První kronikou, v níž se objevily pověsti, byla Kronika česká, kterou napsal Kosmas, děkan svatovítské kaptuly. Zachytil v ní české dějiny od nejstarších mýtických dob až do roku 1125, kdy zemřel.

Jeho zdroje, z nichž čerpal a události zachytil ve své kronice.

1. část – doba pohanská – bájné vypravování starců
2. část – vypravování pamětníků
3. část – zážitky Kosmovy.

V ní se objevila např. pověst o Krokovi a jeho dcerách, praotci Čechovi, Přemyslovi, Libuši atd.

Tyto jeho pověsti se upravovali další autoři, takže je rozdíl mezi Kosmovými a dalšími, kteří je převzali. Např.. Dalimil, Václav Hájek z Libočan atd.

Uvádí se, že Jirásek něco čerpal z Kosmy, Dalimila i Hájka, přidal nové pověsti – např. o Jánošíkovi, Žižkovi, Kozinovi.

Takže jde o mýty i pověsti. Jak víme o pověstech, něco je v nich pravdivé. Pokud chcete zjistit víc o historii, tak z F. Palackého a jeho Dějin národu českého.

Lidová slovesnost se šířila ústním podáním, tudíž se obměňovala, existuje několik ver. Která je pravdivá, těžko stanovit. Nebyla zapsaná, teprve sběratelé ji zapsali, upravili – nejde jen o pověsti, ale pohádky, přísloví, pořekadla, písně atd.
Doplňuji:
Oprava stylizace:

Jeho zdroje, z nichž čerpal pro svá vypravování, jsou zařazeny do kroniky podle původu …
Tyto jeho pověsti si upravovali další autoři…
… existuje několik verzí …

víc diskuse

Upravil/a: annas

V některých případech jde pravdivost doložit , v některých ne. Je třeba si uvědomit, že základ takovýchto děl se předával z generace na generaci pouze ústním podáním, proto lze předpokládat značné zkreslení od skutečnosti. V neposlední řadě zde vstupuje do hry i jistá fantazie autora, který takovéto věci vydává.

Určitě základ bude pravdivý,ale každý si něco přidal nebo ubral – ale Schliemann taky podle Homéra vykopal Tróju

Ahoj- POVĚST je smyšlená povídka ale vždy má v sobě trošku pravdy

To si Lojza Jirásek sedl a sepsal všechny ptákoviny, které sepsali odborníci, např. Kosmas.

Drogy? Asi halucinogeny od tehdejších léčitelů a pohanských kartářek. 😁
Jinak asi vypravování, čerpání z dochovaných listů a kronik, subjektivní přesvědčení,..)