Jak z toho kola ven? Kdo nic nedělá, nic nezkazí, byť chybami se člověk učí, tedy bez nich nic neumí. Co pak může dělat?

Odpoveď byla označena jako užitečná

Ano, nic nedělání je opravdu sladké. Málokdy to však vydrží dlouho. I ten čas nicnedělání je důležitý. Člověk vše může promyslet, zhodnotit, použít svých zkušeností jak to udělat rychleji a lépe. Samotná chyba je však také důležitý. Při prvním pokusu se jen vyjímečně podaří vše dokonale. Chyby právě člověka vedou k tomu, aby se omylů vyvaroval a dosáhl v dané věci profesionality. Pouze chyby udělají z běžného kutila či řemeslníka opravdového mistra. Myslím, že to nebyla nouze co člověka naučila, ale jen poznání a touha posunout své konání o kousek vpřed.

Kdo nic nedělá, opravdu nic nepokazí. Ale také se nic nenaučí.

1. O něco se snažit nebo pokoušet, byť s chybami, stojí za to.
Jen musím umět chybu přiznat a přijmout následky.

2. Jakou chuť má nicnedělání vlastně ani nevím. Po dobře odvedené práci si odměnu v jeho podobě ráda udělím, protože práci beru jako samozřejmost, nikoliv ‚z nouze ctnost‘

Člověk samozřejmě potřebuje odpočinek. Nechápu ale, jak může někdo neustále nedělat nic. Jsem vděčný genům mých předků, že se mě to netýká(i jako důchodce).

Nic nedělat je taky chyba, a sice chyba, ze které se člověk zákonitě poučí. Takže konečně zkouší něco dělat a zjistí, že výsledek je tristní a propásl šanci. Takže mu nezbývá, než vzít provaz a jít se zastřelit do rybníka.

Nic. Nemusí dělat nic.