" V oblastech, kde je průměrná roční teplota vzduchu nižší než 0 °C se může teoreticky vyskytovat věčně zmrzlá půda neboli permafrost.
V takovém případě povrch půdy během léta rozmrzá a obnovuje se vegetace, přičemž ve větších hloubkách se udržuje trvale půda zmrzlá.
Prakticky se vyskytuje permafrost v místech, kde je průměrná roční teplota vzduchu nižší než –2 °C. Na severní polokouli zaujímá permafrost asi 22 % souše a největší hloubky dosahuje podzemní led v severovýchodní Asii v Jakutské oblasti (i přes 1 km). Proměnlivá změna hloubky rozmrzání působí deformace půdy (vlivem změny objemu zmrzlé půdy vhloubce) a je příčinou mnoha problémů ve stavebnictví a dopravě atd. "
https://www.vutbr.cz/www_base/zav_prace_soubor_verejne.php?file_id=144042
VUT Brno,, Fakulta stavební, Ústav pozemjního stavitelství
Diplomová práce
Vliv fázové přeměny vody v zemině na průběh teplotního kmitu
Bc. Ondřej Trlica
Brrno 217
–
Jinak v „teplejších msítech“ jakutské oblasti
Vysušené půdy (nížiny, močály, kolem jezer) jen asi 1 m.
Nejnižší toky na rašeliništích pokryté mechem – někde 0,6 – 0,8 m.
Stavitelé mají zájem o půdu na výstavbu – průměrná hdonota je od
2 až do 2,5 m.
http://forum.ykt.ru/viewmsg.jsp?id=9422711
Upravil/a: annas
0 Nominace Nahlásit |
Podle tetky Wiki je mocnost permafrostu od několika cm až po 1 450 m
(promrzá nejen vlastní půda, ale i podloží) a značně kolísá od místa
k místu.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Permafrost
Samotnému se mi to nechce věřit, protože při geotermickém stupni 33 m na
1 st, by v takové hloubce měla být teplota o 44 st. vyšší než na
povrchu (vliv tepla ze zemského jádra). A méně než – 44 st.
v celoročním průměru není ani v Jakutsku. Možné je ale všechno,
geotermický stupeň může mít na Sibiři jinou hodnotu než v Evropě.
Upravil/a: Kepler
0 Nominace Nahlásit |
U otázky nebylo diskutováno.
Nový příspěvek