností může být tisíc.

Příkladů kdy král může být nad císařem je několik. Za prvé si to tak určitá země může klidně (hypoteticky) nastavit – vytvoří si takové tituly a dá jim takovou moc a význam a bude zde král nad císařem (byť pro mnohé jistě zmatené nebo dokonce nepředstavitelné). Za druhé to může být v rámci třeba říše, kdy panovník říše je král a provinční (řekněme něco jako vazalský) monarcha má titul císaře – ať už jen titulárně anebo jde o říší=císařství („říše v říši“, či „stát ve státě“ jak se říká). Dále (což je hodně podobné nebo dokoknce může být i stejné jako to přechozí) subnárodní monarchie – kdy král vládne státu, císař jen určitému regionu v tom státě a navíc není akceptován jako nezávislý a plnohodnotný monarcha. Anebo tu máme federace, které se mohou skládat, jak třeba z monarchií, tak třeba z republik a hlavou celého toho uskupení může být monarcha – ať už voleně nebo dědičně a může to být král (a v tom jednom státě federace by zase panoval císař – takže by to byl zase král nad císaře)… ale v tomto případě to klidně může být i president nad císaře (i v tom příkladě o subnárodní monarchii). Dále vůbec nemusí v tom státě existovat nic jako císař, nic takového nemusí uznávat ani znát… a tím pádem mají jen krále (a nebo toho monarchu, s titulem, který má).

Kromě krále existují i velmi příbuzné nebo skoro stejné tituly jako: Velekrál (high king), Král králů (king of kings), Velký král (Great anebo Grant king). Ty se označují jako tituly krále, který je hodnostně roven císaři bez toho, aby měl titul císaře. Ale to je samo o sobě úplně nesmyslné tvrzení.. už jen, že tituly císařů a králů (v různých jazycích a kulturách) existují, či existovaly v mnoha podobách, a že tito („velcí“) králové jsou prostě pořád „jen“ králové. Anebo to, že jen s titulem „krále“ vládli mnozí říší nebo měli velkou moc, anebo naopak ti s titulem císaře nevládli impíriu/říši nebo neměli velkou moc.
Vznik nových titulů (například i v té říši) byl často kvůli odlišení ale hlavně často kvůli tomu, že chtěli ti dotyční monarchové víc moci, větší prestiž a tak dále. Ale význam to má jen takový, jaký se tomu dá. A zkrátka neplatí žádná hierarchie mezi panovníky. Třeba by si některý císař (v nějaké velké říši) po pár generacích řekl, že je na čase trochu změnit titul, protože „dosáhl větší moci“, nebos e chce prostě jinak odlišit. Tak se z něj stane velecísař, velkocísař, arcicísař (a ze země arcicísařství) anebo úplěn nový název jako teřba „nhsgru“… v tomto případě je to jen marnivost, snaha o odlišení a (domnělé) nabytí větší moci.
Král je prostě monarcha – tedy řekněme základní panovnický titul. A všechny ostatní (včetně cíaře) jsou jen jeho obdoby/obměny, ekvivalenty, náhrady, atd (pokud se ti víc líbí kníže, tak ber jako zákaldní knížete). Taky v angličtině i jiných jazycích máš většinou jen jedno slovo pro vícero označení/zjed­nodušení těch titulů (protože je to jedno a to samé). Většinou samotný „monarcha“, ale ještě častěji „král“ a „královský“ (protože je to ten zákadní – řekněme původní – titul panonvíka). A tak když máš třeba knížecí nebo velkovévodský, čí císařský pár anebos vatbu atd. tak pro to nepoužiješ označení knížecí pár (jako můžeš – zrovna v češtině, ale atky nemusíš) ani císařská svatba,a le spíš „královská“, stejně tak v angličtině royal/regal. Je to prostě „royal wedding“ – a je ejdno jestli jde opravdu o krále anebo o císaře, knížete, emíra, sultána, velkovévodu,… důvod je ten, že je to prsotě jedno a totéž jen v jiné podobě (o jiném názvu).

Takže existovat může několik případů, kdy král může být nad císařem. A hierarchie mezi panovnickými tituly není – ale být může pokud ten konkrétní stát takovou hierarchii má/uznává, rozeznává. Pointa je, že je to častý omyl a panovnické tituly nejsou hodnosti, přestože hierarchie NĚKDE dřív existovala nebo existovat může. Ale monarcha je zkrátka monarcha (jedno který titul) a hierarchie platí jen tam, kde ji daný stát uznává – a uznává to podle toho, jak si ustanoví to chápání (postavení) v těch titulech. Má třeba dva monarchy o dvou různých titulech na zákaldě toho a toho, z toho a toho důvodu.

Jde o delegaci moci z boží vůle.

Kurfiřti zvolí voleného krále římského, papež voleného krále římského „musí“ korunovat na císaře, je císařské a královské veličenstvo, vždy rozmnožitel.

Ten, jako nejvyšší lenní pán, jmenuje vazaly zeměpanské, včetně erbů zlacení, udělování knížecích titulů hraběcím rodům (Gefürstete Grafschaft Tirol, Gefürstete Grafschaft Görz und Gradisca), povyšovat hrabata na knížata etc. etc. etc.

Jediný, kdo je mi znám, kdo se sám korunoval za císaře, byl Napoleon. Pomineme-li voleného krále a korunovaného císaře římského, tak král je nejvyšší lenní titul v rámci Evropy. Rakouskému arcivévodovi náležel titul císař proto, protože na něj přešlo právo císaře a krále římského.

Z odpovědí Disraeliho a Filipa84 vidíš, jak složité to je a že v průběhu let se to různě měnilo.

Nicméně monarcha (panovník) je vládce SUVERÉNNÍHO (či alespoň suzerénního) STÁTNÍHO celku. ChatGPT se mýlí, když do toho tahá vazalské šlechtické tituly (jako např. hrabě či baron), přičemž alespoň formálně je jeho hlavou/nejvyšším představitelem.

Obecná tabulka https://cs.wi­kipedia.org/wi­ki/Panovn%C3%ADk

K tomuto rozdělení by se daly vznést námitky už jen proto, že nezahrnuje východoasijské panovnické tituly [např. Čína, Japonsko], které běžně označujeme jako „císaře“. Ovšem pro základní představu mi to přijde jako dostatečné. 🙂

Tradičně, hierarchie mezi panovnickými tituly je:

1. Císař/Impérátor
2. Král
3. Velkovévoda/Vel­kokníže
4. Dokonalý následník
5. Vévoda/Vévodkyně
6. Princ/Princezna
7. Markýz/Markýza
8. Hrabě/ Hraběnka
9. Vévoda/Vévodkyně
10. Baron/Baronka
11. Rytíř/Dáma

Císař je výše než král. Císař je obecně považován za „krále králů“, jehož principy a moc sahá za hranice jednotlivých království. Další hierarchie může být různá v závislosti na konkrétních dějinách a kulturách různých zemí.